Přijel jsem včas. Nedovolil bych se zpozdit. Madam Aradia by mě potrestala a výprask nemám rád. Před domem jsem se podle instrukcí mé Paní svléknul a na krk nasadil ceduli s nápisem: „Ubohá nula“. Dveře mi otevřela komtesa Monika a s opovržením se na mě podívala.
„Jak to, že ti nestojí ocas, hovado? To se teda dámám moc nepředvedeš!“
Cosi jsem zablekotal.
Madam Aradia se ke mně blížila se zlověstným výrazem ve tváři.
„Okamžitě do koupelny! Převléct do dámského prádla a šatů, nasadit paruku a potom po kolenou za náma!“ řekla přísně a dál se mojí maličkostí nezabývala.
Rychle jsem se osprchoval, oblékl si připravené dámské ošacení a na hlavu si nasadil paruku. Nakonec jsem si nazul dámské lodičky. Panebože, dá se na tak vysokém podpatku vůbec chodit? Napadlo mě.
Vešel jsem do místnosti, ze které se ozýval smích a hlasy několika dam. Hádal jsem, že jich tam bude tak šest. Nespletl jsem se. Všechny, mimo Aradie a Moniky, jsem tu dnes viděl poprvé. Styděl jsem se. Nestačil jsem si dámy ani prohlédnout a Aradia mi vrazila pár facek a srazila mě na kolena.
„Ty nevíš, jak má děvka přijít ke své Paní? Snad po kolenou!“ křikla na mě vztekle a dámy se rozesmály.
„No ten ale vypadá! Jako strašák do zelí!“ zasmála se jedna z nich.
Poklekl jsem a na příkaz Moniky očistil jazykem lodičky všech přítomných žen. Když jsem svoji práci dokončil, Aradia zavelela:
„A teď nás pobavíš. Chci, abys nám udělal striptýz!“
Monika pustila hudbu a já se snažil vlnit jako striptérka. Po pravdě mi to v lodičkách moc nešlo. Dámy skandovaly a posmívaly se mé neobratnosti.
Když konečně hudba dohrála a já tu stál před nimi nahý, vzala Aradia černou fixu a na prsa mi napsala: „Majetek Aradie“.
Dámy to pobavilo. Začaly se přetahovat o fixu a postupně mi pomalovaly celé tělo těmi nejurážlivějšími nápisy.
„Je to nemehlo. Budeme se muset pobavit jinak a jinde!“ navrhla Aradia a vyhodila mě za dveře bytu.
Stál jsem tam s rukama za hlavou a každá dáma, která zrovna vycházela z bytu, si mě s úšklebkem osahala. Do auta jsem musel nastoupit nahý s hanlivými nápisy po celém těle.
Nevím, jak dlouho jsme jeli. Já seděl v autě s Aradií a Monikou. Ostatní dámy jely druhým autem. Uprostřed cesty madam Aradia poručila Monice, aby zastavila.
„Děje se něco?“ nechápavě se na svojí Paní podívala komtesa.
„Je hezký večer. Chci se projít! Jeď napřed!“ zavelela Aradia a vytáhla mě nahého ven z auta.
Potom mi podvázala koule mašlí a za její konec mě vedla po kraji silnice. Míjela nás auta a troubila na nás. Bylo mi hrozně. Ale na druhou stranu mě tohle veřejné ponížení vzrušovalo. Když jsme došli před restauraci, Aradia mi poručila, abych se oblékl. Abych prý kolem hostů neprocházel jako dobytek. Dámy už na nás čekaly před restaurací.
Když jsme vešli dovnitř, hlasy hostů zmlkly. Pohled na šest dam v černém v kozačkách na vysokých podpatcích tu nebýval zřejmě na denním pořádku.
„Jdeme na kulečník!“ usmála se Aradia na servírku.
Vešli jsme do malé místnosti. Uprostřed ní stál kulečníkový stůl. Aradia mi poručila, abych se znovu svléknul. Potom mi navelela, abych si stoupnul vždy k tomu otvoru, do kterého zrovna bude mířit koulí některá z dam.
Dámy se bavily opravdu velkolepě. Tágem šťouchaly do koulí, které mířily přímo k mému penisu. Než koule zapadla do jamky, vždy mě nejprve uhodila do rozkroku. Dámy to vysloveně bavilo. Potom servírka donesla víno. Dámy zvesela popíjely a bavily se kulečníkovou hrou. Bolel mě ocas a koule, ale nesměl jsem ani ceknout.
Po chvíli jsem požádal o sklenici vody.
„Vody?“zeptala se Aradia posměšně a vzala svoji skleničku od vína a načůrala do ní.
„Tohle vychlastáš!“ zavelela.
Udělal jsem to. Už dávno jsem věděl, že s Paní se nesmlouvá. Vysloužil bych si jen další políček. Po té Aradii následovaly další dámy. Všechny se postupně vymočily do skleničky a já musel všechen ten jejich zlatý nektar vypít.
Hra pokračovala. Jak dlouho, nevím. Koule a hlavně ocas mě bolel od ran kulečníkových koulí a já měl co dělat, abych svůj penis udržel na příkaz Paní v pozoru.
Když se dámy konečně unavily hrou, poručila Aradia, abych si lehnul na zem a dělal jim kobereček. Podpatky šesti párů bot se mi zarývaly do těla a já si musel na povel do rytmu jejího tleskání honit ocas. Když jsem se konečně vystříkal na špičku boty Moniky a slízal svoje otrocké semeno, abych prý nezaflákal podlahu, přinesla servírka účet.
V pokleku a nahý, s rozmazaným semenem na obličeji, ponížen jejím udiveným pohledem jsem zaplatil útratu a byl vyhozen před restauraci.
Byl to hrozný, ale zároveň velice silný zážitek. Když jsem nocí putoval směrem ke svému autu, litoval jsem, že jsem nemohl dámám sloužit celou noc.
Tolik jsem toužil po jejich vlhkých kundičkách. Kdyby mi tak dovolily je alespoň vylízat! Snad příště. Když se prý polepším a naučím se tancovat v dámských lodičkách.
Zatím jsem si to nezasloužil…