1. kapitola
Paní Aradia mi poručila, abych sepsala, čemu jsem se musela podrobit od poslední lednové návštěvy. Nyní je duben a já se zítra opět vrátím k Madam na svoji převýchovu. Do té doby však musím popsat poslední 3 měsíce. Takže zde je zpověď baletky.
Vše začalo vlastně hned po mé lednové výchově. Mailem jsem později Madam poděkovala a zároveň projevila touhu, zda by občas byla možná moje výchova i na dálku. Madam Aradia souhlasila a tak jsem jí začátkem února poslala uctivou žádost o tento způsob výchovy. A Paní Aradia svojí reakcí potvrdila, jak dbá na výchovu svých otroků, protože souhlasila.
Druhý den od rána jsem s napětím stále kontrolovala maily, kdy dostanu první rozkazy. Jaké bylo mé zděšení, když jsem před polednem dostala mail s textem:
"Rozkazy máš od rána v mobilu!"
Rychle jsem si mail přečetla:
"Uděláš 10 otrockých, podvážeš si koule a oblečeš se do baletního! Potom uděláš fotodokumentaci a pošleš ji"
Rychle jsem vše se zpožděním splnila, a když jsem se podívala do počítače, čekal mě tam již mail:
"Nasadit kolíčky a honem! Za to, že nečteš SMS. A taky trénuj zadek, takže anální zátku tak na půl hodiny během dneška, ať se neflákáš!!!
Půlhodina se zátkou nebyla tak hrozná, ale kolíčky jsem musela mít nasazeny až do konce prvního dne výchovy, což byly asi 4 hodiny a bolest v bradavkách neustále narůstala až k nevydržení. To jsem již věděla, že má výchova bude trvat ještě další tři dny! Na zakončení prvního dne mi Paní ještě poručila, abych provedla 10 otrockých. A zároveň mi poslala rozkazy na další ráno.
Druhý den, sotva se uvolnil byt, jsem se opět oblékla do baletního, což obnáší dámský gymnastický trikot, punčocháče nebo punčochy a baletní cvičky (piškoty). Od té chvíle jsem plnila rozkazy mé Paní tak, jak postupně přicházely. Kolíčky na bradavkách, podvázaná varlata, anální zátka a samozřejmě nácvik otrockých. Ten mě doprovázel celé dopoledne. Na odpoledne Paní přitvrdila. Zdálo se jí, že některé rozkazy neplním tak, jak bych měla. Takže jsem musela hodinu mít na bradavkách silné skřipce s těžkými závažími. Bradavky už jsem měla docela bolavé, takže trest to byl velmi nepříjemný. Ale následoval další:
"Na odpoledne převlékneš do něčeho jiného a vyfotíš se. Předtím si uděláš 10 otrockých, dáš si klystýr, zasuneš nafukovací anální kolík a budeš nosit pás cudnosti. Takto budeš připravovat jídlo k večeři pro svoji manželku. "
Vše jsem splnila, jen jsem měla po otrockých problém dostat ocas do klícky pásu cudnosti. Když jsem se svěřila paní Aradii, hned jsem se stala terčem posměchu:
"Když ti stojí ocas, hloupá baletko, máš si ho ochladit ledovou vodou! Tak to trénuj, 5 otrockých každou hodinu."
Pro popis, jak probíhalo mé odpoledne, je asi nejjasnější dopis, který jsem své Paní zaslala po ukončení výchovy tento den:
Ještě jednou dobrý den moje milostivá Paní!
Oznamuji splnění trestů, které mi byly uloženy. Vezmu to popořádku. Za celý den jsem provedla 50 otrockých orgasmů (samozřejmě bez výstřiku). Po nasazení pásu cudnosti byla poslední 4 opakování náročnější - sundat pás cudnosti, pětkrát provést masturbaci, ochladit ocas studenou vodou (viz hloupá baletka) a šup s ním znovu do klícky. Baletní oblečení jsem si sundala v 17 hodin. Pás cudnosti a nafukovací anální zátku mám stále umístěné pod civilem, protože teprve teď vařím. Snad si obojí mohu odstranit po dokončení pokrmu. Aspoň tak jsem to já - hloupá baletka - pochopila. To už bude manželka doma, musím to nějak nenápadně zvládnout.
