Den otevřených dveří

Blížil jsem se ke studiu. Už jsem si na to zvykl.
V poslední SMS Madam Aradia psala: „Těš se! Překvapení bude víc!“
Před lekcí jsem neposílal žádný scénář ani přání, jaká má být. Mým jediným přáním bylo, aby Madam Aradia připravila lekci jako překvapení, tedy že nebudu vědět, co mě čeká.
Přeci jen jsem nějaké tušení měl. Nedávno jsem se jí svěřil, že bych rád poznal, jaké to je být přinucen uspokojit felací jiného muže. V životě jsem nic takového neudělal, ani bych se k tomu sám neodhodlal. Slíbila, že něco vymyslí. Vždycky své sliby plní. Proto jsem si myslel, že k tomu dnes dojde. Měl jsem trému. Věřil jsem, že to zvládnu. Ale zda se mi to bude líbit a jak to na mě bude působit, jsem dopředu odhadnout nedokázal.
A to těch překvapení má být víc? Nepřehnal jsem to, když jsem úplně vše nechal na Madam Aradii?
Hned první minuty ve studiu mě psychicky dost rozhodily. Chvíli trvalo, než jsem se s tím srovnal. Ale to první překvapení se mi líbilo. A moc!
Zaparkoval jsem a vešel do studia. Dveře byly otevřené. Počkal jsem ve studené chodbě, až si pro mě Paní přijde. Sešla se schodů oblečená jako správná domina v korzetu a koženém kostýmku, v krátké sukni a saku. Odevzdal jsem jí klíč od pásu cudnosti.
Nasadila mi obojek s vodítkem, zavázala mi oči šátkem a odebrala mi tašku s oblečením.
„Tak pojď. Mám pro tebe překvapení.“
Odvedla mě po schodech nahoru. Poslepu jsem tápal a opatrně našlapoval.
„Klekni si na čtyři!“
Odvedla mě do mučírny za vodítko jako zvíře.
„Dnešní lekci jsem udělala jako den otevřených dveří. Jistě sis všiml, že dveře u vchodu jsem nechala otevřené. Každý, kdo půjde kolem, může přijít a podívat se na tebe při lekci. A třeba tě i někomu půjčím. Máš přeci rád ponížení?“
Mlčel jsem.
„A jako první překvapení tu už na tebe někdo čeká a dívá se na tebe. A kdo ví, kdo ještě přijde…“
Cítil jsem podle zvuků pohybů, že v místnosti je nejméně ještě jedna osoba.
„Nejdřív mě pozdrav!“
Sundala mi šátek z očí a okamžitě mi dala facku dřív, než jsem se stačil rozhlédnout.
„Kam koukáš? Na mě se dívej!“
Pozdravil jsem Paní otrockým pozdravem podle protokolu. Ruka, podpaží, nohy, zadek… Přes oblečení. Stále jsem nevěděl, komu tuhle podívanou předvádím.
„Teď Sandru!“
Přilezl jsem po čtyřech ke komtese Sandře. Její přítomnost mě nepřekvapila. Znal jsem ji a počítal jsem s tím, že tu asi bude.
Všiml jsem si, že blízko ní jsou ještě jedny ženské nohy. Sandra se postavila tak, že jsem tu třetí ženu měl za zády a při pozdravení jsem na ni neviděl. Byl jsem nervózní.
Sandra byla normálně oblečená. Namísto obvyklého sexy kostýmu měla na sobě přiléhavé šedé džíny, tričko a slabé sako.
„A pozdrav také Lucku! Přišla se na tebe podívat.“
Madam Aradia mě k ní nasměrovala.
„Kam se díváš? Ne do očí!“
Dostal jsem další facku. To bylo tedy ponížení!
Také třetí ženu jsem pozdravil podle protokolu. Takhle ji asi ještě nikdo nepozdravil. Až teď jsem si ji mohl alespoň zběžně prohlédnout. Vypadala jako studentka, nebo holka z účtárny. Byla mladá a hezká. Působila nesměle, ale tahle situace se jí očividně líbila. Na sobě měla modré džíny, tričko a dlouhý volný vlněný kardigan.
