Devátá lekce
Sedí v křesle vedle okna, nohu přes nohu, a špička její vysoké černé boty se pohupuje přede mnou. Kouří a upřeně mě pozoruje. Na rtech ji hraje pobavenýúsměv. Rozptýlené sluneční světlo měkce proniká cigaretovým dýmem, vykresluje vlnění bílého závoje dýmu vznášejícího se kolem její hlavy a odráží se v jejích očích, čímž jim dodává až nadpřirozeně silný lesk. Na sobě má jen černý korzet, jinak nic. Ale to ji jí v žádném případě neubírá ani trochu na jejím suverénním postavení.
Až teď mi dochází, jakého pitomce jsem ze sebe udělal, když jsem ji prozradil tuhle svoji představu. Samozřejmě že ji využila způsobem, jakým to umí snad jen ona. Sám sobě jsem zařídil takové ponížení, že to sotva dokážu strávit. To, co jsem dosud u ní zažil, určitě muselo případnému pozorovateli připadat ponižující, ale ve skutečnosti mě to vzrušovalo. Protože to bylo beze svědků, žádnou hanbu jsem necítil. Dokonce jsem v tom viděl jakousi stylovou eleganci, hraní rolí. Ale teď už jsem neměl co hrát.
„Sem,“ ukazuje na špičku boty pohupující se přede mnou. „Sem se vystříkáš. A pak to slížeš. Dívej se mi do očí!“
Zatím jsem všechno vnímal jako ponížení v rámci hry. Jakoby se to mě osobně netýkalo, bylo to určené tomu otrokovi, co je tam někde uvnitř. Ale teď uhodila hřebíček na hlavičku. Tohle je pro mě osobně hodně intimní - víc, než jsem si předtím dokázal připustit.
Stojím před ní nahý a masturbuju. Na podbřišku a stehně mám vydatné cákance vlastního spermatu, které mi zakázala setřít. Po předchozí lekci jsem pořádně vyšťavený a už nemám sílu cokoliv předstírat…
Ráno mi přišla SMSka: „Přijdeš s podvázanýma koulema a za dveřmi budeš stát se stojícím ocasem. Kolíčky na bradavkách.“ Odpoledne v dohodnutou dobu jsem vstoupil do domu a kráčel k výtahu s plánem nahonit si ho ve výtahové kabině během jízdy nahoru.
Než přijel přivolaný výtah dolů, vešly do domu tři dívky ve věku okolo 15 let zabrané do živého hovoru. Vmáčkly se ke mně do trojmístné kabiny, takže jsem chtě nechtě byl s nimi ve fyzickém kontaktu. Dnes mě však taková příhoda nijak nepotěšila. Naopak mě to poněkud rozhodilo. Kdyby jen věděly, že ten chlapík, se kterým se mačkají ve výtahu, nemá spodní prádlo, zato má podvázané koule a na bradavkách kolíčky a navíc si ho právě chystá honit…
V „mém“ patře se dívky slušně rozloučily a jely dál nahoru. Jejich hlasy se nesly šachtou a já si ve skrytu schodiště rozepnul kalhoty a snažil se zachránit, co se dalo. Nemohl jsem si ho honit moc dlouho, protože jsem nesměl nechat Paní na sebe čekat.
Postavil jsem se k jejím dveřím s penisem vyčnívajícím z kalhot a zazvonil jsem. Dveře se otevřely. Už tam stála připravená - v korzetu a vysokých botách. Její pohled mířil přímo na můj penis.
„Zase ti stojí jen tak napůl. Takhle se odvažuješ ke mně přijít?! Běž dovnitř a svléknout!“
Rychle jsem se svlékal a ona mě přitom pozorovala. Musela si všimnout, jak se mi při tom třesou ruce. Proč jen mě to pokaždé tak znervózní?
„Tak dělej! Jak dlouho mám čekat?“
Jen co jsem ze sebe svlékl poslední kousek oděvu, musel jsem se před ní nahý postavit s rukama za hlavou. Zatahala za kolíčky na mých bradavkách.
„Jak dlouho je tam máš?“
„Asi deset minut.“
„Měl jsi je tam mít přeci celou cestu.“
„V SMSce jste psala, že mám stát za dveřmi s kolíčky na bradavkách a ne že je tam mám mít celou cestu,“ snažil jsem se logicky argumentovat.
