Sandřin nezdařený porod Damiana
Po oplodnění Satanem čekala Sandra,
kdy jí Lady Aradia povolá ke kontrole.
Satanův plod se měl vyvíjet rychle. Už měl jméno - Damian...
Ta e-mailová zpráva mě potěšila.
„Sandro, nastal čas, aby ses dostavila na vyšetření, zda je Damian v pořádku. Satanův syn se narodí již brzy, takže se dostav na rituální vyšetření a případný porod, pokud už nastal ten čas, dne 12. 12. ve 12 hodin. K vyšetření pozvu porodní asistentku. Ta je odbornice na svém místě. Úkoly před vyšetřením, abys byla řádně připravená. Tento čtvrtek se zamkneš. Denně vypiješ sklenku vlastní moči, aby Damian netrpěl žízní. Aradia“
Odpověděla jsem.
„Milostivá Paní Aradie, už mi roste bříško. Jsem zamčená. Připravuji se na vyšetření. Damianovi dávám hodně pít své moči, aby měl pořádnou výživu a netrpěl žízní. Vaše Sandra“
Těšila jsem se, že poznám jinou ženu a že se jí za vyšetření odměním osobní službou. Ráda sloužím ženám. Proto mě další zpráva od Madam překvapila.
„Milá Sandro! Musím ti s radostí oznámit, že tvůj manžel, Satan, trvá na tom, že bude u porodu syna. Rozhodně odmítá nějakou asistentku a celý průběh porodu svěřil přímo mě, aby vše proběhlo, jak má. Takže ve čtvrtek tě budu čekat já s tvým manželem, kterého opět vyvoláme ve Velmistrovi. Aradia“
Ač trochu zklamaná, oddaně jsem odpověděla.
„Milostivá Paní Aradie, moc se na svého manžela těším. Hlavně na to, že mě zase pořádně ošuká, nikdo jiný to tak dobře neumí! Věřím, že se oba o mě dobře postaráte. Vaše Sandra“
Toužila jsem poznávat nové ženy a sloužit jim. Ale neuvědomila jsem si, že mám mocného manžela, a bez jeho svolení nemohu sloužit nikomu jinému s výjimkou Lady Aradie.
Jen jsem se bála, jaké perverznosti dokáže páchat na těhotné manželce. Doufala jsem, že na svůj plod bude opatrný.
Zůstávala jsem uzamčená v pásu cudnosti a vydatně jsem pila svou moč, aby Damian vyrostl co nejrychleji a aby se narodil co nejdřív.
Když jsem v určený den dorazila k Lady Aradii, čekal mě už Satan vtělený do velmistra Alestaira. Oblečen byl v černém obřadním rouchu. Lady Aradia byla oblečená podle pravidel satanského rituálu svůdně, krátký rudý kožíšek, průsvitný černý podvazkový pás, černé punčochy. Pod nezapnutým kožíškem jsem zahlédla její skvostná nahá ňadra.
Odložila jsem si svrchní oblečení a předstoupila jsem před ně v krátkých přiléhavých šatech. Vepředu mi je napínalo vypouklé břicho.
„Ale, ale!“ zvolala Aradia. „Ten Damian nám ale vyrostl! To vypadá, že budeme dnes rodit!“
Satan vycenil zuby. Asi to měl být úsměv.
„Nejdřív pozdrav svého manžela,“ vyzvala mě. „Přišel se podívat na obřad porodu, aby viděl svého syna.“
Políbila jsem tedy Satanovi ruku, podpaží, nohu a zadek a chystala jsem se pozdravit Paní.
„Na něco jsi zapomněla!“ zarazil mě Satan.
Z roucha od pasu dolů rozepnutého mu vyčníval penis. Políbila jsem mu ho na špičku.
„No, ták,“ ukončil moje pozdravení spokojeně.
„A teď hezky mě!“ hlásila se o moji pozornost Madam.
Políbila jsem jí ruku. A pak přišlo to nejlepší. Nastavila mi k políbení pravé podpaží.
„Je zpocené, viď? To jak jsem chystala obřad…“
Abych se dostala ústy k její podpažní jamce, sundala si kožíšek a obnažila svá krásná prsa. Byla jsem tak blízko! Těsná klícka pásu cudnosti svírala můj tuhnoucí poštěvák.
„A druhé…“
Nastavila mi levé podpaží. Vyholené, vlhké, svěží. Políbila jsem jí ho.
„Hezky očisti ten pot. Ták, hmmm…“
Lízala jsem její pokožku a ona slastně vrněla.
„Dobře. Pokračuj.“
Byla spokojená. Políbila jsem jí špičku nohy a zadek na obě půlky.
„Teď ti zašijeme poštěváka jako vždycky. Sundej si kalhotky.“
Když jsem si je svlékala, všimla si Madam, že mě bříško omezuje při ohýbání.
„Pěkně nám to bříško narostlo, že?“
„Ano, tak rychle jsem to nečekala,“ přiznala jsem.
„Satanské děti rostou rychle. Žádných devět měsíců. To víš, Pán pekel má pořádné semeno. A když ho pořádně živíš a zaléváš, tak roste rychle. Sundej si pás cudnosti!“
Našla jsem klíček a odemkla zámek.
„A jaké jsi měla úkoly? Pověz manželovi.“
„Každé ráno jsem musela pít sklenici své moči, aby Damian dobře rostl.“
„Hodná,“ pochválil mě Satan.