Vůbec jsem si nebyl jistý, jak to je doopravdy. Klidně bylo možné, že to je holka, kterou madam Aradia náhodou potkala v blízké vsi a pozvala jí, ať se přijde podívat. Byla by to divná náhoda, ale vím, že Paní by toho byla schopná. Nebo to byla kamarádka komtesy Sandry, která ji vzala s sebou, aby jí ukázala, co dělá s otrokem?
Moje nervy pracovaly. Byl jsem před ní úplně nahý. Na bradavkách jsem měl přicvakané kolíčky, v zadku jsem měl anální kolík a na úplně vyholených genitáliích jsem měl nasazený pás cudnosti uzamčený na zámek. Pod průhledným plastovým pouzdrem byl vidět můj obnažený žalud. To všechno mohla dívka, které Paní říkala Lucka, velmi dobře vidět.
Během několika minut docílila Madam Aradia toho, že jsem odevzdaně klečel u nohou úplně cizí dívky v nejistotě, jaké další veřejné ponížení mě čeká.
Myslel jsem si, že dnes budu nucen k fyzickému kontaktu s jiným mužem, a třeba ho i ústy uspokojovat. Na to jsem byl připraven. Ale na tohle jsem připraven nebyl. Všechno bylo jinak.
„Odemkni se a sundej si pás cudnosti!“ přikázala mi Madam Aradia a podala mi klíček.
Se sklopenou hlavou jsem si sundal pás cudnosti a odložil ho na stolek. Pod dohledem tří žen jsem úplně obnažil své genitálie.
Teď už stačily maličkosti, aby mě rozhodily. Paní mě za vodítko odvedla ke kovovému rámu. Nechala mi na nohou boty. Měl jsem pocit, že to tak není správně. Jindy jsem býval bos. Znamenalo to, že ještě půjdu ven?
Aradia se Sandrou mě připoutaly k rámu. Ruce v kožených poutech mi za řetězy zavěsily nahoru a napnuly. Mezi nohy jsem dostal rozporku.
„Tak ty máš rád překvapení?“ zeptala se výsměšně Madam Aradia. „Takže tady ho máš!“
Ukázala na Lucii. „Líbí se ti?“
„Ano, má Paní, líbí,“ odpověděl jsem popravdě.
Madam Aradii moje odpověď pobavila.
„No, ještě může přijít kdokoliv… Bude se ti to taky líbit?“
„Nevím…“ Podíval jsem se na ni zmateně. Dala mi další facku.
„Ty jsi zapomněl, jak se máš chovat? Kam se zase díváš?!“
Sklopil jsem oči. Raději jsem se díval Madam Aradii do dekoltu.
Připevnila mi elektrody na penis a varlata pustila do nich elektriku.
„Co kňučíš? Ještě ti nic nedělám. Já jsem před chvílí Lucii vyprávěla, co všechno vydržíš, a ty mi tu teď děláš takovou ostudu?“ kárala mě.
„Jo!“ přidala se Sandra medovým hlasem. „Pořád píšeš do svých povídek, že chceš, abych byla nahá… Ale o tom nerozhoduješ, otrůčku… Za to svoje fňukání si to rozhodně nezasloužíš! A jestli nepřestaneš, tak dostaneš roubík!“
A zatímco mi Madam Aradia dál mučila genitálie elektřinou, tak mi při tom komtesa Sandra kapala horký vosk z červené svíčky na penis.
Občasnému zasténání jsem se neubránil. Byl jsem psychicky docela rozebraný.
Paní nastavila přístroj na elektrošoky, ať mě mučí automaticky dál, a řekla: „Teď je váš! Sandro, ukaž Lucce, jak si s ním může pohrát.“
„Tak ona nechá tu cizí holku, aby mi něco dělala? Asi to není náhoda, že tu je,“ usoudil jsem v duchu. „Určitě jsou domluvené.“
Podíval jsem se na Lucii. Pozorně mě sledovala a v očích jsem jí viděl, že se stydí za to, že jsem ji přistihl, že mě pozoruje. Uhnula očima. Já také. Já jsem se naopak styděl za to, že mě viděla v takové situaci.