„Když ti napíšu, že je tam máš mít, tak to samozřejmě znamená, že už tak vyrazíš na cestu sem.“ Její logika byla neochvějná.
„A…“ vzala mezi prsty můj penis, trochu pohrdavě a trochu štítivě, a zvedla ho a zase pustila. „…a zase ti nestál. Lehni si na zem!“
„Kam?“ zeptal jsem se nechápavě. Takový požadavek mimo studio ještě neměla.
„Sem,“ ukázala na podlahu. „Na záda.“
Lehl jsem si, jak přikázala. Postavila se nade mě tak, že jsem ležel mezi jejíma rozkročenýma nohama. Z tohoto úhlu pohledu vypadala impozantně vysoká. V nedosažitelné výšce nade mnou se vznášelo její přirození. To, co bývá obvykle předmětem mého sexuálního vzrušení, se stalo nástrojem mého ponížení.
„Tak mi ukaž, jak si ho honíš,“ poručila mi.
Váhavě jsem začal masturbovat.
„Pořádně. Celou dobu, co tu budeš ležet si ho budeš honit, ale nesmíš vystříknout.“
Hluboko pod ní a před jejíma očima jsem musel předvádět, jak se ukájím. Motivací mi sice bylo její rozevřené přirození, ale účelem jejího postoje nebylo to, abych jí okukoval. Její záměr byl zcela jiný.
„Otevři pusu! Ani kapka nesmí ukápnout na podlahu. Jinak to slížeš! A nepřestávej si ho honit!“
Bylo mi jasné, o čem mluví. Rozevřela si stydké pysky a vypustila tenkým pramínkem několik střiků své moči na můj obličej. Zjevně si dávala pozor, aby na mě nevypustila veškerý obsah své zásoby.
Skoro všechno jsem pochytal do úst a spolykal. Zbytek moči se mi rozstříkl po obličeji a protože jsem musel nepřetržitě masturbovat, nemohl jsem si otřít obličej, a tak jsem to musel nechat zasychat na obličeji.
„Kolik rak rákoskou zasluhuješ za to, že ti nestál a že jsi si nedal včas na bradavky kolíčky?“
„Dvacet,“ zvolil jsem obvyklou výši trestu. Kupodivu s takovým návrhem souhlasila. Čekal jsem, že ho zvýší.
„Jaké jsi měl tedy úkoly?“
Vypočítal jsem všechny svéúkoly: jako vždy přijít včas a vyholený, cvičit otrocké orgasmy a čůrání na povel a navíc přijít s podvázanými koulemi, kolíčky na bradavkách a se stojícím penisem v rozepnutých kalhotách.
„A neměl jsi zazvonit nahý?“
„Ne! To určitě ne!“
„Hm, dnes by to bylo s těma holčičkama obzvlášť zajímavé,“ poznamenala skoro lítostivě. „Tak rychle do studia. A po čtyřech!“
Lezl jsem před ní a cítil jsem, jak se na mě pase pohledem. Uprostřed studia mě zastavila.
„Určitě jsem ti dala za úkol naučit se otrocké pozice,“ položila otázku oznamovacím způsobem.
„Ne, nedala. Umím je,“ odpověděl jsem skoro dotčeně a vzápětí jsem si uvědomil, jak jsem směšně ješitný.
„Takže: tři.“
Zaujal jsem pozici na čtyřech s obličejem na podlaze a vystrčeným zadkem. Za nesplněnýúkol, že jsem nepřišel s postaveným penisem, jsem dostal výprask rákoskou přes hýždě. Po čtrnácté ze stanovených dvaceti ran přerušila exekuci a po chvilce napětí se na mě vymočila. Zamířila mi zezadu na skloněnou hlavu, takže jsem ji měl celou mokrou a stékalo mi to na obličej.
„Ach, tak je to ono,“ rozplývala se potěšením z toho, co si na mě vymyslela. „To je to správné ponížení! A tím začneme vždycky, ať si uvědomíš, jaké je tady tvoje postavení.“
Nato dokončila výprask posledními štiplavými ranami rákoskou.
„Na něco jsi zapomněl.“
„Nevím na co. Pokaždé jsem poděkoval.“ Opravdu jsem nevěděl, co má na mysli.
„Ty nevíš, že když tě pochčiju, tak mi musíš osušit kundu svým jazykem?“
„No… Ale…“ zamumlal jsem rozpačitě.