„Musela jsem být zamčená v pásu cudnosti celý týden.“
Sejmula jsem si klícku z pomačkaného poštěváka. Otisk klícky na něm zůstával.
„Hm,“ zamručel uznale.
„Tak pojď na křeslo,“ vyzvala mě Paní.
Vyprostila jsem z objímky genitálie a odložila jsem pás na stolek.
„Nejdřív ti uděláme hezkou kundu a pak přistoupíme k porodnímu obřadu.“
Položila jsem do gynekologického lehátka. Madam přistoupila mezi mé roztažené nohy a začala šít.
„Hezký bříško máš. Tak doufejme, že porod proběhne úspěšně.“
Mnoha stehy bez anestezie mi obyčejnou krejčovskou jehlou zašila vyčnívajícího poštěváka pod volnou kůži genitálií.
„Mám nějakou tupou jehlu,“ stěžovala si. „Nebo jí ta kunda ztvrdla během těhotenství.“
Můj Pán na mě dohlížel a hladil mě.
Konečně byla Madam se svým dílem spokojená.
„Teď jí připravíme bradavky na kojení. Pěkně ji rozdojíme. Svlékni si šaty. Podprsenku taky.“
Nechali mi jen spodničku překrývající břicho.
„To si stáhni pod kozy, ať na ně můžeme.“
Položila jsem se zpátky na lehátko.
„Tak Sandro, čeká tě porod Damiana. Polib Satanskou bibli a uvolni se.“
Lady Aradia mi nastavila knihu k ústům. Políbila jsem ji.
„Nejdříve musíme rozkojit tvoje kozy, abys je měla velké a abychom mohli provést porodní rituál.“
Na bradavky mi dala podtlakové baňky s hadičkami spojenými s vakuovou pumpou.
„Hezky ti je vytáhneme.“
Nasávalo mi to bradavky a cukalo to s nimi, jako by mě ten strojek dojil. Vytáhlo mi to bradavky tak, že se zvětšily. Stály vytrčené nahoru.
„To je ono. Krásně ti ty bradavky vylezly.“
Aradia byla spokojená.
„Začneme s rituálem. Nejdřív ti musím propíchnout bradavky, abychom získali krev na vytvoření pentagramu.“
Propíchla mi obě bradavky a jehly v nich nechala.
„Krev ještě neteče,“ konstatovala zklamaně. „Takže musíme udělat stohování.“
Věděla jsem, co to znamená. Zapíchne mi do každé bradavky tři jehly překřížené nad sebou do hvězdice.
„Dám silnější jehlu, aby bylo víc krve.“
Pod první jehly propíchala křížem druhé jehly. Třetí jehly napíchala přes ně do tvaru hvězdy.
„A teď si s tebou trošku pohraju,“ usmála se. Dívala se mi do očí a prsty mi brnkala na hroty bradavek.
Moje bradavky byly plné napětí a maximálně vzrušené. Pak jehly vytahala. Zmáčkla mi bradavky mezi prsty, až se z nich spustila krev.
„Tak hezky lež a krvácej.“
Cítila jsem, jak mi na boky stékají pramínky krve.
Vzala vatovou tyčinku. Namáčela ji do mé krve a nakreslila mi na hruď krvavý pentagram. Opírala se tělem o můj roztažený klín a o poštěváka. Byla jsem vzrušená a plná očekávání.
Když nakreslila pentagram, řekla: „Vstaň. Teď se musíš pořádně roztáhnout, abys dobře rodila.“
Odvedla mě ke křeslu ze dřeva a rudé kůže, na kterém stál anální kolík. Měl kuželový tvar a směrem dolů se rozšiřoval.
„Postupně si nasedneš na ten kolík, až ho budeš mít celý ve svých útrobách.“
Našla jsem svou řitní dírkou hlavičku kolíku. Vpustila jsme ji do sebe a pomalu jsem dosedala.
„Tak hezky pomalinku, ať se pěkně roztáhneš a můžeš porodit.“
Kolík do mě pronikal. Spouštěla jsem zadek níž a níž, až jsem na něj dosedla plnou vahou. Tlačil mě, roztahoval, bolel. Cítila jsem však, že se opravdu roztahuju.
Lady Aradia se mezitím vymočila do sklenice. Přiložila mi ji k ústům a dala mi ji vypít.
„Tak, aby měl Damian dost výživy. To je mléko Satanovo.“
Kolík ve mně zmizel opravdu celý.
„Už tam je?“ zeptala Madam.
„Ano!“ vzdychla jsem.
„Můžeme tedy přistoupit k porodu.“
Satan vše pozorně sledoval.
„Zpátky na křeslo,“ přikázala mi Lady Aradia. „Ten kolík v sobě drž!“
Ulehla jsem na lehátko s kolíkem v zadku. Roztáhla jsem nohy a dala jsem je do držáků. Lady Aradia si nasadila lékařskou roušku a gumové rukavice.
„Hezky si to prodýchávej,“ dávala mi pokyny. „Máš porodní bolesti?“
„Ne-e.“
„Ty teprve budeš mít,“ ujistila mě. Vytlačila si na rukavici nějakou mast a potřela mi s ní celou kundu, hlavně poštěváka. Genitálie se mi začaly zahřívat. Brzy pálily jako peklo.
Zatlačila mi kolík do zadku úplně celý. Ulevila jsem si hlasitým povzdechem.