Dovoluji si poděkovat za výchovu a jsem připravena na další.
Vaše baletka
V té chvíli jsem ještě netušila, jak bude probíhat má výchova další den. Jasno jsem začala mít ve chvíli, kdy mi Paní zaslala rozpis rozkazů po jednotlivých hodinách:
"Píšu ti úkoly na zítřek už dnes, aby ses neflákala, a já nevím, jak budu na netu. Čeká tě velmi intenzivní výcvik. Pokud to můžeš utajit před manželkou, již večer si na celou noc nasadíš pás cudnosti (CB). Ráno se oblečeš jako baletka a rozepíšu ti úkoly na každou hodinu. Každou celou hodinu uděláš toto:
1. hodina - elektro na bradavky + 5 otrockých
2. hodina - elektro na koule a ocas + 5 otrockých + zamknout se do CB
3. hodina - nasadit kolíčky na bradavky
4. hodina - sundat kolíčky a CB a 10 otrockých
5. hodina - převléci se do jiého outfitu a podvázat koule
6. hodina - odvázat koule a 10 otrockých
7. hodina - klystýr, pak zastrčit nafukovací kolík do zadku
8. hodina - vyndat kolík a 10 otrockých
9. hodina - kolíčky na bradavky a 5 otrockých
10. hodina - 20 otrockých, potom můžeš stříkat do dlaně a vše po sobě slízat
Výcvik začneš v sedm ráno a ukončíš v 17 hod. večer. Každý úkol zdokumentuješ fotkou a pošleš ke kontrole. Všechny úkoly vylepšíš spoutáním nohou, abys mohla dělat jen malé krůčky!"
Už jenom, když jsem si úkoly četla, tak mě bolely bradavky, koule a anál. Ale nejhorší byl úkol na poslední hodinu. Nikdy jsem sperma nepožila a měla jsem k tomu i dost velký odpor. Ale přitom jsem věděla, že rozkazy své Paní musím beze zbytku splnit.
A tak jsem ráno začala. Rychle jsem zjistila, že mi výcvik zabere většinu času. Od přípravy přes fotodokumentaci až po vytvoření zprávy pro Madam. Čas jsem ztrácela i tím, že každý přesun po bytě mi dlouho trval díky poutům kolem kotníků. Mohla jsem opravdu jen cupitat. A do toho mi ještě přišla SMS od Madam:
"Po splnění úkolu ve 12 hodin se na půl hodiny spoutáš do nepříjemné pozice"
Což jsem provedla. Pocity při dlouhém spoutání jsou vždy velmi podobné - sílící bolest ve svalech a v místech, kde jsou pouta, pomalu se vlekoucí čas a netrpělivé čekání na signál z mobilu, že se již mohu rozvázat.
A tak se při poměrně intenzivním výcviku pomalu blížila desátá hodina výchovy a já se snažila připravit na to, co mě čeká. Asi nejlépe to vystihuje mé hlášení po deváté hodině výcviku:
"9. hodina (15 - 16) - kolíčky na bradavky a 5 otrockých
Moje milostivá Paní!
Již 50 minut (od začátku deváté hodiny výchovy) mám silné kolíčky na bradavkách. Musím konstatovat, že ponížení a bolest s tím spojené mě velmi stimulují. Právě jsem se podrobila určeným 5 otrockým orgasmům a pomalu se začínám připravovat na poslední hodinu výchovy. Kolíčky na bradavkách si ponechám do konce výchovy. Je to asi pro Vás vtipné, ale já se stále nedokážu srovnat s posledním úkolem, který jste mi určila (sperma do ruky a slízat). Ale již na poslední hodině začínám pracovat. Čeká mě 20 otrockých a potom již zmiňovaný poslední úkol. Svoji reakci po výstřiku a konzumaci sperma Vám pošlu. baletka"
Z odpovědi Madam ironie jen čišela:
"Tak se už moc těším na fotku, kočko! Pokračuj, za chvíli máš grande finale!"
