Klinika_doktorky_Aradie
Když jsem si přečetl inzerát Kliniky experimentální sexuologie a na webu našel povídku pacienta kliniky, rozhodl jsem se, že se na inzerát také přihlásím.
Dlouho mi ale nikdo neodpověděl. Už jsem na vše málem zapomněl, když mi přišla smska:
„Dostavíte se zítra v osmnáct hodin. Dr. Aradia“
Strohé, nic neříkající.
Jednala se mnou jako s nějakým pokusným králíkem.
Odepsal jsem:
„A co mě bude čekat?“
Nic. Žádná odpověď.
Mám tam jet nebo ne? Říkal jsem si v duchu.
Zvědavost ale zahrála své.
Druhý den jsem tedy sedl do auta a vyrazil.
Přivítala mě dáma v kožených legínách a kozačkách a v latexovém lékařském plášti.
„Tak se rovnou svlékněte,“ řekla stroze lékařka a podala mi latexovou kombinézu.
„To si mám obléct?“
„Samozřejmě. A vezměte si umělá prsa. Ať vypadáte hezky,“ ušklíbla se lékařka.
Oblékl jsem se. Sice jsem nechápal, proč mám mít umělá prsa, ale raději jsem se neptal.
„Budeme zkoušet mé přístroje na vyvolání erekce,“ řekla lékařka a vedla mě do ordinace.
Lehl jsem si na křeslo, připomínající gynekologické křeslo a lékařka mi nasadila na ocas elektrickou pumpu.
Ocas mi rostl tak rychle, že to až bolelo.
„Au,“ zařval jsem.
„Trocha bolesti. Vy všichni naděláte,“ ušklíbla se doktorka a sundala mi pumpu a vyměnila ji za vibrační vagínu.
Ta už byla příjemná a vzrušující.
Dokonce jsem se bál, abych se nevystříkal.
Mezitím mi lékařka nasadila na bradavky jakési baňky, které pulsovaly tak, že mi bradavky pěkně naběhly.
„To proto, abych je mohla lépe propíchnout,“ vysvětlila lékařka.
Po chvíli baňky sundala a do bradavek mi vrazila silné jehly. Na jejich konce mi přidělala elektrikářské svorky. Kabely vedly ze svorek k velké démonické bedně, která připomínala přístroj na elektrošoky.
Lékařka zapnula knoflík a vysvětlila mi:
„Do pětky to je celkem snesitelné, nad pětku už to pěkně bolí. Tak uvidíme, co vydržíš! Ale pro jistotu tě znehybním!“ řekla.
Už mi nevykala. Tykala mi, jako bych byl její pokusný králík.
Spoutala mi tělo a nohy folií a tu zajistila silnými koženými řemeny. Nohy jsem měl široce od sebe a neměl jsem šanci je dát k sobě.
Hlavu mi dala do jakési červené krabice, kterou zajistila také řemeny.
Nemohl jsem se pohnout ani o kousek. Marně jsem se snažil.
Bylo to ponižující.
Dala mi čichnout poppersu. Prý abych vše lépe snášel.
Pak postupně zvyšovala proud.
Kupodivu mě ta bolest vzrušovala.
Mezitím si lékařka začala hrát s mým zadkem.
Tedy s mojí prostatou. Nejprve ji dráždila prstem, poté mi do zadku vrazila malé kovové dildo s kabely. Ty také napojila na elektriku.
Vibrační vagína, elektrika na bradavkách a v zadku, to vše mě přivedlo na pokraj orgasmu.
„Nesmíš stříkat! Ještě jsme neskončili,“ křikla na mě lékařka.
Na hlavu mi nasadila dýchací, nafukovací kuklu a do ní opět dala vatičku s poppersem.
Tak to už byl silný kalibr.
Nevydržel jsem ani deset otrockých, jak nazývala lékařka oddalování ejakulace a potupně se vystříkal do umělé vibrační vagíny.
Lékařka mi beze slova sundala kuklu, odpojila elektriku a odpoutala mě.
„No nic moc,“ řekla stroze a cosi si zapsala do sešitu.
„Příští termín ti pošlu opět smskou! Trénuj oddalování orgasmu!“ nařídila mi a ukázala mi, kde se mám osprchovat.
Odcházel jsem ponížen, se smíšenými pocity.
„Já jsem přece neslíbil, že přijdu ještě příště,“ mumlal jsem si pod nos.
„Ale přijdeš! A příště už celý oblečen v latexu a pořídíš si pás cudnosti!“ zasmála se lékařka.
Moc dobře věděla, že mě dostala tam, kde mě chtěla mít…