„Teď už máš porodní bolesti?“
„Ano, mám.“
„Hezky si to prodýchávej. Ták… A zatlačit. A zatlačit.“
Cítila jsem v sobě tlak. Zatlačila jsem ze sebe ven.
„Ještě to není. Zatlačit. Ještě to není. No, tlač!“
Tlačila jsem proti její ruce a snažila jsem se to ze sebe vytlačit ven.
„To víš, porod stojí úsilí. Ještě trošku. Už to bude.“
Roztahovala mi díru. Hekala jsem nahlas. Námahou a bolestí.
„A teď se pořádně nadechneš a zatlačíš.“
Nadechla jsem se a zatlačila: „Jééé!“
Tlak ustal.
„Tááák. A satanské vejce už je na světě!“
Neviděla jsem si mezi nohy. Madam něco odnesla stranou.
„Hezky se vydýchej. Šikovná! Počkáme si, až se vylíhne Damian.“
Vrátila se ke mně a zkontrolovala mě.
„Hezky lež a vydýchávej se. Pálí tě poštěvák?“
„Pálí.“
Oddychovala jsem. Aradia opět odstoupila.
„Ale! Ale! Už to je. Už se rodí. Podívej se na to krásné dítě!“
Zvedla novorozeně a nesla ho ke mně.
„Ale co to je?“ zvolala zděšeně. „To je holka!“
Ukázala mi mimino.
„Jak to, že je to holka, když jsme měli zplodit Damiana!!!“ vykřikla s hněvem v hlase.
Plesk!
„Co budeme dělat, Pane temnot?“
Obrátila se na Satana.
„Asi tuhle dívenku obětujeme Peklu,“ navrhla a dodala vážným hlasem. „Zabijeme ji.“
Odložila dítě.
„A ty budeš trestaná za to, že jsi neporodila Damiana.“
Přistoupila ke mně.
„Protože Pán pekel chtěl syna!“
Plesk! Plácla mě přes kundu.
„A ne dceru!“
Plesk!
„Můžeme zkusit znovu zplodit Damiana,“ navrhla jsem roztřeseným hlasem.
„To uvidíme, jestli to Pán pekel ještě bude chtít!“ hřímala dál zvýšeným hlasem.
„Když ho poprosím…“ dodala jsem tiše.
Otočila se ke mně zády.
„Tohle už nepotřebujeme,“ řekla a odnesla holčičku pryč.
Satan se na mě díval. Byl zklamaný.
Když se Aradia vrátila, řekla:
„Takže budeme muset zplodit další dítě. A tohleto dítě obětujeme peklu!“
Bila mě rukou přes roztažené genitálie.
„Protože my jsme chtěli kluka!“
„Aúúú!“
„Že jo?!!!“
Zaúpěla jsem. Dostala jsem tak celkem šestkrát.
„No počkej! Za tohle bude trest!“
Vybírala, čím by mě potrestala.
„Holka! První dítě Satanovo, a ona je to holka!“ lamentovala.
Vrátila se s koženým řemenem v ruce.
„Tak a teď ten trest.“
Ušklíbla se.
„Na pálivej poštěvák!“
Udeřila mě přesně na obnažený žalud. Bolelo to hrozně.
„Uhmm!“
Snažila jsem se nesténat.
„Taková zrada!“
Byla zadýchaná zlostí. A bila dál. Počítáním do šesti odměřovala můj trest.
Když skončila, řekla: „A teď se s Pánem pekel domluvíme, co s tebou tedy dál. Vstaň!“
Postavila jsem se před ně.
„Jak je to možné, že jsi porodila holku?“ obořila se na mě Madam.
„Naprosto jsi zklamala,“ přisadil si Satan
„Ano, zklamala! Ruce za hlavu!“ pokračovala. „Co s ní budeme dělat, Pane?“
„Pořádně jí zmučíme poštěváka,“ řekl.
„A já bych jí dala nejdřív pořádný výprask. Za trest!“
Pak zvýšila hlas: „Čí je to chyba, že se ti narodila holka?! Čubka! Čubka, která může sloužit tak akorát jako děvka Satanova! Že jo?!“
Věty z jejích úst zněly jako švihání bičem. Chtělo se mi říct, že co do mě nastříkal, to má. Byla to pravda, ale moudřejší bylo říct, co chtěli slyšet.
„Moje chyba je to,“ řekla jsem smířlivě.
Ale Madam byla v ráži. Chytila mě za bradavky, mačkala mi je a tahala za ně. Obličej měla blízko mého. Její nahá prsa se mě skoro dotýkala. Tmavé oči se jí blýskaly.
„A ty bys chtěla, aby jí šukali všichni čerti? Co? Všichni démoni?“
Svírala mi krvavé bradavky.
„Ne, to nechci.“
„No tak vidíš! Takže ji radši utratíme?“
„Jak rozhodnete, Milostivá Paní!“ vypravila jsem ze sebe roztřeseným hlasem.
„Necháme ji zatím tady. Uvidíme…“ řekla Paní. „A ty…“
„Elektriku dostane, a to do kundy,“ řekl bezcitně Satan.
„Takže trest! Sundej si tu spodničku!“ přikázala mi Paní přísným hlasem.
„Já bych za tohle utratila i Sandru, rituálně!“ zlobila se.
Dívala se, jak si svlékám poslední kus oblečení.
„Pane, dovolíte jí další pokus?“
„No to uvidíme… Až jak vydrží další mučení elektrikou do kundy,“ rozhodl Satan.
