Bisexuální služka
Zaparkoval jsem auto a jdu do kanceláře.
Začíná další pracovní den.
Před budovou se potkávám s kolegyní, mírně přes čtyřicet. Zdravíme se. Pouštím ji do dveří před sebou. Očima sjíždím její zadek a dlouhé nohy v přiléhavých kalhotách. Představuji si ji nahou. Není to těžké. Její perfektní vysportovanou postavu už znám. Jsme přátelé. Kdyby jen věděla, na co myslím… Napadá mě, jakou má kundu. Nejspíš hodně vyholenou, ale ne úplně, asi krátce střižený úzký pruh. Představuji si, že ji lížu. Dostávám se k zadku. Roztahuju pevné hýždě. Zadní dírka se jí sama rozevírá a já ji vylizuju.
Pár dalších žen míjím bez povšimnutí. Na chodbě potkám další kolegyni, která se mi líbí. Zdravíme se a přejeme si hezký den. Obvykle si ji představuji jako svoji otrokyni, která dychtí po tom, abych ji mučil a dával výprasky přes super kozy a krásně klenutý zadek. Představuji si její kundu. Má chlupy nejspíš po celém klíně, ale je upravená a na stydkých pyskách vyholená. V duchu ji lížu. Má ji vlahou. Zadní dírku také. Musím jí hodně roztáhnout půlky, abych ji viděl. Vylizuji ji a jí se to líbí…
V hlavě mám pořád ještě včerejší lekci. Jaká vlastně byla? Místo aby mě uspokojila, tak ve mně takové představy ještě vyvolala. Těžko se soustředím na práci…
Podle instrukcí Madam Aradie jsem vystoupil z auta nahý. Musel jsem zůstat před studiem, dokud mi nedovolí vstoupit. V chodbě za otevřenými dveřmi stála moje Paní, komtesa Sandra a pan Tomáš. Venku u veřejné silnice jsem se jim musel ukázat ze všech stran a předvést jim, že jsem splnil všechny úkoly. Přijel jsem nahý, s análním kolíkem v zadku, kolíčky na bradavkách, s penisem uzamčeným v pásu cudnosti a samozřejmě celý vyholený. A tak jsem stál venku. Až po této kontrole mě pustili dovnitř.
Sandře jsem odevzdal tašku se svými věcmi. Paní s Tomášem mi nasadili na krk železný okov s řetězem. Ruce mi spoutali za zády. Po schodišti nahoru jsem šel před nimi. Rukama spoutanýma za zády jsem jim musel otevřít dveře a zase je za nimi zavřít.
„To je doba, než to uděláš!“ kárala mě Madam Aradia. „Jak dlouho mám čekat na pozdrav?“
Klekl jsem si před ní a pozdravil jsem ji otrockým pozdravem políbením ruky, nohou…
„V povídce sis stěžoval, že jsi mi musel políbit podpaží přes oblečení… Tak dnes mě políbíš přímo, když tak rád líbáš podpaží!“
Vyhrnula si rukávek a nechala se políbit na lehce zpocenou kůži. Ano, miluji líbání podpaží.
Nastavila mi zadek a vyhrnula si sukni. Políbil jsem ji na obě půlky a věděl jsem, že mě čeká vylízání její zadní dírky.
„Dej si záležet, ať Sandra a hlavně Tomáš vědí, jak to umíš dělat!“
Strašně rád jsem to udělal bez ohledu na to, že mě pozorují dva další lidé.
„Teď pozdrav Sandru!“
Pozdravil jsem ji stejným způsobem. Ale místo toho, aby si nechala políbit podpaží, tak mi poručila líbat jí boty, jako by na to zapomněla. Ale spíš si myslím, že to udělala schválně. A já se na to tak těšil…Její podpaží zbožňuju! Hebké, hladce vyholené…
Protože jsem měl spoutané ruce za zády, nešlo mi hned vyhrnout její těsnou sukni. Snažil jsem se jí políbit na zadek, ale uhnula a řekla: „Nemusíš to dělat, když to nedokážeš!“ Další zklamání…
Myslel jsem si, že pozdrav je u konce.