„A už ti o to nebudu říkat. Budeš to dělat automaticky. Čekám!“
Přilezl jsem k ní po kolenou. Stála rozkročená nade mnou. Nijak mi to neusnadnila, takže jsem musel zalézt mezi její nohy a s hlavou zvrácenou dozadu jsem lízal její přirození, které se tyčilo jako modla nad mou hlavou.
Když jsem tento úkol splnil, přikázala mi lehnout si na gynekologické lehátko s rukama za hlavou. Nalila do mě klystýr a poručila mi, že ho musím držet tak dlouho, dokud mi sama nedovolí se vyprázdnit. Zajistila to ve mně malým análním kolíkem. Mezi roztaženýma nohama položenýma do držáků jsem se viděl v zrcadle na protější stěně.
Do výhledu se mi postavila Paní: „To mají být podvázané koule?“ Sáhla mi na ně.
„Ano, dala jste mi to za úkol.“
„Já jsem ti dala za úkol udělat si na nich takovou mašličku?“ ušklíbla se.
„Myslel jsem, že je to tak správně,“ hájil jsme se. Navíc to byl opravdu pěkný provaz a ne mašle.
„Já ti ještě ukážu, jak se podvazují koule. Kolikrát už jsi měl přijít se stojícím ocasem?“
„Dvakrát, teď potřetí,“ vypočítal jsem.
„Takže budeš tak chodit tak dlouho, dokud ti nebude pořádně stát. A abys na to nezapomněl, tak za každý příchod bez stojícího ocasu tě čeká deset ran rákoskou navíc.“
Z toho jsem si vyvodil, že mě příště čeká třicet ran - dvacet jako dnes plus deset za příští příchod s neztopořeným penisem. Pochybuji, že se jí dokážu zavděčit.
Začala mě tahat za bradavky a honit mi penis. Blížil se první otrocký orgasmus. Musel jsem v sobě držet klystýr, anální kolík a zároveň ovládnout orgasmus. Přitom přeci jen vyklouzl kolík ven, ale klystýr a orgasmus jsem udržel. Konečně usoudila, že na úvod už mě dost potrápila a poslala mě vyprázdnit se a osprchovat.
Po čtyřech jsem se vrátil do studia, kde už stála a čekala, až k ní přilezu a políbím jí botu. Připoutala mě za zápěstí ke kladkostroji a vytáhla nahoru, až jsem se musel postavit na špičky. Na krk jsem dostal obojek a na oči šátek. Od té chvíle jsem neviděl.
„Mám pro tebe překvapení,“ oznámila mi s potměšilou radostí. Všiml sis těch kýblů? Tak ty ti pověsím na koule a naplním vodou. Co tomu říkáš?“
„Dobrý nápad, Paní.“
„Že ano? Já věděla, že ti to udělá radost. A mám i další překvapení. To neuhodneš, co mám. Původně to je určené otrokyním na kozy, ale stěžovaly si, že je to moc bolí. Jenže ty jsi chlap a vydržet to bude pro tebe hračka. Jsou to takové svěráky. Do těch ti sevřu koule a pověsím na ně ten kýbl a budu ho plnit vodou.“
Své sliby začala okamžitě realizovat. Neviděl jsem, jako to vypadá a co dělá. Šourek se mi ocitl v sevření nad varlaty. Postupně, jak plnila zavěšený kbelík vodou, se tlak na varlata zvyšoval a celá váha plného kbelíku visela pouze na nich. Cítil jsem, jak se mi šourek prověsil.
„Moc ti to sluší,“ ušklíbla se. „Že bych ti dala ještě jeden i na čuráka?“
A skutečně mi slisovala penis v silném svěráku a zavěsila na něj druhý kbelík, který také naplnila vodou. Na bradavky mi přicvakla kolíčky.
„Kdyby tě tak viděly ty holky z výtahu. Chtěl by ses jim takhle ukázat?“
„Nechtěl.“
Zasmála se a plácla mě přes zadek.
Kéž bych se tak byl mohl vidět v zrcadle. Škoda že jsem měl zavázané oči.
Sundala mi svěrák z penisu.
„Přidáme na koule ještě jednu zátěž. Viď, že souhlasíš?“
„Ano, Paní, souhlasím.“
Přidala k tomu prvnímu ještě druhý kbelík s vodou. To už dalo mým varlatům opravdu zabrat. Ale mě se to líbilo. Už jsem se nastartoval. Opakovalo se to jako pokaždé. Čím byla ke mně krutější a perverznější, tím více se mi to líbilo, ačkoliv jsem při tom trpěl.