Aradia si všimla, že si třu rukou klín.
„Pálí tě ten poštěvák? No, to je dobře,“ ušklíbla se škodolibě. „To tě ještě bude všechno pálit a bolet.“
„To bude…“ těšil se Satan.
Stála jsem nahá před nimi a skoro jsem se třásla strachem.
Lady Aradia rozbalila elektrický přístroj. Přicvakla mi na bradavky silné kovové svorky s elektrodami. Zasténala jsem.
„Copak?“ zeptala se posměšně. Mlčela jsem, abych je nevyprovokovala k ještě větší krutosti.
„Co jste říkal, Pane, že bude jako trest?“ vyzvala Satana, aby to zopakoval. Jistě proto, aby mě navíc ještě psychicky týrala.
„Elektriku do kundy jí dáme. Pořádnou. Nebudeme jí šetřit.“
S krutým potěšením si mě prohlížel. Cítila jsem se strašně. Stála jsem před ním vydaná jeho vůli, nahá, s rukama za hlavou. Krvácela jsem z bradavek a ze zašité kundy mi vyčníval po bití oteklý poštěvák. Svorky na zmučených bradavkách mi působily bolest, kterou jsem se zatím úspěšně snažila ovládat. V síťovaných punčochách a lodičkách na podpatcích jsem si už nepřipadala sexy, ale spíš trapně.
„Nedá se nic dělat. Takže tu nejhorší elektriku, že Pane?“
Lady Aradia vybírala další svorky s elektrodami.
„Tu nejtěžší si zaslouží,“ zamručel.
Umístila mi pevné kovové svorky na citlivá místa na mých genitáliích. Sykala jsem. Už jenom jejich přicvakání dost bolelo. A to ještě z nich neproudila elektřina!
Zoufale jsem vzdychala. Poslední svorku mi přicvakla na špičku žaludu! Po tom, co mi ho potřela pálivou mastí a seřezala řemenem, byl už hodně citlivý.
Nemohla jsem si pomoct. Zavyla jsem bolestí.
„Hezky kňuč!“ smála se Aradia, zjevně spokojená, že dosáhla toho, co měla v úmyslu.
Pustila elektřinu z přístroje do elektrod v mé kundě. Tiše jsem kvílela.
„A potom bych jí dala minutový výprask,“ navrhla Pánovi pekel. Přikývl.
„Jak sis, Sandro, mohla dovolit zplodit ženskou?!“ vyčítala mi a zvýšila intenzitu elektřiny.
„Arrrhhh!“ Mezi sevřenými zuby jsem cedila potlačované sténání.
„To je velké zklamání, viďte Pane?“
„To tedy ano. Hodně mě zklamala,“ pronesl smutně. „Zaslouží si opravdu pořádně potrestat.“
„Ještě minutu!“ rozhodla Paní.
Nevěřila jsem svým uším. Myslela jsem, že už to skončí.
Satan se však sám osobně ujal mého potrestání. Svorku na mém žaludu přemístil úplně na jeho špičku. Jednu z jejích čelistí mi zatlačil dovnitř ústí močové trubice.
„Jak to má pěkně v tý chcací trubici! Jo!“ radoval se.
Čelist svorky zmizela v úzké dírce na špičce žaludu a bolestivě mi ji roztáhla. Zaúpěla jsem.
„Vždyť ti tam proud teď vůbec nejde!“ napomenula mě Aradia. „Minutu! Za trest!
Nastavila časovač na přístroji. Elektrika ve vlnách pulzovala a probíjela mi dovnitř poštěváka. Skučela jsem. Pevně jsem držela ruce za hlavou. Potupně jsem se před ním předkláněla.
„To je nádhera. Ta dostává!“ pochvaloval si Pán.
Lady Aradii napadlo ještě další zhoršení mého trestu. Zřejmě se chtěla zavděčit Pánovi pekel svou perverzní vynalézavostí.
„A pak do bradavek,“ pronesla do mého skučení. „Další minutu!“
Zvyšovala intenzitu. Vychutnávala mi mé utrpení. Zatím jsem jen tlumeně skučela.
„A zatím se Pán rozhodne, jestli s tebou vůbec ještě bude chtít dítě.“
Předala mu elektrický přístroj: „Sám ji potrestejte. Vychutnejte si to.“
Podíval se na displej přístroje ve svých rukou.
„Dvacet vteřin,“ informoval mě. „Ještě tě čeká hodně utrpení.“
Zatočil jedním z knoflíků na ovladači.
„Ahhh! Au!!!“ vykřikla jsem. Teď teprve to byla síla!
„Moc jsi nás zklamala!“ připomínala mi Paní a plácala mě rukou přes zadek.
„To se dělá?!“ přidal se můj Pán. Také od něho jsem schytala pár pleskavých ran na zadek.
Mně, nahou a před ním v nářku se svíjející, plácal dlaní přes zadek! Ta hanba! Vlastní manžel se mnou, kněžkou Satanovou, zacházel jako s nějakou courou!
Přešlapovala jsem na místě, jako bych si tím snad mohla ulevit. A Satan dál otáčel ovládacími knoflíky.
„Au! Au! Au!“
„Nekňuč, Sandro, nebo tě vyloučíme z naší sekty!“ napomenula mě Aradia.
Prodýchávala jsem a snažila jsem se ovládat.
