Leden_2021

20. výročí aneb Všechno je jednou poprvé

Před dvaceti lety jsem poprvé zazvonil u dveří studia Madam Aradie.

Její lekce i ona samotná se staly součástí mého života. Hodně mě ovlivnila. Za těch 61 lekcí jsme se důkladně poznali. Nebyly to jen lekce, ale i rozhovory při kávě po lekcích. Potkáváme se i v běžném životě. Už pro mě není jen dominou z romantických představ o otrokovi a jeho paní, které jsem míval úplně na začátku. Prostě patří mezi mé přátele.

Tohle povídání je o našich lekcích, které prošly svým vývojem, stejně tak jako já a mé představy.

Rád zkouším nové věci, hledám své hranice, mám rád překvapení, rád bývám přinucen k věcem, které bych sám neudělal… Ale zároveň chci mít dění pod kontrolou a na lekce se pečlivě připravuji. Když dostanu úkol, je mojí ctižádostí, abych ho splnil perfektně. Mám bohatou fantazii. Ale rozlišuji realitu od fantazie a důsledně je odděluji.

Se svým tělem chodím na fyzioterapie a prospívá mu to. Se svou skrytou stránkou osobnosti chodím na lekce a také mi to prospívá. Určitě funguje prolínání tělesného uvolnění s psychickým uvolněním.

Už od prvního setkání byly lekce vlastně takovou terapií s intenzivním fyzickým a emocionálním zážitkem. Zpočátku pro mě bývaly uvolněním napětí, tím že se realizovaly moje „úchylné“ představy. Pomohly mi uvědomit si, že úchylné nejsou.

Kdysi jsem doufal, že najdu partnera nebo přátele, se kterými bych se realizoval. Nakonec mi došlo, že představy každého člověka a potřeby jsou natolik individuální, že shodu najít nelze, či jen výjimečně. Ani je nelze sloučit s rodinným životem. Ten má zase svoje jiné kvality a priority. Proto mají lekce v mém životě významné místo.

Naše lekce jsou založené na hraní rolí. Dnes více než kdysi. Časem se naše role obměňovaly, vyvíjel se také obsah lekcí od jednoduché základní situace v počátcích až po prožívané příběhy v současnosti. Naše vynalézavost a hravost roste.

Před první lekcí mi dlouho trvalo, než jsem se k ní odhodlal. Nevěděl jsem kde a jak to zkusit. BDSM a dominy měly tehdy před veřejností pověst jakéhosi podsvětí, něčeho kriminálního, deviantního. Cítil jsem se jako úchyl, který když se prozradí, půjde minimálně na léčení.

Bylo dost stresující někoho cizího oslovit a přiznat mu své utajované a nanejvýš osobní potřeby. Díky vystoupením Madam Aradie v televizi a jejím článkům v časopisech jsem usoudil, že u ní se o to mohu pokusit. To bylo před dvaceti lety.

Udělal jsem dobře.

První lekce předčila moje představy. Aradia byla perfektně oblečená a nalíčená. Nebylo to jen pro poprvé. Líbila se mi už tehdy a líbí se mi i teď. Na všechny lekce je pečlivě připravená v atraktivním outfitu. Je to důkaz jejího zodpovědného přístupu. Ani já bych si nedovolil přijít na lekci nepřipravený.

Při úvodním rozhovoru působila tak, že jsem se uklidnil. Zbavila mě obav a nervozity. Prostě jsme si normálně povídali a já ze sebe dostal, proč jsem přišel a že moje zkušenosti jsou nulové.

Poprvé jsem se svlékl před cizí ženou do naha, ne dobrovolně, ale na její příkaz. Překvapilo mě, jak moc jsem se cítil bezbranný, měl jsem dojem úplné podřízenosti.