„Pozdrav také Tomáše. Musíš pozdravit všechny!“ přikázala mi Paní.
To jsem nečekal.
Musel jsem mu políbit ruku, boty… Snad to tím skončí…
„Pokračuj! Přeci líbáš rád podpaží!“
To ano, ale ne chlapovi! Neochotně jsem to udělal. A protože jsem to odbyl, musel jsem to zopakovat.
A ještě jsem mu musel políbit zadek. Měl už svlečené kalhoty.
„No tak, celý pozdrav, když tak rád lížeš!“ smály se obě dámy.
Musel jsem mu vylízat zadek, a to opravdu včetně řitního otvoru.
Tomáš se pobaveně pochechtával a já jsem zažil největší ponížení, jaké mě kdy na lekcích potkalo. Při lízání dámských zadečků jsem prožíval velké vzrušení, ale lízat prdel chlapovi bylo horší než mu kouřit ocas, to mě nevzrušilo vůbec. To bylo čiré ponížení!
Měl jsem různé představy o tom, co mě s Tomášem čeká, a byl jsem na ně připraven. Ale tohle mě nenapadlo. Když jsem to dokončil, myslel jsem si, že teď už konečně je pozdrav u konce. Vždycky tím končí. Ale mýlil jsem se…
„Neodbývej to! Když zdravíš svého pána, tak mu musíš políbit i ocas!“ přikazovala mi Paní.
To nebylo fér! Kundu si při pozdravení líbat nenechají, ale pánovi ocas líbat musím?!
„Popros ho o dovolení!“
„Prosím o dovolení…“ pronesl jsem odevzdaně.
„Oslovuj ho Pane Tomáši!“ opravila mě Madam Aradia.
„Pane Tomáši, prosím o dovolení políbit Vám ocas,“ zadrmolil jsem zdeptaně se svěšenou hlavou a byl jsem rád, že to nemusím opakovat pořádně nahlas. Sandra se chechtala.
Měl ho před mým obličejem, ztopořený. Musím uznat, že byl pěkný. Styděl jsem se, až bych brečel. Neodvážil jsem se podívat někam jinam. Před očima jsem jen ten tvrdý penis.
Políbil jsem ho krátce.
„Dělej! Pořádně ho líbej! A na hlavičku taky!“ Obě dvě mě komandovaly.
Klečel jsem před nimi jako chlípné prase a líbal jsem poníženě penis pana Tomáše. Neprotestoval jsem. Ukázal jsem se jako větší perverzák, než jsem si byl předtím ochoten přiznat.
Počítal jsem s tím, že budu znásilněn, přinucen k felaci, to ano. Ale že ho budu dobrovolně uctivě líbat? To se Paní povedlo! Chtěl jsem, aby si na mě vymyslela ponižující perverzní překvapení. A to se stalo. Jsem rád, že jsem to zažil. Dokázal jsem to a dokážu to zopakovat. Nevzrušuje mě to. Ale je to tak šíleně perverzní, že se mi to líbí a těším se, že se to bude opakovat!
„Náš otrůček si zasloužil trest,“ oznámila ostatním moje Paní. „Pověz panu Tomášovi a madam Sandře, za co budeš potrestán!“
„Požádal jsem o dovolení sundat si pás cudnosti na sportování…“
„Ale?“
„Ale nečekal jsem, až dovolení dostanu, a sundal jsem si ho sám dřív, než mi to Paní dovolila.“
„A já jsem ti to nedovolila!“ upřesnila moji zpověď. „Takže sis ho sundal bez dovolení! Je to tak?!“
„Ano, milostivá Paní, sundal jsem si ho bez dovolení. Prosím o potrestání,“ dodal jsem tiše. Snažil jsem se nedat další příčinu ke zvýšení trestu. Dobře jsem si pamatoval Sandřin výprask z minulé lekce…
„Vyber si.“
Před očima se mi ocitly dva bicí nástroje: mohutné kožené důtky a tuhá kožená plácačka. Vybral jsem si důtky.