„To je trest za to, že jsi porodila holku místo Damiana,“ zopakovala mi důvod mého utrpení.
Proud zesiloval.
„A tak se Pán na to těšil… Ještě přidejte, Pane.“
Tiskla jsem ruce s propletenými prsty za hlavou.
„Tak, tak, celou minutu.“
Dusila jsem nářek a dupala jsem zoufale nohama. Pán mě beze slova pozoroval. Paní sledovala čas.
„Ještě pár vteřinek a pak to půjde do bradavek. To bude horší, do těch rozkrvácených bradavek.“
Minuta konečně uběhla. Sundala mi tu nejhorší svorku ze špičky žaludu. Druhou svorku na poštěváku mi ale nechala.
„Další minutu dáme do bradavek.“
Vzápětí mi do nich proudila elektřina. Teď už jsem začala sténat okamžitě.
„A my se zatím rozmyslíme, jestli ti dáme druhou šanci. Tedy, jestli to vydržíš…“
Takže jsem ztichla. Dusila jsem to v sobě. Dupala jsem.
„Někdy je minuta strašně dlouhá… No, uvidíme. Ukaž ten svůj poštěvák.“
Zblízka si prohlédla můj klín.
„Ten je krásně červenej. Ještě pálí?“
„Už je to lepší,“ odpověděla jsem statečně.
Satan zatočil knoflíkem. Měla jsem pocit, že mi to utrhne bradavky. Vykřikla jsem. Ďábelsky se zachechtal. Bolest přestala. Rozlila se v nich horkost. A znovu se to opakovalo. Satan se bavil.
„Teď bude následovat výprask a Pán se rozhodne, jestli ti dá ještě šanci.“
Ten se blahosklonně pousmál: „Asi dám.“
Zase otočil knoflíkem.
„Uhhh!“ zúpěla jsem.
„Krásně se dá mučit. To se mi líbí!“
Vypadal, že je se mnou šťastný.
„Krásně tancuje, děvka jedna! Jen nám tu pořádně zatancuj!“
Přešlapovala jsem z nohy na nohu a svíjela jsem se. Bolest v bradavkách mě zcela ovládala. Ale nevzdávala jsem to. Po minutě Paní dala znamení, aby Satan s mučením přestal.
Sundala mi svorky z těla a řekla: „Běž zpátky na křeslo. Já si tě znovu vyšetřím.“
„Dáme jí poslední šanci,“ rozhodl Satan. „Jestli se jí to nepovede, tak půjde na oltář jako oběť.“
„Ano, obětujeme ji. Pak už ji nebudeme potřebovat,“ souhlasila Aradia.
Položila jsem se do vyšetřovacího lehátka.
„Teď tě vyšetřím po porodu, jestli můžeš mít ještě vůbec dítě.“
Vyšetřila mě rukou. Strčila ji dokonce celou do mě. Pohybovala mi s ní uvnitř docela snadno.
„Jsi krásně uvolněná. No, jsi strašně roztažená. Tak to musíš Pánovi péro pořádně pokouřit, aby bylo velký.“
Masírovala mi prostatu a zvenku poštěváka a celou zašitou kundu.
„Milostivá Paní, budu mít otrocký orgasmus,“ ohlásila jsem včas, abych se předčasně neudělala.
„Opovaž se!“ varovala mě. „Máš tu ještě spoustu práce, Sandro. Nechceš přeci, abychom tě obětovali démonům, že ne?“
„Ne-e.“
„Víš, co to je obětovat tě démonům? Spoutat tě vkleče, s rukama za zády…“
„Milostivá Paní…“ hlásila jsem další otrocký.
„… a nechat tě mrdat všema démonama, který v pekle jsou! A to bys nechtěla, že ne?“
„Já nevím, já to mám ráda…“ mumlala jsem zmateně. To znělo lákavě.
„Možná bys to chtěla! Že bysme jí poslali do pekla?!“ zvolala Aradia.
„Děvka jedna!“ podivil se Satan. „Že bysme ji tam přivázali na kozu?“
V duchu jsem viděla, jak jsem tam přivázaná, a celé hodiny mě v jednom kuse mrdají do zadku. Jistě by to bylo ale úplně jinak, než jsem si představovala.
„Milostivá Paní, mám otrocký orgasmus!“ Skoro jsem se udělala, jak mi dráždila prostatu.
„Ne, ne, ne! Nejdřív se postaráš o Pána! Dolů!“
Na pokraji vynuceného orgasmu jsem rychle opustila lehátko a celá nadržená jsem si klekla na podlahu. Třásla jsem se nedočkavostí, až mě ošuká.
„Ona se nám ta děvka z toho snad udělala!“ zvolal Satan, když viděl, jak ochotně čekám, až mi strčí svoje péro do pusy, a ze zašitého poštěváka mi kape šťáva.
A už jsem ho v ní držela a horlivě ho kouřila.
„Teď Pána hezky rozkouříš!“
Sála jsem ho, cucala, lízala… Pán slastně vzdychal a ocas mu tvrdnul.
„Krásně kouří ta děvka,“ liboval si.
Spokojeně mručel a také já jsem si vychutnávala jeho penis, jeho ďábelsky pevné péro.
„No krásně mu ho umíš postavit! To jo!“ ocenila moji snahu.
„To je tak jediný, co umíš,“ usadila mě vzápětí.
„Chcete jí takhle na čtyřech?“ zeptala se Pána.