„Tak můj milý otrůčku, mám tu pro tebe připravené jehly,“ oznámila mi komtesa Sandra s milým úsměvem v andělské tváři a hlásku „ů“ v mém oslovení mazlivě protahovala. Viděl jsem na ní, že se těší na to, že mě bude mučit a dělat mi bolest, a já to budu muset snášet.
Propíchala mi každou bradavku dvěma silnými jehlami. Na každou bradavku přes jehly přicvakla mé oblíbené lesklé kovové svorky. Dost to bolelo díky jehlám uvnitř bradavek.
„Jestli mi tu budeš sténat, otrůčku, tak dostaneš roubík,“ pohrozila mi.
Snažil jsem se tedy být zticha. Občas jsem zamířil očima k Lucii. Stála opodál u okna a jen se dívala, v očích zase tu účast, soucit nebo omluvu, či co to bylo, za to, co vidí. Snad i ona tím byla překvapená.
„Pojď mu dát rákoskou na zadek!“ vyzvala ji Sandra.
„Viď, že se na to už těšíš, otrůčku?“ obrátila se ironicky na mě.
Mlčel jsem. Všechno bylo nějak jinak, než jsem čekal. A vlastně se mi to líbilo. Tušil jsem ale, že cokoliv řeknu, bude to špatně. Rozhodně ale bylo lepší dostat výprask od kohokoliv jiného než od Sandry, která se v tom vyžívala.
„Postav se za něho a uhoď ho!“
Lucka to zkusila, ale skoro nic jsem necítil.
„Můžeš víc.“
Další rány mě spíš jen pohladily.
“Můžeš hodně přitlačit! Vidíš, že nic necítí!“
Sandra s Aradií jí radily. Teprve když jsem ucítil alespoň trochu bolest, začal jsem nahlas počítat rány a děkovat za ně. Napočítal jsem do deseti.
„Podej mi tu rákosku. Ukážu ti, jak se to dělá.“
Dalších deset ran mi dala Sandra. Ty už bolely. Napočítal jsem do dvaceti.
Rákoska v její ruce vymalovala na mém zadku krásné a trvanlivé stopy, které vydržely až dva týdny. Ani jsem si nemyslel, že zůstanou vidět tak dlouho. Po jedné z nich se udělal krvavý strup. Když si toho všimla manželka, myslela si, že jsem spadl při cyklistickém závodě. Nebylo na tom nic divného. Občas se mi to stává… Nemám s tím problém.
„Vyzkoušej tohle. To ti půjde líp,“ vyzvala Sandra Lucii a podala jí přístroj na elektrické šoky.
„Jak to funguje?“
„To uvidíš. Dává mu to rány do ocasu a do koulí,“ vysvětlila jí Sandra.
„Co s tím mám dělat?“
„Toč s těmi knoflíky, jak chceš,“ poradila jí Sandra. „Já to taky tak dělám. Řídím se tím, jak otrok reaguje. Když kňučí málo, tak otočím víc nebo zkusím něco jiného. Neboj se. Tebe to bolet nebude!“
Lucka určitě viděla v mých očích strach. Možná poprvé v životě viděla jaké to je, když má z ní někdo opravdový strach. Zkusila, co přístroj v jejích rukou se mnou provede, a zdálo se mi, že tomu začala přicházet na chuť.
„Měl jsi za úkol naučit se čůrat na povel,“ připomněla mi madam Aradia. „Teď si to zopakuješ.“
Sundala mi elektrodu z penisu a podala komtese Sandře skleněného bažanta. Ta mi ho nasadila na penis.
„Nebudeš se vymlouvat, že se stydíš, a hezky nám to všem ukážeš!“
Počítala do deseti, ale já jsem se k tomu nedokázal přinutit.