Bylo to skutečně grande finále. Každému je asi jasné, že po výstřiku opadne vzrušení vyvolané výchovou a nepříjemné věci jsou ještě nepříjemnější. A já zůstala ležet s dlaní plnou spermatu a věděla jsem, že nesmím porušit rozkazy, a vše musím zkonzumovat. Stálo mě to opravdu hodně přemlouvání, ale nakonec jsem to zvládla. Ale doufala jsem, že to bylo poprvé a naposled, co mě to potkalo (jako bych já naivka neznala paní Aradii).
Moji poslušnost ocenila i moje Paní, takže jsem na poslední den své výchovy dostala snazší rozkazy:
"Zítra ti uděluji volnější režim, pouze se na hodinu spoutáš do nepříjemné pozice s baletní vložkou mezi nohama a oblečená jako baletka. Můžeš pracovat, ovšem kotníky hezky spoutané, abys věděla, co jsi!"
Rozkazy jsem samozřejmě splnila, hodina spoutání mi připadala nekonečná. Byla jsem při ní i oslepená, abych si nemohla kontrolovat čas, který se díky tomu vleče ještě více.
2. kapitola
Uplynul necelý měsíc a já opět cítila, že začínám být neposlušná a potřebuji pevnou ruku. A tak jsem se na Madam Aradii obrátila s dvěma prosbami. Jednak se žádostí o přijetí (to je ta návštěva, která mě čeká zítra) a jednak o jednodenní výcvik na dálku. K mé velké radosti mi paní Aradia v obojím vyhověla, takže já jsem si jeden večer mohla přečíst následující mail:
"Zítra ráno vstaneš, oblečeš se za baletku a se spoutanýma rukama něco dobrého uvaříš. Přitom si ale nasadíš kolíčky na bradavky na celou dobu vaření a podvážeš si koule. Až připravíš jídlo, uděláš 10 otrockých a po té se převlékneš do jiného outfitu. Až budeš s tímto hotova, požádáš smskou o další úkol!"
Ráno jsem ihned začala - svléknout do naha, podvázat koule, obléknout punčocháče a baletní trikot, obout si baletní cvičky, přes trikot stisknout bradavky velmi silnými kolíčky a nakonec si spoutat ruce před tělem policejními pouty. To vše jsem provedla co nejrychleji a potom začala vařit. Trvalo mi to déle než hodinu a to už jsem v rozkroku i na bradavkách cítila dost silnou bolest. Konečně bylo dovařeno, já se převlékla do jiného baletního oblečení a mohla poslat Paní SMS se žádostí o další trest. A k tomu mailem i fotodokumentaci dosavadní výchovy.
Odpověď přišla obratem:
"Teď se na půl hodiny spoutáš s análním kolíkem do nepohodlné pozice.Já si udělám kafe a zkontroluji, jak sis poradila s úkolem. Bylo to nějak rychle! A před spoutáním ještě deset otrockých"
Rychle jsem si umístila kolík do konečníku, provedla otrocké orgasmy a spoutala se do úhledného balíku s patami u hýždí a hlavou u kolen. Na hlavě jsem měla kápi, abych nemohla kontrolovat čas. Konečně se ozval signál, že předepsanou půlhodinu mám za sebou a já se mohla rozpoutat. Zvláštní je, jak jsem již byla díky výcviku poslušná. Spoutat se takto dobrovolně, nevydržela bych ani deset minut. Zvedala jsem se dost obtížně, celé tělo jsem měla ztuhlé a chodidla necitlivá. Během spoutání jsem slyšela příchozí SMS, takže jsem ji poslušně ihned zkontrolovala. Bylo to upozornění od mé Paní, že další úkol mám v mailu. A moc mě tento úkol nepotěšil:
"No s těmi pouty jsi to tedy trochu odflákla! Za trest až ukončíš bondáž ,tak si nasadíš na podvázané koule kýbl s vodou a takto s rukama za hlavou vydržíš aspoň 10 minut! A kolíčky na bradavky! A potom dalších 5 otrockých!"