„Jo!“ souhlasil vzrušeně.
Spustila jsem se na čtyři. Opřela jsem se o předloktí a vystrčila jsem zadek.
„Jooo,“ vrněl Satan dychtivě. „Takhle se mi líbí.“
„Ještě ten slíbený výprask!“ připomněla mu Aradia.
Na zadku mi přistála první rána. Nejspíš koženou plácačkou. Neviděla jsem za sebe. Dala mi šest silných pleskavých ran.
„Sandra! Zlobivá!“ ulevovala svému hněvu mezi ranami.
„Tak to bylo potřetí šest ran, satanské číslo, Pane. Teď je připravená. Můžete ji omrdat.“
Na hýždích rozpálených výpraskem jsem ucítila Pánovy dlaně a vzápětí do mě vsunul svůj penis. Cítila jsem, jak mi zatlačil na ústí zadní dírky. Uvolnila jsem svěrač. Hladce do mě vklouzl. Pohyboval se ve mně. Masíroval mi stěny konečníku a rytmicky narážel na prostatu. Přirážel víc. Narážel do mě, až jeho podbřišek pleskal o moje hýždě. Měnila jsem úhel zadku. Opírala jsem se o natažené paže, pak o předloktí. Šukal mě pěkně rychle.
„Jooo, to je nádhera!“ vychutnával si mě.
Pohybovala jsem se s ním. Přiváděl mě do úžasné euforie.
„Jo! Jo! Jo!“ dávala jsem bez zábran najevo, jak se mi to líbí.
„Jo! Jo…“ odpověděl mi i on do rytmu přirážení.
„Hah! Hah! Hah…“ vyrážela jsem ze sebe pokaždé, když ho do mě zarazil. Zarážel ho do mě prudce, plnou vahou svého těla. Vykřikovala jsem v euforii. Jak je krásné mít za manžela Satana!
„Ona místo, aby měla trest, tak má ještě odměnu, že si může zašukat!“ zvolala Aradia.
Hekala jsem. Vrčela jsem jako zvíře.
„A ještě! Ať si to užije čubka!“
Znovu jsem byla na pokraji orgasmu. Hystericky jsem se smála. Zvolnil.
„Jak se jí to nakonec líbí, místo, aby byla potrestaná!“ žasla Paní.
To tedy ano! Přidal. Zvyšoval tempo a zarážel ho do mě vší silou. Řvala jsem blahem! Poklesla jsem na lokty.
„Ahááá... Jééé…“ zakvílela jsem odevzdaně. Už jsem jen pasivně přijímala jeho neúnavné mrdání. Měl mě jako loutku napíchnutou na svém péru.
Zvolňoval, aby se neudělal předčasně. Měl mě přeci ještě oplodnit…
Vytáhl ho ze mě. Nával blížícího se orgasmu v mé hlavě a v klíně se rozplýval. Zašití poštěváku zabránilo, abych se udělala úplně. Určitě by ho stačilo lehce podráždit, a vystříkla bych.
„Lehnout na lavici!“
Přemístila jsme se tam a položila jsem se na záda.
Víš, co bude hrozný?“ zeptala se mě Aradia. Ale na odpověď nečekala. „Kdyby ses náhodou udělala dřív než tvůj manžel…“
„Ano?“ Prozradila jsem, jak se na to těším.
„Tak pak teprve vypiješ to jeho semeno. To ti pak už vůbec nebude příjemný.“
„To nebude. Ale vypije ho,“ dodal Satan.
„No a teď Pána kouřit. A dokouřit až do konce!“
Teď si vzala vibrátor ona a Satan se rozkročil nad mými ústy. Už jsem byla připravená. Strčil mi penis do pusy a nechal si ho ode mě kouřit.
Sála jsem a lízala ten naběhlý ocas, kterým mě před chvílí šukal do zadku. Paní mě zkušeně dráždila vibrátorem přímo na poštěváku.
Satan si ho začal honit sám, před mýma očima, nad mým obličejem.
Paní se ozvala: „A pořádně otevřít tu hubu! Tak schválně, kdo bude dřív?“
Otevřela jsem ústa pod jeho penisem.
„Podívejte, jak čeká lačně na Vaše semeno!“
Opravdu jsem se už nemohla dočkat, až se vystříká, protože mě Paní dráždila vibrátorem tak, že jsem už sama byla na pokraji výstřiku, a bála jsem se, že se udělám předčasně.
„No jo… Kdo bude dřív?“
Satan zafuněl. Penis sevřený v jeho ruce se zachvěl. Dotkl se mých rtů. Zvuk vibrátoru přicházel už jen jakoby z dáli.
Zpočátku jsem ani necítila, že vystříkl své sperma na můj jazyk, protože oboje mělo stejnou teplotu. Poznala jsem to, když jsem na jazyku ucítila jeho chuť. A jeho množství přibývalo. Chutnal jako oříškový krém. Spolkla jsem ho. Při vydechnutí mi jeho aroma stouplo do nosu.
„Máš štěstí! Všechno vychlastej do poslední kapičky!" poroučela.
Olízla jsem jeho žalud. Zahřála jsem ho v ústech a vysála jsem z něho všechny zbytky semene. Vzala jsem do pusy celý jeho penis a vychutnávala jsem, jak je hebký a plný života.
„To jsem zvědavá, jestli to tentokrát bude Damian!"
Satan mě dál šukal až do krku, dokud mu penis stál. Paní mi vibrátorem devastovala klín. Huhlala jsem a cukala nohama.