„Myslím, že sis vybral to, co bolí méně,“ poznamenala Madam Aradia. „Špatná zpráva pro tebe je, že výprask ti dá Tomáš. A ten má větší sílu, než Sandra.“
S rukama stále spoutanýma za zády jsem se musel předklonit a vystrčit zadek. Aradia mi na bradavky přisála baňky podtlakového přístroje, který mi je sál a napínal.
„Za porušení mého příkazu dostaneš od pana Tomáše pětadvacet ran,“ vynesla má Paní svůj rozsudek.
„To jsi z toho vyvázl dost lacino,“ poznamenala Sandra. „Minule jsi ode mě vydržel sto.“
„Bylo jich sedmdesát,“ opravila ji Aradia.
„Jo, a to jsem jich takových třicet neuznala,“ přiznala Sandra svoje záludné praktiky. Byl jsem rád, že řekla, kolik ran jsem skutečně musel vydržet.
„Pětadvacet od chlapa jako je Tomáš bude dost,“ potvrdila svůj verdikt Aradia. „Navíc to ponížení, dostat výprask od muže… S tím jsi nepočítal, viď, otrůčku?“
„Nepočítal, milostivá Paní.“
Přísavky mi napínaly bradavky a pan Tomáš udeřil důtkami.
„Jedna,“ počítal jsem.
„Co?“
„Jedna. Děkuji,“ zopakoval jsem.
„…pane!“ opravila mě Madam Aradia.
„Děkuji, pane.“
Měla pravdu. Děkovat za výprask muži a říkat mu „pane“ se mi nějak příčilo.
Dostal jsem od pana Tomáše dvacet pět ran důtkami nejen přes zadek, ale také na vnitřní strany stehen. Tam to bylo citlivější, dobře to věděl, a stopy zůstaly déle. Občas prameny důtek zasáhly i moje varlata. Na síle úderů byla chlapská ruka znát a byl jsem rád, že jich bylo „jenom“ dvacet pět.
Když pan Tomáš dokončil trestný výprask, ozvala se Sandra: „Dalších pětadvacet dostaneš ode mě!“
Cože? Tak rozsudek nezněl!
„Deset bude stačit,“ opravila ji Madam Aradia. „Tomášových pětadvacet byl určený trest.“
Sandra mi tedy přidala deset ran. Počítal jsem a poděkoval jsem za ně. Cítil jsem, že Sandra měla chuť dát mi jich víc.
Jenže moje Paní měla se mnou jiné plány. Sundala mi podtlakové přísavky z bradavek. Postavila se přede mě.
„Dívej se mi do očí,“ přikázala mi. „Nemrkej! Otevři pusu a drž ji otevřenou!“
Zapálila si cigaretu a vdechovala mi kouř do úst. Také mi na jazyk odklepávala popel. Zároveň mě tahala za bradavky a kroutila jimi. Stále jsem jí hleděl do očí. Bylo to vynalézavé mučení a moc se mi líbilo. Konečně jsem se jí směl dívat do očí! Dýchali jsme stejný kouř. Dokázal jsem ho vdechovat a vydechovat.
Během toho na mě Sandra kapala horký vosk ze svíčky. Lila mi ho do dlaní spoutaných za zády a vyžívala se v tom, že mi pálila varlata plamenem svíčky.
Podařilo se mi splnit úkol bez trestu. Madam Aradia mi na promasírované bradavky přicvakala kovové svorky. Sundala mi pouta ze zápěstí. Postavil jsem se do pozice číslo jedna. Stále jsem měl penis uzamčený v pásu cudnosti. Copak mi ho dnes nesundá?
„Rozhodla jsem se, že nám všem dnes budeš dělat děvku. Stejně nic jiného nejsi, že?“
Neodpověděl jsem.