Tehdy měla studio v panelákovém bytě v Roudnici. Při vstupu vypadal docela obyčejně. Když jsem však přilezl po čtyřech do vedlejší místnosti, byl jsem ohromený. Poprvé v životě jsem viděl SM studio s celou tou výbavou! Bylo tam přítmí, černá a červená barva. Poprvé jsem byl spoutaný, bezmocně vystavený jejím dotekům, na genitáliích, dokonce v konečníku! Přišel jsem o anální panictví. Poprvé jsem dostal výprask, jen symbolický. Poprvé jsem musel masturbovat, a udělat si to až do konce, před očima jiného člověka, dokonce před atraktivní ženou! Hrála si se mnou. Cítil jsem, že jí to baví. Že to nedělá „na kšeft“.

A mně se to líbilo! Splnilo se mi přesně to, o čem jsem snil. Stal jsem se otrokem přísné Paní, která mě mučila, trestala, ponižovala a sexuálně zneužívala.

Druhá lekce přišla po delší pauze, když už jsem to zase nemohl vydržet. A další se začaly pravidelně opakovat.

Co mě ponižovalo hned na začátku lekcí, bylo to, že když jsem se připlazil po čtyřech nahý z koupelny do studia, tak mi penis stál a prozradil na mě, jak moc jsem na to nadržený. Teď po dvaceti letech se mi to už nestává. Stavěl se mi, když jsem nechtěl, a já se za to styděl. Teď je to naopak. Když se mi konečně postaví, tak jsem na to pyšný.

Scénář lekcí býval o otrokovi, kterého Paní cvičí v poslušnosti a otrockých službách. Přecházeli jsme do odvážnějšího kliniku a k bolestivějším trestům. Před lekcemi jsem dostával úkoly. Nejdříve vyholit si klín, později zákazy ejakulace, nácviky otrockých orgasmů, močení na povel… Zkoušeli jsme různé věci a postupně se posouvali k tomu, co je teď.

Když jsem zjistil, že má Aradia k dispozici také komtesy, tak jsem zatoužil po tom, aby se do lekce nějaké komtesa zapojila. Opakoval se další stres z toho, že to ponížení a psychické i fyzické obnažení se bude opakovat před další ženou. Ale přítomnost neznámé atraktivní ženy mě v představách vzrušovala. Představoval jsem si, že mi bude dělat to samé, co Madam Aradia, že mi to budou dělat společně, nebo že na její příkaz bude se mnou dělat perverznosti, o kterých jsem měl fantazie, ale styděl se je vyslovit.

Po pěti letech otrockého výcviku mě tedy čekala ve studiu poprvé komtesa Mona. Madam Aradia se jí pochlubila s vycvičeným otrokem. Na této lekci to bylo také poprvé, co mi Aradia pohrozila, že zavolá jiného otroka, aby mě před Monikou opíchal. Nevěřil jsem, že to udělá, takže mě tím nevyděsila, ale v mozku mi začalo klíčit semínko s novým druhem fantazie. Později mi řekla, že kdyby se nebála, že to nezvládnu, tak by ho opravdu zavolala. Tehdy bych to asi neskousl.

Nakonec jsem s Monou absolvoval s přestávkami šest lekcí. Akce s komtesou měly rychlejší spád a někdy, když byly hodně akční, jsem ani nestačil naplno vnímat, co všechno se se mnou děje. Mona se mi líbila, ale měl jsem z ní respekt. Uměla být přísná. Musel jsem ji poslouchat jakou svou paní.

Za další čtyři roky to na mě Aradia zase zkusila s tou perverzní představou, když si ode mě nechala kouřit připínáka a prohodila: „Bylo by lepší mít v puse opravdový ocas, že? A já bych se na Vás dívala a ty bys to musel udělat… Jako můj otrok bys to určitě udělal, viď?“

Na to se nedalo odpovědět jinak než ano. I když jistý jsem si ani tehdy nebyl…

„Třeba na to někdy dojde. Počítej s tím, že se ti to jednou klidně může stát!“ řekla na to. A mě to začínalo vrtat hlavou ještě víc. Když to dokážu s umělákem, technicky to vlastně velký rozdíl není…

Jednou mě Aradia překvapila, když mě před lekcí zavezla výtahem do nevyššího patra, odebrala mi oblečení, nechala mě tam a odjela výtahem zpátky dolů. Nahý jsem se pak musel na schodišti skrývat před lidmi a dostat se nepozorovaně do patra, kde bylo studio. Na tu prožitou hrůzu nezapomenu.