Před půlhodinou jsem si s úlevou rozvázala koule a teď mě to čeká zase a ještě se závažím. Rychle jsem se převlékla, aby mi rozkrok zůstal volný - korzet, černé samodržící punčochy. Cvičky jsem při jakékoliv výchově měla obuty automaticky. Ve chvilce jsem již stála v předepsané pozici. Rozkročená, s rukama v týlu, s kolíčky na bradavkách, ale hlavně s kýblem s vodou na koulích. Bolelo to úděsně a těch deset minut bylo nekonečných. K tomu jsem ještě stále měla kolík v zadku, protože jsem nedostala svolení si ho odstranit.
Po sundání kbelíku z varlat jsem zůstala do dalších rozkazů v oblečení a pomůckách, které jsem měla během trestu. I s podvázanými koulemi, zátkou a kolíčky na bradavkách. Rozkaz od Paní přišel brzy po tom, co jsem poslala mail s fotkami:
"Výborně! Koule si teď odvaž, už je máš dlouho podvázané, sundej si i kolíčky z bradavek, ale kolík si necháš v zadku ještě hodinu! Ted ti dám chvíli odpočinku. Každých 15 min. uděláš 5 otrockých a za hodinu si vyndáš kolík a opět se převlékneš. Pošleš fotku!"
Ta hodina byla pro mě opravdu odpočinkem. I přes anální zátku a provádění otrockých orgasmů. Těch postupně přibývalo a jako vždy se podílely na zvyšující se únavě. To stále se opakující narůstající vzrušení a následně přemáhání, aby nedošlo k výstřiku, se na vás podepíše.
Další rozkaz přesně vystihoval metodu cukru a biče, kterou na mě paní Aradia uplatňovala. Pochválila mě za pozici s kýblem na koulích, ale hned další větou mi přikázala vše zopakovat. Tentokrát dokonce na 15 minut a se skřipci se závažím na bradavkách. O tom, jak bolestivých těch 15 minut bylo, se asi nemusím zmiňovat. Ale když jsem trest dokončila a odstranila si kýbl z koulí, měla jsem již v mailu další rozkaz:
"Po splnění úkolu uděláš dalších 10 otrockých s kýblem na koulích, potom sundáš kýbl a kolíčky a znovu se na půl hodiny spoutáš do nepříjemné pozice."
Znovu jsem zavěsila kýbl na koule a začala s otrockými. Teprve při tom jsem si uvědomila, jak chytře to moje Paní vymyslela. Masturbací jsem rozhoupávala kýbl a sama sobě ještě zvyšovala i tak dost nepříjemné pocity. Otrocké jsem dokončila jako vždy - s plnou erekcí. Odstranila jsem kýbl a ihned začala s přípravou na spoutání. Tentokrát jsem ležela s hlavou přitaženou k chodidlům, jak jen nejblíže to šlo. Po té půlhodině jsem se po rozvázání zvedala ještě s většími obtížemi, než při prvním spoutání. A v počítači již na mě čekal závěrečný rozkaz:
"Až se rozpoutáš, znovu si nasadíš kolíčky na bradavky a kýbl na koule, tentokrát už jen na 10 min. Takto budeš stát opět s rukama za hlavou. Potom uděláš s kýblem na koulích intenzivních dvacet otrockých a můžeš se vystříkat do dlaně a vše po sobě slízat. Tímto dnešní převýchova končí."
Okamžitě jsem si vzpomněla, jak jsem před měsícem doufala, již nikdy nebudu muset pozřít semeno. A teď mě to čeká zas. Byla jsem však již tak vychovaná, že jsem neváhala ani chvilku s plněním rozkazu. Znovu kolíčky na bradavky, kýbl na koule a 10 minut užívání si intenzivní bolesti. A místo, abych se jí potom zbavila, jen jsem ji zvětšila rozhoupáváním kýblu při masturbaci. I když mi nahlášení jednotlivých otrockých netrvalo dlouho a musela jsem si pečlivě hlídat, abych splnila všech dvacet, bylo to nekonečné. A to nejhorší přišlo ve chvíli, kdy jsem po výstřiku zůstala stát se spermatem v dlani a musela vše do poslední kapky slízat. Už jsem ani nemyslela na to, že nikdy více. Bylo mi jasné, že o tom nerozhoduji já, ale moje Paní.