„Co říkáš? Otrocký orgasmus? Ne, ne! Ještě žádný stříkání! Teď půjdeš zpátky na křeslo. Musím zkontrolovat, jestli se semeno ujalo."
Satan mě nechal přejít z lavice do gynekologického lehátka. A už jsem tam ležela a znovu jsem měla Aradiinu ruku v zadku.
„No jo…“ zkoumala mě uvnitř.
„Pořádně…“ vrčel Satan a pásl se pohledem na mém zmučeném klínu.
Paní byla s vyšetřením spokojena. Usoudila, že si zasloužím odměnu.
„Kdo chceš, aby tě udělal? Manžel, nebo já? No, řekni si!"
„Neví… Oboje bude špatně! Cha, cha, chááa!" chechtal se Satan.
„Manžel nebo já? Co?!"
„Radši Vy, Madam," řekla jsem nepřesvědčivě roztřeseným hlasem.
„Ó, ona se stydí!" zvolala pobaveně.
„No, já chci oba…“ přiznala jsem.
„Ty děvko!" Pán se chechtal.
Vibrátor vábivě bzučel.
„Tak víte, Pane, co?" napadlo Aradii. „Pojďte dráždit poštěváka a já prdel!"
Pán mi přiložil vibrátor na poštěváka a Paní už mi strkala ruku až do konečníku.
„Tak a budeš to mít od obou. A pořádně ti tu prostatu projedu."
Zatímco si Pán hrál s mojí kundou, já jsem cítila ty známé pocity při intenzivním dráždění prostaty.
„Už to bude! Už to bude!" vykřikovala nedočkavě. Cítila reakce mé prostaty. A mě se zmocňoval mučivý pocit potřeby stříkat z bezmocně scvrklého poštěváka týraného vibrátorem.
„Krásně cítím, jak se ti ta prostata stahuje a ta prdel taky! Hezky!" prozrazovala mi.
Přišlo na mě několik vln na pokraji orgasmu.
„Hezky! To je ono!" Aradia vzdychala vzrušením.
To dráždění mě už vyčerpávalo. Strkala mi ruku hluboko. Masírovala mi prostatu silně. Vibrátor mi dráždil žalud.
„Zvedni ty nohy, ať tě můžu pořádně vymrdat, čubino!"
To napětí už bylo nesnesitelné. Skučela jsem na pokraji pláče. Bezmocně jsem kopala roztaženýma nohama.
Paní vytáhla ruku ze mě ven.
„Ještě tu mám takovou pomůcku. Ta se ti bude líbit."
Neviděla jsem, co drží v ruce. Odevzdaně jsem zírala do stropu a bezmocně jsem čekala, kdy to utrpení skončí.
„Nohy od sebe!"
Nějak jsem se k tomu nemohla odhodlat. Zvýšila hlas: „Roztáhni ty nohy!"
Strčila mi do zadku vibrační anální kolík.
„Líbí se ti, jak ti tam vibruje?"
„Ah hm…“ hlesla jsem odevzdaně.
„To abysme ti nedělali jenom bolest, čubko.."
Ty vibrace byly příjemné. Ještě jednou jsem se dostala na pokraj orgasmu, ale k ejakulaci nedošlo. Už toho na mě bylo moc. Začínalo být mi jedno, co se mnou dělají.
„Že by odešla domů nadržená, ta čubka?" napadlo Satana. Vypnul vibrátor, kterým mi mučil poštěváka.
„To by nechtěla být v pásu cudnosti další týden. Nevystříkaná," podotkla Aradia.
„Za tu holku?!" trval na svém.
„Za tu holku by si to zasloužila," připustila.
„Že budeš znovu kouřit?!" řekla ostře. „Má ti manžel zase vrazit péro do krku?"
„Mně to je jedno," povzdechla jsem si rezignovaně. Dráždění mých citlivých míst mi přinášelo už jen utrpení.
„No to bude muset. Kouřit manželovi to už pokleslý péro…“
Stále jsem ležela v gynekologickém lehátku. Pán si nade mě klekl a zasunul mi svůj pyj do úst.
„Tak, ať máš inspiraci."
Cucala jsem mu ho. Uklidňovalo mě to.
„Pěkně máš tu kundu rudou od té pálivky," konstatovala Aradia. Už mi ji nechala na pokoji.
Ale v dráždění prostaty vibračním kolíkem pokračovala.
„Kolík tě dráždí pěkně na G-bodu."
„Teda!“ Satan si liboval, jak mu ho pěkně kouřím.
„Cucej, cucej hezky, čubko!" pobízela mě Paní.
Vibrátor jsem zase ucítila na nejcitlivějším místě. Svíjela jsem se.
„No dělej! Teď ti dráždím prostatu zevnitř i zvenku. Tak pořádně! Chci to vidět!"
Tak ráda bych stříkala, abych ukončila to ponižující utrpení! Jenže moje tělo se bránilo. Zmohla jsem se jen na cucání povislého penisu svého Pána. Ani postavit jsem mu ho už nedokázala. Ani stříkat, ani porodit syna…
Selhala jsem.
„Asi se bude muset udělat sama před námi a slízat si to. Co je s tebou, čubko?! Dneska jsi zklamala na celý čáře!" Lady Aradia se opravdu zlobila.