Studio v paneláku mělo ovšem hodně nevýhod. Jednou při lekci někdo vrtal do panelu. Ten hluk nás rušil, že jsme se sotva slyšeli, a atmosféra lekce byla zkažená.

Pak Aradia před jedenácti lety přestěhovala studio do samostatného domku na kraji Přestavlk. To bylo mnohem lepší než v paneláku! Už jsem nevstupoval do domu uprostřed města s pocitem, že při setkání se sousedy mám na čele napsáno, kam jdu a proč. Rozšířily se možnosti, komfort i soukromí. Mohl jsem při lekcích řvát podle libosti.

Když jsem s lekcemi začínal, tak jsem se snažil ovládat, nedávat najevo ani bolest, ani potěšení. Myslel jsem si, že všechno musím snášet tiše a každý hlasitý projev je známkou slabosti a neposlušnosti. Časem mi došlo, že Madam Aradia, potřebuje ode mě dostávat reakce, zpětnou vazbu, aby mohla své lekce podle nich vést a vylepšovat. Přestal jsem se stydět ukazovat svoje emoce a na kvalitě lekcí to bylo znát. Jenom později se sadistickou Sandrou to bylo jiné, to jsem se snažil udělat ji co nejméně radosti z toho, jak při jejím mučení trpím. Teď si vzrušení i bolest užívám bez zábran a často si s chutí zakřičím. Stejně to nikdo neuslyší.

Hned při první lekci v novém studiu mě Aradia naučila otrocké pozice a protokol pozdravení Paní. Od té doby ji tak musím zdravit na začátku každé lekce, a nejen ji, ale i komtesy.

Na té lekci byla také komteska Nikol. Byla krásná, jemná, drobná, velmi mladá. Vypadala jako nedospělá panenka. Tak také při lekci působila. Byla nejistá a nesmělá. Lekci s ní jsem už nezopakoval.

Následující dvě lekce jsem absolvoval s komtesou Iris. Ani ta mi příliš nesedla, ani nebyla typ, který se mi líbí. Ale dokázala se mnou provádět tvrdé a perverzní praktiky podle příkazů Madam Aradie. Do jaké míry to bylo v ní, a nakolik jen vykonávala příkazy, to však nevím.

Každopádně od té doby se lekce staly tvrdší a perverznější. Přicházely krutější výprasky, ostré svorky, jehly, elektrika, horký vosk, trestné klystýry, fisting, znásilňování připínáky a rozměrnými dildy, pissing… Ne, že by to nebylo i předtím, ale stupňovalo se to. Byl jsem zvědavý, jak daleko dokážu zajít.

Obávanou specialitou Madam Aradie se staly otrocké orgasmy. Trápí mě jimi dosud. V té době mě jich nutila dělat desítky. Jejich nacvičování jsem dostával dokonce za domácí úkol.

Další komtesou byla Luciana. S ní to bylo něco úplně jiného. Luciana je živel. Je vtipná a dobrá společnice. Od první chvíle si počínala suverénně a aktivně. Nezdráhala se ukázat své nahé tělo, s čímž předchozí komtesy měly problém, a dokonce přede mnou s potěšením masturbovala.

Neváhala ani v přítomnosti Madam Aradie realizovat svoje nápady. Nejraději vzpomínám na to, jak si poručila, abych ji celou zpocenou osprchoval a umyl. A že bylo co umývat! Samozřejmě jsem při tom měl podvázané koule, závaží na svorkách na bradavkách a v sobě klystýr zajištěný análním kolíkem. Přes to nepohodlí se mi před nahou a pobavenou Lucianou sám postavil. Provokovat to ona umí!

Právě při první lekci s Lucianou mi Madam Aradia poprvé poručila, abych jí při otrockém pozdravu vylízal zadek. A totéž také Lucianě. Je to už deset let. Od té doby se to stalo součástí mého pozdravu a dokonce jsem o to musel poníženě poprosit! Při jedné lekci s Lucianou jsem jim také musel poprvé dělat otrockou děvku. Tehdy ještě bez násilné feminizace.