3. kapitola
Hned na začátku dubna jsem od Paní Aradie dostala potvrzení termínu mé návštěvy:
"V pondělí na konci měsíce tě přijmu. S tvojí přípravou začneme o týden dříve!"
Již jsem měla dost zkušeností s tím, co příprava obnáší a mohla jsem se pouze připravovat na týden plný ponížení a bolesti. Ale hned jsem začala přemýšlet, jak vylepšit svůj šatník, abych dokázala splnit rozkazy mé Paní o vzhledu. Napadlo mě, že Paní po mně vyžadovala dříve i nošení dámských kalhotek a tak jsem hned druhý den vyrazila, abych koupila kalhotky výrazně ženské. Po nákupu černých krajkových jsem s hrdostí odeslala své Paní jejich foto na mně. A to jsem si naběhla. Místo pochvaly přišla úplně jiná odpověď:
"Copak jsi nějaká kurva? Koukej si koupit bílé kalhotky jako správná baletka!!!! A za trest v nich budeš chodit do práce!!!"
Takže místo toho, abych se pyšnila tím, že jsem byla pochválena, hned druhý den jsem zakoupila bílé krajkové kalhotky a měla před sebou vidinu pro mě ponižujícího spodního prádla přes den. Madam jsem poslala jejich foto. Odpověď mi připravila další povinnosti, za které jsem si mohla sama svojí aktivitou s nákupem kalhotek:
"Za to, že jsi zapomněla, že nejsi kurva, ale baletka, tak od zítřka budeš trvale sledovat mobil. Občas dle nálady ti napíšu nějaký malý úkol. A žádné stříkání, o víkendu máš dovolen sex s manželkou, aby kvůli tobě nestrádala, ale přes týden budeš trénovat pouze otrocké! Hned zítra si jich uděláš 5 na WC v práci!"
A bylo to. Žádný klid do doby týden před výchovou. Naopak hned během prvních dvou dnů několik úkolů Především nácvik otrockých a nošení kolíčků na bradavkách. A o víkendu se paní Aradii povedlo mě obzvlášť silně ponížit. Ve chvíli, kdy jsem na rodinné sešlosti gratulovala oslavenkyni, přišla mi SMS:
"Jen tak pro moji zábavu zalez na WC a udělej tam jeden otrocký!"
Bylo nás tam dvacet na jeden záchod a mně samozřejmě trvalo dlouho, než jsem si mohla otrocký nahlásit. Za tu dobu se na mě dobývalo několik lidí. A když jsem se později mailem svěřila své Paní, nečekal mne soucit, ale upřímná radost z toho, jak se jí to povedlo.
Celý další týden jsem v práci plnila občasné rozkazy mé Paní. Té se podařilo v průběhu času vytvořit u mě reflex, podobný jako u psů I.P.Pavlova. Když mi v práci zazvonila SMS, ucítila jsem brnění v rozkroku. A když jsem zjistila, že SMS je od Paní, cítila jsem nastupující erekci. Prostě jako zvířátko. A k tomu jsem stále chodila do práce v dámských kalhotkách.
A přiblížilo se pondělí, kdy měla začít moje příprava na návštěvu. Nepřekvapilo mě, že jsem v pátek předtím dostala mail s jasnými instrukcemi:
"Vzhledem k tomu, že se blíží termín Tvé převýchovy u mě ve studiu, dnes naposled strávíš půl hodiny se skřipci na bradavkách. Potom necháš bradavky už na pokoji, ať tě mohu na lekci pořádně potrápit! Celý příští týden budeš nosit upnutý trikot do práce, aby se ti zařezával mezi nohy a vzrušoval tě. Budeš sledovat Smsky, kdykoliv ti během týdne napíšu, hned splníš úkol. Úkoly se budou týkat především trénování otrockých orgasmů, aby Tvé tělo bylo připravené k trápení u nás. Každé ráno, než půjdeš do práce pondělkem počínaje si dáš čistící klystýr, aby sis i
zadek připravoval na trápení. Do práce budeš nosit střední anální kolík a na můj pokyn budeš trénovat jeho nošení!"