„Tak co je?“
„Nejde mi to, vyčůrat se s análním kolíkem. Nemůžu se uvolnit.“
„Dobrá,“ svolila Paní a vytáhla mi anální kolík ze zadku. „Teď už ti v tom nic nebrání. Budu pokračovat v počítání do dvaceti. Když to neuděláš, tak se vyčůrám do sklenice já a všechno vypiješ!“
Jak jsem byl hloupý! Mohl jsem si počkat, vidět, jak Madam Aradia čůrá, a pak pít její lahodnou moč. Namísto toho jsem se snažil splnit příkaz a za to jsem si vysloužil ještě větší ponížení.
Těsně před koncem počítání se spustil z mého penisu tenký pramínek. Ulevilo se mi a proud zesílil. Konečně jsem normálně močil a plnil skleněnou nádobu v rukou komtesky. Podíval jsem se na Lucku. Samozřejmě, že se dívala, jak močím. A dívala se mi také do očí. Dívala se zvědavě, co se bude dít dál.
„No vidíš!“ zajásala Aradia. To bylo řečí, že to nejde… A teď nevíš, kdy přestat. To stačí!“
Přelila obsah bažanta do skleničky a podala ji Sandře.
„A teď si to, co jsi načůral, vypiješ!“
Musel jsem vypít vlastní moč! Pod jejich dohledem!
Zase jsem se podíval na Lucku. Pořád jsem měl nutkání se na ní dívat… Jako bych u ní hledal nějaké povzbuzení, jako bych se omlouval za to, co dělám… Viděla moje ponížení. Viděla, jaké perverzní příkazy vykonávám! Ano, to, že mě pozorovala, mě vzrušovalo. Moc se mi líbila!
Sandra mi nalila obsah skleničky do úst. Pokorně jsem své chcanky spolykal.
„Chutná?“ zeptala se Madam Aradia.
„Ano, má Paní.“
„No, aby ne…“ podotkla. Není nad to, užívat si v takové dámské společnosti. Jako na večírku…“
Zasmála se. Sandra také. A možná i Lucie.
Odpoutaly mě.
„Vyskoč do houpačky, brouku,“ vyzvala mě Madam rozverně. „Pohrajeme si tvojí prdelí. A je nás na to dost.“
Položil jsem se do houpačky zavěšené na řetězech. K nim mi připoutaly ruce a nohy, které navíc ovinuly pevně fólií a zajistily lepicí páskou.
A pak jsem zažil peklo. Ke hrudi mi přiložily napínáky bradavek. Na jedné straně se opřely o tělo a na druhé straně se zahákly za svorky a pomocí závitu je táhly nahoru a napínaly je. Dokonce se daly zavěsit. Byla to nádherná věc! Moc rád bych napínání bradavek s jejich pomocí zažil! Jenže svorky tiskly a napínaly bradavky, ve kterých byly zapíchané jehly. To už bylo na mě moc. Tolik bolesti jsem nezvládl.
Madam Aradia se slitovala nad mým zbabělým nářkem a přestala s napínáním. Ale nechala Sandru a Lucii držet napínáky na mých bradavkách alespoň bez zavěšení. Jenže ta bestie Sandra si neopustila ještě jedno zatočení maticí na závitu napínáku. Tím jsem si však definitivně vysloužil roubík.
„Teď už mám toho fňukání dost! Na zbytek lekce dostaneš roubík! Sandra ti ho vybere.“
Umístila mi elektrody na varlata a hýždě a dál mě mučila elektrickým proudem. Sandra zapálila svíčku a kapala mi horký vosk na penis, šourek, třísla a zadek. Užila si to a nakapala ho tam hodně. Nakonec mi strčila hořící svíčku do zadku a šla vybírat roubík.
Lucie kouřila cigaretu. Přiblížila se a zblízka mě pozorovala. Když přistoupila s cigaretou ke mně, otevřel jsem ústa a vyplázl jazyk.