Další lekce byly už hodně bolestivé, alespoň pro mě…

Po sérii lekcí s Lucianou a jedné lekci opět s Monou mi Aradia splnila přání strávit lekci společně s otrokyní. Jednoho dne mě čekala ve studiu otrokyně Šárka. Lekce s ní mi umožnila poprvé udělat ženě fisting do pochvy, poprvé ji šukat tlustým připínákem do konečníku, a dokonce to udělat oboje najednou. Musím se přiznat, že jsem jí to dělal docela bezohledně a že mě to hodně bavilo. Měl jsem radost, když jsem viděl, jak trpí a překonává bolest. Dokázala to snášet úplně potichu.

Šárka byla hodně odolná a zakládala si na tom. Bohužel měla velkou nadváhu a fyzicky mě nepřitahovala. Ani svou povahou a chováním si mě nezískala, spíš naopak. Očekával jsem, že si lekci budeme užívat společně, ale ona to vzala tak, že se mnou soutěžila, kdo víc vydrží. Ukázalo se, že to tehdy byl krok vedle. Společná lekce s otrokyní však zůstává stále mým snem, ale ta představa je jiná. Doufám, že k ní ještě někdy dojde.

Další dva roky jsem měl lekce s Madam Aradií ve dvou, bez komtesy. Zkoušela si na mě nové hračky a víc jsme experimentovali. Většinou jsem jí napsal své nápady, co bych chtěl vyzkoušet, a ona toho využila pro scénář lekce. Rád se nechávám překvapit, takže scénáře jsem ponechával na ní. Obvykle jsem jí sloužil jako hračka, sexuální otrok nebo pokusný králík.

Před šesti lety mi přikázala, abych si pořídil pás cudnosti. Stal se součástí přípravy na lekce a někdy jsem dostával za domácí úkol být v něm uzamčen. Je to zábavná, ale i krutá věc. Tehdy si také pořídila šukací stroj a já byl možná první, na kom ho vyzkoušela. Další skvělá hračka, která mě okouzlila.

Když jsem opět po čase zatoužil po lekci s komtesou, tak mě Aradia překvapila novou komtesou Klárou. To jméno měla na webu, ale já jí směl říkat jejím vlastním jménem. Lekce s Klárou se mi hodně líbily. Hodně mi sedla povahou i vzhledem. Byl jsem unešený tím, jak byla štíhlá, útlá a kolik bylo tom drobném těle energie. Strašně se mí líbila její prsa. Měla je hodně malá a na nich neuvěřitelně dlouhé hroty bradavek.

Kláru jsem musel vyzvedávat u ní doma. Při cestě do studia jsme vždy na vedlejší silnici zastavili. Musel jsem se svléknout do naha a pouze s pásem cudnosti řídit auto na veřejné silnici až k Madam Aradii. Pamatuji si, že jsem s ní zažil originální praktiku zvanou skotské střiky, která spočívala v tom, že ona a Aradia na mě v koupelně střídavě močily a pouštěly ledovou sprchu. Lekce se staly hodně hravé a vynalézavé. S Klárou mě dokonce jednou nechala Aradia většinu lekce o samotě, ať si se mnou dělá, co chce. Takovou výsadu žádná jiná komtesa neměla. Lekce s Klárou bývaly spíš perverzní než bolestivé. Při poslední lekci se ale změnila, odbyla ji, a už jsme ve společných lekcích nepokračovali.

Po dalších experimentálních lekcích s Madam Aradii a jejími novými hračkami pro mě přichystala překvapení – mladou dominantní sadistickou dívku, která ráda dává tvrdé výprasky a je vhodná jen pro velmi submisivní a masochistické otroky, jak ji Aradia sama popsala. Říkala si Sandra a byla mladá, štíhlá, vysoká, krásná, povoláním modelka. Mohl jsem na ní oči nechat a snášel jsem od ní všechno s požitkem.