„Co? Odpověz! Jsi naše děvka?“
„Ano, jsem vaše děvka,“ podvolil jsem se.
Podala mi zmačkanou černou věc.
„Oblékni si to!“
Bylo to černé silonové punčochy.
„Posaď se na tuhle židli a ať to máš na sobě!“
Sandra a Tomáš se hihňali a měli zábavu z mého ponížení a z toho, jak neobratně jsem si dámské punčochy navlékal.
Nikdy v životě, ani tajně, jsem si neoblékal dámské prádlo, nebo šaty. Ani mě nelákalo to zkusit.
Teď jsem si soukal nohy do jemného silonu. Natahoval jsem si punčochy až nahoru. Přehodil jsem nohu přes nohu úplně automaticky, abych si srovnal špičku a patu nohy v punčoše. Uvědomil jsem si, že dělám pohyby úplně jako ženská. Hned jsem se zastyděl. Cítil jsem, jak mě všichni pozorují. Navlékl jsem si i druhou punčochu. Moje stehna zdobily široké krajkové lemy punčoch.
Na hlavě mi přistála paruka. Paní mi ji upravila. Postavil jsem se a všichni propukli v hlasitý smích.
„Jdi k zrcadlu a prohlédni se, jaká jsi pěkná děvka!“ přikázala mi Paní.
Přešel jsem k velkému zrcadlu a nevěřil jsem, jak mě punčochy a paruka změnily. Navíc jsem měl penis skrytý v pásu cudnosti. Fakt jsem vypadal jako děvka. Dokonce dost hezká děvka! Snad i to mi pomohlo lépe snášet to, co následovalo.
„A teď hezky před zrcadlem vykouříš jako děvka panu Tomášovi ocas. Pořádně ho uspokojíš! A všechno spolykáš!“
Co všechno? Bylo mi to jasné. Madam Aradia si pro mě vymyslela pořádný trest.
„Budeme se dívat. Spolykáš úplně všechno!“ zdůraznila Sandra.
Klekl jsem si před pana Tomáše. Stál přede mnou jen v tričku, bez kalhot. Jeho penis, pěkný penis, jsem měl před obličejem. Nebyl úplně ztopořený. Předkožka mu zakrývala žalud. Odhodlal jsem se vzít jeho penis do ruky a stáhnout mu vláčnou předkožku. Vzal jsem do úst jeho žalud. Cítil jsem se hrozně, že to dělám vlastně dobrovolně.
„Tu ruku dolů! Dělej mu to jenom pusou!“ přikázala Madam Aradia.
Nasoukal jsem jeho penis celý do úst.
„A dívej se do zrcadla, abys nezapomněla, jaká jsi děvka!“
Viděl jsem v zrcadle, jak klečím před panem Tomášem. Černá dlouhá paruka mi úplně změnila podobu. Kovové svorky visící na bradavkách mi udělaly docela pěkné kozičky. Černé punčochy do půlky stehen vypadaly dost sexy. Znovu jsem žasnul, jak mě to změnilo.
Ale co bylo hlavní, v ústech jsem měl Tomášův penis. Sám jsem se s tím Paní svěřil jako se svým tajným přáním. A tak jsem se snažil naplno ho splnit. Dělal jsem s jeho penisem to, co jsem viděl v pornofilmech a co jsem znal od manželky. A ono to fungovalo.
Cítil jsem, jak mi v puse tvrdne. Ten zážitek se nedá popsat. Jezdil jsem po něm svými rty nahoru dolů, tlačil jsem na něj jazykem, sál jsem ho. Spouštěl ho až do krku. Dostal jsem se rty až k jeho kořeni. Sál jsem mu žalud a olizoval tělo penisu.
„On to fakt dělá jako děvka. Ha, ha! Na to že to dělá poprvé, je fakt dobrej.“
Pan Tomáš byl spokojený. Povzbudilo mě to. Dělal jsem strašně nestydaté věci a byl jsem z toho nadšený! Byl jsem odhodlaný udělat mu to až do vystříkání. Vzal jsem jeho penis do ruky a pomáhal jsem si při felaci jeho honěním. Druhou rukou jsem mu hladil varlata.