Můj penis se ocitl v její ruce a už ho hnala k druhému otrockému orgasmu.
„Nešplouchej tu vodu!“
Snažil jsem se ani nepohnout, přesto při honění mého penisu se rozhoupaly i kbelíky na mých varlatech. Přemohl jsem druhý otrocký.
„Řekla jsem, že nemáššplouchat tu vodu ven. Za to tě potrestám.“
„Já ji nešplouchal. To jste rozhoupala, když jste mi ho honila.“
„Víš co? Moc mluvíš,“ ukončila debatu a strčila mi do úst nafukovací roubík a nafoukla ho tak, že mi vyplnil celou ústní dutinu a ani polykat sliny jsem nemohl. Chvíli trvalo, než jsem se s tím vyrovnal.
Zatím mi sundala závaží z přirození. Přitiskla se ke mně provokativně zezadu a sundala mi kolíčky z bradavek. Odvedla mě ke gynekologickému lehátku, na které jsem se musel položit a připoutala mi nohy do roztažených držáků. Ruce mi spoutala za hlavou a navíc mi přivázala k lehátku i trup.
A začal koncert pro perverzní dominu a gynekologické lehátko. Hlavním motivem byly v neúprosném rytmu se opakující otrocké orgasmy, které střídaly invenční mezihry s různými nástroji…
Třetí otrocký.
Dráždění bradavek. Pěst do análu. Bolest, adrenalin, rozkoš. Konverzace s roubíkem v ústech.
„Kdy jsi naposledy píchal manželku?“
„U heheui.“
„V neděli? To není divu, že ti pořádně nestojí. Kdyby jsi týden nepíchal, tak bys byl víc nadrženej.“
Svorky na bradavky.
Čtvrtý otrocký. Zavěšení závaží na koule.
„Máš je nějaký malý. Kdy sis ho naposledy honil?“
„U houheuí.“
„Pak nemají být tak vyprázdněný. Zlobíš mě.“
Další těžká závaží na koule. Odpoutala mi ruce a musel jsem jí sloužit drážděním kundy rukou. Přitom mi sundala svorky z bradavek a místo toho mě do nich kousala.
Pátý otrocký.
„Kolikátý byl?“
„Háhý.“
„Tak pátý?! Takže dnes jich bude víc než minule, že si to tak přeješ?“
„E-e!“
„Ne? A kolik by sis představoval?“
„Ehe?“
„Jenom? Ty mi nechceš dopřát žádné potěšení. To ti nestojím za pár orgasmů? Tak patnáct jich určitě vydržíš… No jen nepřestávej s tou rukou! Kdykoliv k tobě přistoupím, tak mi ji budeš rukou dráždit!“
Tahání za bradavky. Injekce s Celaskonem do třísel.
„Nejdřív ti nechtěl stát a teď ti stojí a ani nemá důvod.“
Injekce do bradavek. Bolest. Tlak.
„Trochu ti to oteče, ale aspoň budou citlivější, až si s nima budu hrát. Ruka!“
Šestý otrocký. Dráždit rukou.
„Než tě ošukám přípínákem, tak si tě na to připravím.“
Odvázala mi závaží z varlat a znovu mi je podvázala - pořádně pevně podle svého. Postavil se mi. Pak mi přicvakala na tělo opravdu hodně silné svorky - na bradavky, šourek, třísla, pupík, podbřišek, penis. Už po pár okamžicích byly jejich účinky téměř nesnesitelné. A to teprve to nejhorší přišlo: poslední svorka na uzdičku!!! Citlivější místo si už najít nemohla! Obvykle při delším působení svorek na kůži jejich účinek slábne, ale tenhle prevít bolel naopak čím dál víc. Chrčel jsem do roubíku a ta věc na mém penisu mě doháněla k šílenství.
Nikdy jsem nezažil anální znásilnění, ale těšil jsem se na něj jako na smilování. Schválně to prodlužovala a předstírala, že připínáka hledá a že jí nejde připnout.
Konečně mi sundala tu nejmučivější svorku z uzdičky, ale ostatní nechala, a znásilnila mě tlustým připínákem. Znovu jsem zalitoval, že nevidím, jak mi to dělá. Určitě by to byl zážitek. Přeci jen nebyla tak krutá a spíš se chovala, jako by mě připravovala o panenství. Čekal jsem, že mě bude šu-kat-ja-ko-děv-ku.