Rozkazy byly jasné, mě to stálo dost přemýšlení, abych je logisticky zvládla. Ranní klystýr, když je manželka doma (i když ještě spí), oblečení takové, aby nebyl vidět trikot pod ním. A k tomu my bylo jasné, že po takovéto přípravě mě při samotné výchově nečeká nic "hezkého". A že se se mnou Madam nehodlá párat, jsem poznala hned dopoledne v pondělí, kdy jsem si teprve zvykala na nový stav:
"Na půl hodiny si mazej zavést kolík! Než si ho vyndáš, tak pět otrockých!"
A odpoledne přišlo pokračování rozkazů:
"Zítra si vezmeš do práce provázek a baletní cvičky. Na půl hodinu si podvážeš koule a na 15 minut si obuješ baletky. A na dalších 15 minut si jednu nasadíš na genitálie jako baletní vložku."
Musela jsem v práci vše plánovat tak, abych aspoň těch prvních 15 minut byla sama v kanceláři a splnila rozkaz. A když už se mi zdálo, že mě již Paní nechá na pokoji, přišla další SMS:
"Doma si nasadíš zátku a převlečeš se do baletního a na 30 minut se spoutáš do nepříjemné pozice. Zašleš fotodokumentaci!"
Měla jsem fofr, abych vše stihla, než manželka přijde domů. Podle reakce se zdálo, že s mým výkonem je spokojena i paní Aradia. Ale po cukru opět následoval bič:
"Zítra ráno po klystýru si před oblečením trikotu zasuneš zátku a tak půjdeš do práce. Na WC uděláš pět otrockých a teprve potom si můžeš zátku vyndat."
Komentář je asi zbytečný, během dne jsem musela udělat ještě dvakrát 5 otrockých a vše završila večerní ironická SMS:
"Kočičko, zítra půjdeš do práce v pásu cudnosti."
Zase ranní povinnost navíc. Kromě klystýru a oblékání trikotu ještě nasazování pásu cudnosti. A já ještě během dne udělala chybu. Po SMS o tom, že mám sundat pás cudnosti a udělat pět otrockých, jsem jako poslušná baletka Paní oznámila, že jsem si pás nasadila zpět. A opět přišla metoda cukru a biče. Paní mě pochválila za poslušnost, ale rozhodla, že pás cudnosti budu mít až do dalšího večera! 36 hodin - to jsem ještě nikdy neměla. Ale co mi zbývalo.
A večer jsem v mailu měla páteční úkoly:
"Zítra stále v pásu cudnosti. Opět budeš sledovat smsky. Klystýr po ránu zůstává. Navíc si vezmeš na cestu do práce anální zátku. Flákat se nebudeš ani přes víkend. Pěkně během víkendu popíšeš celou dobu tvé přípravy k pobytu, tzn. od ledna!"
Pátek v práci proběhl relativně klidně, až na to, že zátku jsem si směla vyndat až po 7 hodinách nošení dvakrát musela udělat po 5-ti otrockých. Ale Madam si vše
vynahradila pátečním večer. Nejprve jsem se opět musela po příchodu z práce spoutat do nepříjemné pozice. Ale vybrala jsem takovou, že jsem v ní přes možnost potrestání od Paní vydržela jen 15 minut. To jsem poslušně ihned ohlásila. Takže jsem dostala poručeno udělat 5 otrockých. Ale než jsem si sundala pás cudnosti, přišla oprava - bude jich deset. A ještě než jsem těch deset provedla, zvonila mi další SMS - po patnácti minutách znovu 10! Po nich již jsem začínala být unavená, ale Paní přitvrdila neobvyklým rozkazem:
"Přestaň se flákat, Obuj si baletky a mazej vynést koš!"