Měl jsem však pocit, že to schválně oddaluje. Později jsem si také uvědomil, že moje manželka při honění dělá mnohem rychlejší pohyby. Felace mi už docela jde, ale v honění mám ještě co zlepšovat.
Nebylo mi však dopřáno to dokončit. Sandře se zjevně líbilo dávat mi další úkoly.
„Lízej mu taky koule! Vem' je do pusy! Obě!“ přikazovala mi.
Jako to je, když dominant ejakuluje do úst otroka a jak chutná sperma pana Tomáše jsem bohužel nezjistil.
„Odemkni se a sundej si pás cudnosti,“ řekla Madam Aradia a podala mi klíček od pásu.
Pak jsem musel do nové houpačky.
„Teď nám ukážeš, k čemu má taková děvka jako ty svoji prdel,“ naznačila mi, co mě čeká dál.
Připoutali mě k houpačce za ruce a nohy. Vytáhli ze zadku můj anální kolík.
„Nejdřív zjistím svoji měrkou, jak máš roztaženou prdel,“ oznámila mi Aradia. Ukázala mi kuželový předmět, který vypadal jako anální kolík, ale díky jeho rozměrům jsem z něho měl strach.
Ucítil jsem pořádný tlak, který mi roztahoval řitní otvor. Sandra se mi zblízka dívala do očí a pozorovala mě, jak trpím. Nesténal jsem. Tu radost jsem jí neudělal.
Paní byla spokojena.
„Vešla se mu tam celá měrka,“ libovala si. „Půjde mu tam zastrčit rovnou celá ruka!“
Byl jsem překvapen, že se ten široký kužel do mě vešel celý, a ani to moc nebolelo!
Zato moje bradavky musely snášet trápení od madam Sandry. Sundala mi z nich svorky.
„Propíchám mu je jehlami, ať si neužívá jen jeho prdel!“ oznámila všem.
„Máš je připravené,“ ujistila ji Madam Aradia a zasouvala mi svou ruku do análu.
„Ty jsou krásně silné!“ zaradovala se Sandra. „Ty budou bolet! Viď, že se těšíš, otrůčku?!“
Její veselou tvář jsem zase viděl nad sebou. Vypadala, jakoby mi sdělovala radostnou novinu.
„Hm, těším.“ Ani jsem moc nelhal.
Vlastně jsem očekával do každé bradavky jednu jehlu. Jenže do každé jsem dostal dvě, a křížem.
Přitom mi Madam Aradia zastrčila celou ruku do zadku! Nevěděl jsem, s čím se mám vyrovnat dřív. Znásilňovala mě rukou, umělákem a dráždila mi prostatu.
Sandra mi kapala horký vosk na tělo. Bradavky propíchané jehlami úplně zalila voskem.
„To je krása! To se mi povedlo!“ radovala se ze svého díla. „Ale jak mu teď ty jehly vyndáme ven?“ napadlo ji.
„Však ty si poradíš,“ uklidnila ji Aradia a dál mučila mou roztaženou prdel.
Sandra mě nutila kouřit umělý penis. Pak ji vystřídal pan Tomáš a nutil mě k felaci jeho penisu. Snažil jsem se to zvládnout. Jestlipak mě bude také šukat do prdele? To bych určitě zvládl! To by bylo něco!
Aradii vystřídala Sandra a zasunula mi svou útlou ruku do zadku. Šukala mě pěstí do konečníku a vibrátorem mi dráždila penis. Zároveň se mi Paní vymočila do úst. Poslušně a ochotně jsem spolykal její moč, a to před očima Sandry a Tomáše.
„No a teď si kluci vyhoníte ocasy!“ řekla Aradia a uvolnila mi pravou ruku. „Tak otrůčku, tvůj úkol je vyhonit si ho dřív, než se ti pan Tomáš vystříká do pusy. Když to nedokážeš, tak to všechno od něho spolykáš!“
Ty byl tedy perverzní úkol! Takové její nápady miluji! A ještě mi to ztížila tím, že rukou v konečníku mi dráždila prostatu.