„Odklepni mu popel na jazyk,“ poradila jí Aradia.
Lucie váhala. Pak neobratně odklepla popel, který spadl někam na moje břicho. Čekal jsem s vyplazeným jazykem.
„Neboj se, je na to zvyklý,“ pobídla jí Paní.
Ani podruhé se Lucka na můj jazyk netrefila. Už to pak nezkoušela.
„Než dostaneš roubík, zavážu ti oči svojí použitou punčochou. Nosila jsem ji na noze dost dlouho. Asi to bude cítit… Tak si ji užij!“ řekla Madam Aradia.
Černá punčocha mi zakryla oči. Paní jí pevně uvázala. Do úst jsem dostal roubík. Cítil jsem, že má tvar umělého penisu. Zacpal mi pusu. Měl gumový a příjemně vláčný povrch. Nepřipevnily mi ho k hlavě. Někdo ho držel.
Do zadku mi docela drsně pronikl další umělý penis. Cítil jsem přirážení.
„Já ti dám, že se zadýchám!“ slyšel jsem Sandru, které mě zřejmě znásilňovala připínákem. Její drsné šukání se mi líbilo.
Roubík se mi zasouval hluboko do úst až ke kořeni jazyka. Stále se pohyboval. Sandřino přirážení rozhoupalo houpačku a já jsem cítil, že se mě něco dotýká po obou stranách hrudníku. Uvědomil jsem si, že někdo stojí rozkročený nade mnou a že mi do úst nestrká roubík ale uměláka, nebo připínáka. Ale kdo? Sandra to nebyla. Ta mi to dělala do zadku. Madam Aradii jsem slyšel z jiného místa. Že by to byla Lucka? To by tedy bylo překvapení! Vůbec na to nevypadala… Ne, ani ona to nebyla.
Roubík byl nějaký proměnlivý… Konečně mi došlo, že mám v ústech opravdový penis v kondomu a že mi to do pusy dělá nějaký muž. Tak tedy moje Paní splnila svůj slib dalšího překvapení a uskutečnila moji fantazii o tom, že mě přinutí k felaci jiného muže!
Poznal jsem, že reaguje na to, jak ho objímám ústy, saju, tisknu k němu jazyk. Byl jsem nadšený z toho, že to skutečně funguje.
Zapomněl jsem na své obavy z toho, jaké to bude. Snažil jsem se ho co nejvíc vzrušit a nejlépe uspokojit. Jezdil jsem po něm ústy dopředu a dozadu. Pokoušel jsem se ho pohltit celého, pustit ho až do krku a přisát se ústy až k jeho kořeni. A to mi šlo!
Přestal jsem vnímat, co mi madam Aradia, komtesa Sandra a snad i Lucka dělají se zadkem. Nevím, co v tu chvíli prováděly. Ale vím, že mě to vzrušovalo, i když jsem okrajově vnímal nějakou bolest. Nejspíš mi tam strkaly připínáka, anální kolík, nebo ruku. Myslím, že jsem dostával i elektrikou.
Byl jsem zaujatý jen a jen felací mužova penisu a přál jsem, aby sundal kondom a ejakuloval mi do úst.
„Jak mu to jde, Tomáši?“ zeptala se ho Aradia.
„Nóóó, dobře mu to jde. Je šikovnej. Jako by to už někdy dělal…“ odpověděl Tomáš. Z jeho hlasu jsem vyčetl, že se mu to líbí.
Měl jsem pocit, že dělám něco hodně zvráceného. To mě ještě víc potěšilo, povzbudilo a vzrušilo. Ale byl jsem v tu chvíli moc rád, že mám při tom zavázané oči.
„On to dělá s mužem opravdu poprvé,“ ujistila ho. „Ale už si to několikrát nacvičil, když jsem mu dala kouřit umělý ocas.“
To, že mi něco provádějí s prdelí, jsem si opět uvědomil, až když jsem ucítil intenzivní masírování prostaty. Zároveň mi některá z dam stimulovala penis vibrátorem.