Manželka již byla doma, ale naštěstí byla zaujata něčím na počítači, takže jsem rozkaz splnila. Ale pochvaly jsem se nedočkala. Když jsem ohlásila splnění rozkazu, paní Aradia mi ironicky oznámila, že mohu být ráda, že jsem si nemusela brát trikot. A jen tak mimochodem mi poručila dalších 5 otrockých. Já si již po nich nenasazovala zpět pás cudnosti, došla jsem k názoru, že je již večer. Ale sotva jsem usedla zpět k počítači, měla jsem tam upozornění, že nošení pásu cudnosti se prodlužuje o dalších 24 hodin. Takže zpět na záchod a nasadit pás na již dost otlačené genitálie. Potvrzení o jeho opětovném nasazení jsem zaslala Madam, a protože jsem již byla ve stavu, kdy bych si nedovolila Paní cokoliv zatajit, oznámila jsem jí, že jsem připravena na výchovu i v sobotu dopoledne. A že od nedělního odpoledne až do návštěvy u ní jsem již sama doma a mohu se chovat dle jejích rozkazů. Odpověď byla lakonická - dalších 5 otrockých!
To, že moje oznámení o tom, kdy mohu být vychovávána, nezapadlo, jsem zjistila v sobotu ráno zazvoněním SMS:
"Vstávat a neflákat se! Udělat 5 otrockých, klystýr, podvázat koule (na určenou dobu nebudeš mít pás cudnosti), nasadit baletní vložku, obléknout do baletního a v trikotu pomažeš koupit něco dobrého manželce! A až se vrátíš, na půl hodiny se spoutáš."
Touto SMS pro mě začal "víkend". V době, kdy jsem ještě ležela spoutaná na zemi, jsem slyšela další zvonění SMS:
"Po rozvázání dalších deset otrockých a potom budeš pokračovat v psaní až do příchodu manželky!"
Předpokládala jsem, že sobotní výchova končí touto SMS, ale přišla ještě jedna a já opět prováděla dalších 5 otrockých. Po nich jsem si nasadila zpět pás cudnosti a těšila se, jak si ho večer budu moci sundat. Ale kdo zná madam Aradii, tak již určitě tuší, že jsem se těšila marně. Madam se rozhodla k jinému řešení:
"Takže pás cudnosti budeš mít až do pondělního pobytu. Komtese Kláře předáš klíče a až uznám za vhodné, tak tě odemknu."
V neděli ráno (dnes) jsem byla na vážkách, zda nemám požádat o pokračování mé přípravy na nedělní odpoledne. Nebyla jsem si jista, zda to není mojí povinností. Ale opět jsem podcenila pečlivost madam Aradie při výchově otroků. Po obědě se ozvalo zazvonění (u mě opět vyvolalo již dříve popisované reakce):
"Až budeš sama, kolík a spoutat na půl hodiny. Povídku potom dokončíš s pouty na rukou i na nohou".
V této chvíli již píšu v reálném čase. Celé odpoledne jsem již v baletním a kromě plnění rozkazů se pomalu připravuji na zítřejší výchovu. Mezitím jsem dostala další dvě SMS od Madam a znovu se musela podrobovat celkem 10 otrockým. Upřímně řečeno se již těším, až povídku dopíšu. Docela ráda bych si již rozvázala nohy.
Dnes a zítra toho mám ještě dost na práci. Kromě rozkazů na přípravu jsem od Madam dostala i rozkazy, jak mám vypadat při příchodu a v čem budu vychovávána. Takže už z domova jedu v trikotu, pod ním budu mít korzet a přes něj baletní tylovou sukýnku, na nohou samodržící punčochy a baletní cvičky. Těch budu mít více, abych se ve studiu mohla přezout a těmi z venku tam nechodila. Dále musím s sebou mít baletní vložku (cvička) na genitálie a případně i na obličej. Jsem stále zavřená v pásu cudnosti, který sundávám jen na nácvik otrockých a na hygienu. Netušila jsem, jak dlouho ho budu mít a jak nepříjemné je dlouhé nošení. Musím ještě připravit i svůj tělesný vzhled a vyčistit se. A do toho mi stále vrtá hlavou, zda si moje Paní něco nevymyslí na dnešní večer, noc i zítřejší ráno.