Tehdy jsem si začal vymýšlet podrobnější scénáře lekcí. Takže přišla lekce s mojí oblíbenou představou, že jsem středověký vězeň mučený a sexuálně zotročený svůdnými sadistickými věznitelkami. Při této lekci mi Aradia se Sandrou připravily nezapomenutelný zážitek. Spoutaly mě do řetězů. Aradia mi jako variantu pásu cudnosti zašila předkožku a přišila penis k šourku. Sandra mi pak každou bradavku propíchala sedmi jehlami! A připravily mi další krásně pekelná muka. K zahnání žízně mi podávaly svou moč.

Dalším nezapomenutelným zážitkem se sadistickou Sandrou byl trestný výprask na zadek, při kterém se z původně stanovených sedmdesáti stalo sto ran. A to se ještě část výprasku střídala s bitím navíc přes podvázané koule, které mi potřela pálivou mastí. K tomu jsem měl v zadku klystýr z moči Madam Aradie. Nezlomila mě, ačkoliv to Aradia chtěla stopnout už po třiceti ranách.

Bylo vidět jak je Sandra spokojená, když mě donutila sténat. Správně poznala, že si to rád nechávám líbit, a využívala toho. Mučení od krásné ženy mě opravdu vzrušuje.

Sandra se však postupně vymykala kontrole. Neuvědomovala si, že je na lekci ona kvůli mně, a ne já pro ni. Zpočátku se oblékala v sexy stylu, ale na poslední lekci se vnutila, přijela ve svetru a džínách a ani se neobtěžovala se převléknout. Ani Aradia ani já jsme ji na lekcích už nechtěli.

V té době, před čtyřmi lety, jsem se Aradii svěřil s nápadem být přinucen k felaci jiného muže. Vlastně mě na to Aradia už léta připravovala, když mi občas pohrozila, že mě nechá ošukat jiným otrokem, a když mě nutila kouřit svého uměláka, abych ji ukázal, jak bych to dělal s opravdovým ocasem. Nejspíš to myslela jako výhrůžku nepřijatelným trestem. Jenže za ty roky ta fantazie ve mně rozkvetla.

Byl jsem zvědavý, co cítí žena, když mi ho kouří. Jaké to je? Myslel jsem si, že je to pro ni příjemné, a chtěl jsem to také zažít, ale neměl jsem odvahu udělat to dobrovolně. Také jsem jí napsal, že nechci dopředu vědět, kdy se to stane. Kdybych to věděl dopředu, možná bych z toho vycouval. Ani jsem nevěděl, jak daleko dokážu zajít. Bál jsem se, zda ten muž nebude pro mě odpudivý.

Takže jsem jednou přijel na lekci plnou překvapení. Po příjezdu mi Aradia řekla, že udělala den otevřených dveří, a opravdu nechala dveře do studia otevřené. Zavázala mi oči. Uvnitř mě čekala Sandra. Tu jsem poznal. Ale nebyla sama. Byla s ní její kamarádka Lucie. Během ponižující a bolestivé lekce s novou neznámou dívkou přišlo ještě jedno překvapení. Měl jsem zavázané oči a kouřil jim připínací uměláky a nejednou se mi v ústech ocitl nějaký zvláštní umělák. Byl to opravdový penis! K lekci se nepozorovaně připojil muž, kterého jsem později poznal jako Mastera Thomase. Tentokrát zůstalo pouze u felace bez stříkání.

Tak jsem poznal, že nic strašného to není, a že zvládnu pustit se do dalších zvrhlých dobrodružství s nuceným uspokojováním jiného muže. Scénář té lekce vymyslela a zrežírovala Aradia perfektně. Od té doby si vymýšlím scénáře lekcí s dějem a po konzultaci s Aradii je realizujeme.

Po půl roce jsem měl druhou společnou lekci s Thomasem a zároveň poslední se Sandrou. Na ní jsem poprvé zažil násilnou feminizaci. Dostal jsem paruku a punčochy a podle příkazů Sandry jsem musel Thomase orálně uspokojovat jako děvka. Ani na téhle lekci jsem ještě nemusel jeho sperma polykat.

V lekcích s Thomasem pokračujme už čtyři roky. Thomas je sympaťák a dobrý společník. S ohledem na to, co při lekcích provádíme, mi sedne. Fyzicky se trochu podobáme, a to je dobře. Když si pak po lekci povídáme, tak se mi zdá, že ty věci na ní prováděli nějací jiní lidé. Ale ne všechny lekce jsou s ním.