Brzy se stalo oboje dráždění nesnesitelné a já nebyl schopen rozeznat, zda budu stříkat nebo ne. Ohlásil jsem několik otrockých orgasmů. Dráždění se soustředilo už jen na můj penis. Bylo mi jasné, že mě chtějí přimět k ejakulaci.
Stále jsem kouřil mužův penis a snažil jsem se ho i přes kondom přivést k orgasmu. To by byla věc, kdybychom se udělali oba zároveň!
Ohlásil jsem další otrocký. Vůbec si nepamatuju, zda mi to na ocase dělaly jen vibrátorem, nebo i rukou. Nepřestávaly.
„Má Paní! Prosím o dovolení stříkat!“ zahuhlal jsem s Tomášovým penisem v ústech.
Žádná odpověď.
„Prosím! …stříkat!“ zakvílel jsem zoufale.
„Smíš stříkat,“ pronesla Paní klidně. „Uděláš to Sandře do ruky.“
Udělal jsem se. Vibrátor byl stále přitisknutý k mému předrážděnému penisu. Nepoznal jsem, zda ještě stříkám, nebo už ne.
„Tomu se říká postorgasmická tortura!“ smála se madam Aradia.
Vzrušené citoslovce obou domin, a možná i Lucky, naznačovaly, že to, co vidí, je pobavilo. K zešílení vzrušený jsem se vycukal do poslední kapky.
„Na, slízej to! Je to tvoje!“
Komtesa Sandra mi nacpala ruku v gumové rukavici do úst a přinutila mě spolykat vlastní sperma, které jsem do ní vystříkal.
Paní mi sejmula punčochu z očí. Přeřezaly lepicí pásky a fólie na mých nohách a odpoutaly mě z řetězů. Poručily mi slézt z houpačky a kleknout na podlahu do pozice otroka číslo čtyři, s rukama za hlavou.
Teprve teď jsem viděl, co jsem si už domyslel, když jsem se zavázanýma očima visel v houpačce. Tak to byla pravda!
Přistoupil ke mně nahý muž, který během té doby přišel do studia.
Měl sportovní postavu. Jak vypadal v obličeji, jsem však nevěděl, protože jsem měl zakázáno podívat se mu do očí. Ve svém zorném poli jsem měl jeho genitálie. Měl je vyholené. Jeho penis, už bez kondomu, vypadal podobně jako ten můj.
Než jsem ho uviděl, tak jsem se bál, že mi cizí penis bude odporný. A kdoví, jestli ten muž nebude odpudivý…
Ulevilo se mi, že jsem nic takového necítil. A když jsem teď jeho penis viděl zblízka, vůbec jsem neměl zábrany se ho dotýkat, nebo ho vzít do úst.
„Pokračuj!“ vybídla mě Paní. „Už ses vystříkal, ale pana Tomáše jsi ještě neuspokojil!“
Zaváhal jsem jen krátce, jen abych si v hlavě srovnal, že jsem opravdu pochopil, co má Paní na mysli. Vzal jsem penis pana Tomáše do úst. Nebyl už tak tvrdý jako před chvílí, ale byl krásně hebký, v ústech hřál a cítil jsem, jak se pohybuje.
S rukama za hlavou jsem ho objímal rty, přejížděl po něm dopředu a dozadu, sál ho a dotýkal se ho jazykem. Napadlo mě, že bych ho měl vzít do ruky a pomoct mu honěním. Určitě by se udělal… Ale styděl jsem se udělat to dobrovolně. Měl jsem pocit, že bych překročil nějakou hranici. Nevím, jakou, ale překročil… Lákalo mě to udělat… Bál jsem se však udělat to před Sandrou a Luckou.
„Otevři pusu. Pan Tomáš se ti tam vystříká!“ přikázala Madam Aradia.