Penis mi nestál. Samozřejmě. Měl jsem pocit, že se pomočím. Byl jsem už tak vystresovaný, že masturbace nepomáhala. Ani pan Tomáš nedokázal v takové situaci ejakulovat. Ta zodpovědnost, že to má dělat na přání ho musela svazovat.
„Snad už nejsi unavený?“ podivila se Madam Aradia. „Uděláš si to tedy před zrcadlem.“
Odpoutali mě. Postavil jsem se před velké zrcadlo vedle pana Tomáše.
„Tak dělej! Chceme vidět, jak si umíš udělat!“
Připadal jsem si strašně. V zrcadle jsem viděl, jak stojím nahý vedle Tomáše, který byl jen v tričku. Paruku jsem už neměl, ani obojek, ale punčochy ano. Teď už jsem se v zrcadle neviděl jako děvku, ale spíš jako úchyla, chlapa v punčochách… Ani se mi nepostavil.
„Vidím, že na tebe dnes platí jenom tohle,“ řekla Aradia. Rozkročila se zády ke mně a nastavila mi zadek. „Lízej! A když se při tom neuděláš, než napočítám do deseti, tak mě vystřídá Tomáš!“
To snad ne?! Tak jeho zadek se mi už vůbec nechtělo lízat. A kdybych se udělal při lízání jeho zadku, to bych se snad už před nimi nemohl ukázat…
Klekl jsem si a vykonal příkaz své Paní. Lízal jsem ji mezi půlkami a zadní dírku. Počítala pomalu. A mě se konečně začal stavět. Najednou to přišlo!
„Milostivá Paní, prosím o dovolení stříkat!“ vyrazil jsem ze sebe.
„Můžeš. A do dlaně! A slízat!“
Zuřivě jsem si ho honil. Před očima Sandry a Tomáše. Teď už nesmím selhat! Vůně zadečku mé Paní zaplnila můj nos a plíce. Jako droga.
Stříkal jsem. Bylo mi jedno kam. Něco jsem chytil do dlaně.
„Slízej to!“ doléhal ke mně hlas Sandry jakoby z dálky.
Slízal jsem z dlaně své sperma. Další bílá tekutina mi odkapávala z žaludu na černé punčochy. Najednou jsem je strašně moc chtěl
sundat. Všichni viděli ty bílé cákance, které jsem na nich zanechal. Stáhl jsem si je, zmačkal a odložil. Přitom jsem poděkoval za lekci.
Jenže to nebylo všechno. Až teď jsem si uvědomil, že mám v bradavkách jehly zalité ztuhlým voskem. Aradia a Sandra je vyprostily ven. Musely odstranit vosk, vytahat jehly, což se neobešlo bez další bolesti, a místa vpichů vydezinfikovat. Dost to krvácelo a spotřebovaly hodně dezinfekce.
Po vysprchování jsem se vrátil nahoru a ještě jednou jsem poděkoval za lekci. Tomáš a Sandra odjeli. S Aradií jsme ještě prodebatovali lekci. A pak, už opět v pořádku, jako normální člověk, jsem odjel domů s hlavou plnou dojmů. Měl jsem o čem přemýšlet.
Ještě druhý den ráno v práci jsem se těžko soustředil. Přemýšlel jsem o lekci, jaká byla, zda mě uspokojila…
Dojmy z lekce ve mně vyvolávaly další fantazie. Kdyby jen mé milé kolegyňky věděly, co si o nich představuji! Co by tomu řekly, kdyby věděly, co jsem prováděl při lekci? V tom bychom se asi názorově nesešli…
Nejspíš i každý z účastníků lekce ji vnímal jinak. A tak se snažím srovnat se s tím po svém a představuji si, to jaké by to bylo kdyby... Jaké to bude příště.