Už jsem se necítila jako ta sebevědomá Sandra. Nejradši bych ze sebe strhala ty zbytky holčičí parády, které na mě zbyly, a utekla brečet někam do kouta.
„Ale má ten poštěvák připravenej k výstřiku!“
Skučela jsem. Dráždění už bylo fakt nesnesitelné!
„Ty nevíš, jestli máš pochcat nebo udělat, viď?"
„Hm," přitakala jsem.
Satan se chechtal.
„Tak sama, nebo jí dáme zpátky do pásu cudnosti? Za trest, nevystříkanou…“
„Já se chci udělat…“ škemrala jsem s penisem v puse.
„Cha, chá! To mi je úplně jedno, co ty, děvko, chceš!" zpražil mě můj Pán.
„Cucej pořádně toho čuráka! Ještě ti vymrdám tím kolíkem prdelku. A koukej se udělat, nebo to ti tam narvu celou ruku!" Aradia dál nutila moje zdevastované tělo k vyvrcholení. „To teda narvu!"
Odložila kolík a bez váhání ruku zastrčila do mé vytahané prdelky.
„Uááá!"
„Tak! Máš poslední šanci!"
Pokolikáté už dnes tak znásilnila mojí prdelku? Odevzdaně jsem doufala, že to jednou skončí.
„Pokud se neuděláš, tak budeš další týden v pásu cudnosti! Bez výstřiku a nadržená!"
„Tak se mám předveď!" přisadil si Satan
Šukala mě pěstí.
„Dělej, ty čubko, nebo tě udusí tím čurákem! Narve ti koule do držky!"
Drtila mi prostatu. Kvílela jsem. Neobměkčilo ji to. Zarážela do mě ruku, až jsem řvala v bezmocném zoufalství. Palčivé nutkání močit bylo nesnesitelné.
„Narvu ti ty jeho koule do držky! Udusím tě koulema!"
Lady Aradia běsnila. Něco takového jsem v životě nezažila!
Řvala jsem jako zvíře. Zbavená rozumu, vůle, důstojnosti, lidskosti. Byla jsem jen živá věc sloužící k šukání, kouření, znásilňování, mučení. Nezáleželo na tom, jestli se mi to líbí nebo ne. Jen čiré emoce, tělesné zážitky, krev, moč, sperma, sekrety… Nevím, co jsem vlastně prožila. Byla jsem úplně bez sebe. Byl to orgasmus? Měla jsem vnitřní ejakulaci do močového měchýře? Nevystříkla jsem ven, neměla jsem erekci, necítila jsem rozkoš… Přesto jsem v hlavě měla mimořádně silný vjem jako při orgasmu.
Sotva jsem si uvědomila, že ta extáze ustala. V ústech jsem pořád měla penis svého manžela, pro něhož jsem byla pouhou otrockou děvkou.
„Teď ti rozpářu kundu a my se domluvíme, jestli ti dovolíme vůbec stříkat."
Aradia mi přestříhala a vytahala stehy.
Pořád jsem měla fantomový pocit, že jsem na pokraji ejakulace, přestože už několik minut jsem byla v klidu bez dráždění.
„Tak dělej. Začni, ať to vidíme!"
Postavila jsem se před ně. Sáhla jsem si do klína. Zírala jsem Lady Aradii na prsa. Poštěváka jsem měla úplně ochablého. Na mé doteky ani na vzrušující pohled nijak nereagoval. Paní se to vůbec nelíbilo.
„Dělej! Ukaž, jak si umíš honit poštěv
Ukazovala mi svoje prsa a velké bradavky. To mě vždycky vzruší. Sama jsem však svou rukou poštěváka ani trochu nepostavila.
„Chyťte jí za ty koule a pořádně jí tahejte," požádala mého manžela. „Já jí budu tahat za bradavky."
Začalo se to ve mně přeci jen probouzet. Jejich doteky, blízkost těla Lady Aradie…
„Dneska jsi zklamala na celé čáře. Porodila jsi holku místo kluka. A teď ještě tohle. Aspoň, že Pána jsi uspokojila…“
Měla pravdu. Můj manžel mi poskytl tu největší rozkoš, a já se nedokázala odvděčit ani tím, že mu předvedu, jak si to dělám.
„No jo! Pořádně si hoň tu kundu. Dělej!"
Satan mi mačkal koule. Tahal za ně. Paní provokativně vzdychala.
Poštěvák mi v ruce tuhl. Neztuhl úplně. Ale stačilo to k tomu, abych ucítila orgasmus a konečně i ejakulaci, ohromné uvolnění.
„Ale, ale, ale…“ Satan to pozoroval s pobavením.
Paní si toho ani nevšimla. Byla zaujatá vlastním orgasmem, který prožila až do konce.
Honila jsem si ho, dokud jsem nevyhonila úplně všechno.
„Vidíš, že to nakonec šlo! Jsi měla strach, že půjdeš do pásu cudnosti, co?"
„To bych opravdu nechtěla." Cítila jsem úlevu, že to skončilo.
Chvíli jsem zírala stranou, než jsem sebrala sílu podívat se jim do očí.
Satanova přítomnost se vytratila. Velmistr, unavený tím, co do něho vtělený Satan prováděl, se převlékl, rozloučil se a odjel.
Také Lady Aradia byla po rituálu unavená. A já asi ještě víc. Po krátkém odpočinku jsem odjela. Paní mě vyprovodila ke dveřím.
„A nezapomeň. Příště ať je to Damian!"