S otevřenými ústy těsně před Tomášovým penisem jsem čekal, až se na špičce jeho žaludu objeví bílá tekutina. Byl jsem připraven ji zachytit na jazyk, do úst. Jaké to bude vidět, jak stříká jiný muž? Jak bude jeho sperma chutnat? Vystříkne, nebo to z něho vyteče proudem?
Sandra mi položila ruku na hlavu a držela mi ji, abych nemohl při Tomášově ejakulaci uhnout. Moje ponížení vrcholilo. Před očima tří atraktivních žen jsem vkleče měl udělat něco tak potupného a zvrhlého! Dokonce i před Luckou, kterou vůbec neznám a nevím, kdo je!
Taková situace byla asi moc i na pana Tomáše. Jeho vzrušení polevilo dřív, než došlo k ejakulaci. Nebyl jsem ani rád, ani zklamaný.
„Byl jsi s mým otrokem spokojený?“ zeptala se ho Aradia.
„Ano. Snažil se…“ zasmál se.
„Postav se a poděkuj panu Tomášovi!“ přikázala mi.
Postavil jsem se a poprvé jsem viděl, jak Tomáš vypadá. Byl sympatický, trochu vyšší než já a svalnatější. Byl jsem rád, že je právě takový. Nevěděl jsem ale, jak mu mám poděkovat.
„Chytněte se oba za ocasy a dejte si klukovskou pusinku!“
„Co… Jak?“ nechápal jsem. Myslel jsem, že chce, abych ho políbil. To snad ne?! To by bylo moc.
„Dotkněte se špičkami ocasů. Tak! Chci vidět hezkou pusinku.“
Ani ve fantazii mě nenapadlo, že se budeme při lekci dotýkat genitáliemi. Tomáš vzal do ruky svůj penis a natočil se ke mně. Udělal jsem totéž a špičkou obnaženého žaludu jsem se dotkl jeho.
„Počkejte! Vyfotím si to,“ zastavila nás Aradia.
Stáli jsme se přitisknutými penisy k sobě. Když jsem překonal ten první okamžik, pocit trapnosti, tak mi to bylo dokonce příjemné, až na to, že se na nás dívaly dvě smějící se holky.
„Tak, jak se vám to líbilo, chlapci,“ zeptala se Aradia pobaveně.
„Mělas pravdu, byl dobrej,“ odpověděl Tomáš. Možná i on měl obavy z toho, jaký budu.
„Hmm…“ Nevěděl jsem, co říct. „Děkuju za lekci.“
V rozpacích jsem koukal do země. Před očima se mi opět ocitl dekolt Madam Aradie. Vytahala mi jehly z bradavek, zastavila krvácení a vydezinfikovala je.
Když jsem se vrátil ze sprchy, poseděli jsme v pohodě společně u kávy. Dnes tu byla na mě velká přesila. Mimo Aradie a Sandry tu byl asertivní chlap Tomáš a nesmělá zvědavá Lucka, s nimiž jsem se viděl poprvé. Madam Aradia mi připravila skutečně dokonalé překvapení. Těším se, co vymyslí příště…
Vydá mě opět do rukou sadistické Sandry? Postoupíme dál ve stupňování krutosti s výprasky a propichováním jehlami? Bude mě motivovat její přitažlivostí a krásou?
Nebo bude pokračovat ve splnění mého ponižujícího snu o tom být donucen k uspokojení jiného muže? Pozve pana Tomáše, aby mě análně znásilnil a abych mu to ústy a rukou udělal a polykal jeho sperma? Kam až se dá zajít v situaci otrok versus dominant?
A co když se rozhodne přizvat záhadnou Lucii? Využije toho, že mě okouzlil její půvab, a naučí jí, jak si se mnou pohrát? Dokáže být Lucie dominantní a ukáže, co jí baví dělat s otrokem?
Nebo se snad Madam Aradia rozhodne mít mě jenom pro sebe? V klidu zkoušet nové věci nebo si užít otroka pro svoje potěšení? Prostě se jen tak jako domina bavit?
Všechny možnosti ve mně vyvolávají vzrušující představy… Chci se nechat překvapit.