Aradia se rozhodla, že ze mě vycvičí děvku pro pana Thomase. Na další lekci, jen ve dvou, mě překvapila pořádným výpraskem, jaký jsem od ní nečekal. Dostal jsem devadesát ran za to, že jsem minule pana Thomase neuspokojil, a výstrahu, že pokud pana Thomase neuspokojím, budu vždy přísně potrestán. Převlékla mě do ženského oblečení, včetně paruky a bot, a cvičila mě.

Na příští lekci jsem si musel pořídit vlastní soupravu dámského prádla. Znovu mě do něho převlékla a navíc mi stáhla genitálie obvazem a překryla nasazením umělé vagíny. Čím dál víc mě transformovala do děvky. Pokračovala v mém výcviku. Musel jsem jí předvést striptýz.

Na následující lekci jsem už musel přijet kompletně oblečený za děvku. Poprvé mě Aradia přinutila k otrockému orgasmu při felaci pana Thomase. Do té doby mě nenapadlo, že by se mi to s mužem mohlo stát. Poprvé v životě mě ošukal, spíš znásilnil, do análu muž. A dokonce mi udělal anální fisting chlapskou pěstí. Poprvé se mi vystříkal do úst muž. Poprvé jsem polykal sperma. Bylo toho hodně poprvé. Znásilňovali mě, mučili, a já byl z toho nadšený. Objevil jsem nové možnosti, nová vzrušení.

Na dalších lekcích pokračovala Aradia v mém bolestivém výcviku. Dál jsem sloužil Thomasovi, a také Aradii, jako otrocká děvka. Každému zvlášť i oběma najednou. A dělal jsem další pokroky. Předváděl jsem jim striptýz. Thomase jsem poprvé aktivně sám vykouřil až do konce.

Předloni dostala Aradia geniální nápad, jak ze mě udělat dokonalou děvku. Před lekcí s Thomasem mi vymodelovala z genitálií vagínu! Ohnula mi penis dozadu, z obou stran přes něho přeložila kůži šourku a sešila ji k sobě, penis tak zůstal pod kůží zašitý. Vypadalo to neuvěřitelně realisticky jako opravdová vagína! Tato operace se od té doby opakuje na začátku každé lekce. Zvykl jsem si. Samozřejmě, že každý pokus penisu o ztopoření, je potrestán bolestí v sešité kůži.

Aradii se moje role děvky zalíbila a vymyslela mi jméno Sandra. Od té doby mají naše lekce jako scénář příběh děvky Sandry, která se z obyčejné coury snaží vypracovat na slavnou pornoherečku a luxusní společnici. Musí však pro to hodně vytrpět…

Na jedné lekci s Thomasem se objevila jako překvapení Pavla. Do scénáře se hodila a lekce s ní byla dobrá. Avšak byla taková uzavřená a do dalších lekcí jsme jí nezapojili.

Předminulé lekce se zúčastnila po dlouhé době opět živelná Luciana, aby mě přezkoušela, jak jsem jako luxusní děvka vycvičený. Dodala lekci energii a vlastní perverzní vynalézavost. Byla překvapená, jakou proměnou jsem prošel za osm let, co jsme se neviděli.

Poslední lekce mi přinesla opět milé překvapení. Aradia přizvala slečnu Veroniku, aby mě zdokonalila v umění striptýzu a jako odměnu využila moje služby ke svému uspokojení. Veronika na mě na první dojem působila velmi sympaticky, elegantně a sebevědomě. Ujala se své role a dokázala být při lekci jak dominantní, tak i svůdná. Cítil jsem se s ní dobře. A samozřejmě, se mi líbí, protože je krásná. Doufám, že nám to bude klapat i na dalších lekcích.

Tak takových bylo mých dvacet let s Madam Aradií. Jsem rád, že jsem je zažil a že jsem ji poznal. Bez nich by byl můj život chudší.

Těším se na další zážitky. Těším se, až zase na uvítanou řekne: „Tak pojď dál, broučku!“