Sedmý otrocký. Svorky pryč. Úleva. Dráždit ji rukou. Tyčka do močové trubice. Vytržení podtlakem odsávačkou. Zacukalo to v něm a tyčka vystřelila ven. Brutální. Závratné. A znovu.
Osmý otrocký. Dráždit ji rukou. Jehly do bradavek. Uvolnění podvázání varlat. Úleva. A další jehly do šourku. Bolest. Kousání do bradavek. Bolest! („Ruka!“)
Elektrika do jehel v bradavkách… („Nasliněné lépe vedou…“) …a do přirození.
Devátý otrocký s jehlami v šourku. Jehly ven a švihání důtkami. Deset ran… (Jenom? Nemůžu se jich nabažit.) …na podbřišek, vnitřní strany stehen, na ptáka i přes koule. Bolest?! Rozkoš!? Jehly z bradavek ven.
Desátý otrocký. Dráždit ji rukou.
„Kolik jich bylo?“
„Hehet.“
„Teprve? Tak to jich uděláme padesát.“
„E-e!“
„Ne? A kolik jich bylo minule? Patnáct - a s tím se spokojíš?“
„Hmmm…“
Vylezla nahoru ke mně na gynekologické lehátko, přidřepla rozkročená nade mnou a shora se mi vymočila na penis.
„Kdybys tak viděl, jak se ti na něj trefuju. To je nádhera!“ pronesla posměšně a určitě se při tom pozorovala v zrcadle. Kéž bych to tak byl viděl i já!
„Teď mě udělej rukou!“
Už stála zase vedle mě a kousala mě do bradavek. Bolest - rozkoš - bolest - rozkoš.
„Hmmm… To je ono!“ vrčela jako šelma. „A abys z toho taky něco měl, tak ti ho na oplátku taky pohoním. Ale opovaž se vystříknout!“
Jak rád bych to byl udělal! Těžko se to ovládalo.
Jedenáctý otrocký.
Odvázala mě a sundala mi šátek z očí a vyndala mi roubík.
„Lehni si na lavici. Přitom si odpočineš a pak mi předvedeš těch třicet devět otrockých, které ti zbývají do padesáti.“
„Prosím už nechci žádné další orgasmy. Nevydržím to!“
Tak mě přeci jen dohnala ke škemrání.
„Ale ano!“ Rozkročila se nad mou hlavou. „Na co čekáš? Vylízat!“
Dvanáctý otrocký. Přitom jsem ji musel svými ústy očistit.
„A teď mi to uděláš jazykem!“
Tentokrát jsem ji musel uspokojit svými ústy.
Třináctý otrocký. V sebeobranné instinktu jsem skrčil nohy. Úplně mě psychicky rozložila.
„Prosím, už nechci další orgasmy. Nevydržím to!“
„Otevři pusu a všechno spolykej!“
Ještě jednou ze sebe vytlačila pár střiků moči.
„Olízat!“
Přitiskla mi na obličej svůj mokrý rozkrok.
Čtrnáctý otrocký.
Byl jsem zoufalý. Dusila mě přirozením.
Patnáctý otrocký.
„Milostivá Paní, mám otrocký orgasmus! Budu stříkat! Prosím o dovolení stříkat!“
„Tak stříkej. Máš na to deset vteřin. Jedna - dvě…“
Dusila mě kundou, otírala si ji o můj obličej a já stříkal! Ta úleva!
Odvázala mě.
„Ještě jsme neskončili,“ zadržela mě. „Neotírej se. Nech si to tam. A pojď za mnou.“
Potřísněný vlastním spermatem jsem šel za ní do pokoje.
„Tady se postav.“ Sedla si do křesla a zapálila si cigaretu. „Než tě propustím, tak si ho tady přede mnou vyhoníš…“
„…tak dívej se mi do očí.“
Jsem na pokraji hysterie. Chce se mi najednou smát i brečet zároveň nad tou situací. Ještě bojuji a snažím se to přemoct, ale pohled do jejích očí rozptyluje moje soustředění. Už nemám sílu znovu stříkat. Nejde to. Prosím ji o zproštěníúkolu.
Velkoryse tedy ukončuje lekci: „Dobrá, můžeš přestat a odejít. Pro tentokrát budu shovívavá, ale příště ti to neprojde.“
Co mě čeká příště?
