Svatba Sandry a Satana
Satanova děvka Sandra
Lady Aradii a Velmistrovi Aleisterovi Crowleymu se s pomocí Sandry podařilo vyvolat samotného Satana. Sandra s ním zažila to, co s žádným člověkem. Dokonce měla pocit, že v ní Satan nalezl zalíbení. Nemýlila se...
Několik týdnů po úspěšném vyvolání Satana mi Lady Aradia napsala.
„Milá Sandro!
Pán pekel, Satan, si přeje zplodit syna pekla - Damiana. A ty jsi pro tento úkol nejlepší adeptkou. Bude to pro tebe čest nosit pod srdcem dítě samotného Pána pekel. Tak se na to připrav. Obřad zplození Damiana proběhne dne 19. 8. od 14 hodin. Moc se na tebe těšíme. Aradia"
Odpověděla jsem obratem.
„Vážená Paní Aradie, je to pro mě velká pocta. Děkuji za instrukce. Připravím se podle Vašich pokynů a dorazím v určenou dobu. Velmi se těším. Vaše Sandra"
V dalším e-mailu mi Madam upřesnila, jak se mám připravit.
„Sandro, úkoly před obřadem: denně vypiješ ranní moč, aby ses vyčistila pro Satana. Od pondělka se zamkneš a budeš držet sexuální půst. Denně si budeš roztahovat anál, aby do tebe Satan dobře vnikl. Na lekci dorazíš svůdně oblečená, pěkně nalíčená, abys Satana pořádně vzrušila a aby se oplodnění zdařilo. Aradia"
Nemohla jsem se ubránit rozechvění. V klíně jsem cítila příjemné šimrání. V odpovědi jsem Madam ujistila, že vše splním a že dorazím připravená.
Uplynul týden. Po týdnu, v pondělí ráno, jsem se vymočila do skleničky a vypila jsem to. Nasadila jsem si na genitálie pás cudnosti a zamkla jsem ho. Lady Aradii jsem e-mailem ohlásila, že jsem začala plnit její úkoly.
Vše jsem zvládla bez větších potíží. Avšak čím dál častěji se opakovaly stavy, kdy se můj poštěvák spontánně snažil ztopořit, ale pás cudnosti mu v tom nekompromisně bránil, objímka se zařezávala do jeho kořene a černá klícka se zarývala do citlivého povrchu obnaženého žaludu.
Erekce? Trest! A pořád, ve dne v noci. Erekce, trest, erekce, trest...
Tak uplynul další týden. Ve středu mi přišla nečekaná zpráva na WhatsApp. Samozřejmě, že od Lady Aradie.
„Koukej poslat důkaz, že jsi zamčená, piješ ranní moč a plníš příkazy!"
Hned jsem odešla do ústraní a vyfotila si klín se záběrem na zápěstí s hodinkami, aby bylo vidět, že fotka byla pořízena právě v tu chvíli. Přidala jsem fotky s pitím ranní moči a s análním kolíkem v zadku ze včerejška, protože jsem se roztahovala vždy až večer. Hodilo se mi, že jsem si fotila každé plnění úkolů.
Než jsem odeslala odpověď, trvalo to jen pět minut. I tak jsem napjatě čekala, co na to přísná Madam odpoví.
„V pořádku."
S úlevou jsem poděkovala za kontrolu.
V sobotu mi poslala další pokyny.
„Milá Sandro! V pondělí přijeď vyzývavě oblečená a kurevsky nalíčená, abychom v tobě mohli probudit Lilith, děvku Satanovu, a Pán pekel byl spokojen. Už se těší na zplození svého syna Damiana. Aradia"
V noci na neděli jsem dokonce spala s malým kovovým análním kolíkem v zadku. Ten kolík byl ozdobený červeným šperkem tvaru srdce. Připadala jsem si atraktivní a představovala jsem si, že jsem Satanova děvka Lilith a co se mnou asi tak bude dělat.
V neděli ráno jsem opět měla nutkání popsat své pocity Lady Aradii. Odpověděla: „Výborně Sandro, myslím, že jsi náležitě připravená. Aradia"
Ano, myslela jsem si to také. Ale tak snadné to nakonec nebylo.
V den, kdy k tomu mělo dojít, jsem byla v práci nesoustředěná. Myslela na to, co mě čeká. Klín se mi zahříval a poštěvák mi natékal tak, až to bolelo. Pás cudnosti nasazený na poštěváku mi dělal na kalhotách bouli. A to jsem použila svoji nejmenší klícku...
Přála jsem si, aby už bylo odpoledne, aby mi Lady Aradia poskytla úlevu, ať už bude vykoupena čímkoliv. Hlavně že se už konečně vystříkám!
Čekala jsem, že v mobilu zapípá nějaká zpráva. Ale nic. Držela mě v napětí.
V určený čas jsem dorazila k Lady Aradii. Vyzývavě oblečená a nalíčená jsem sebevědomě vstoupila do studia. Už mě čekala i s Velmistrem, panem Crowleym.
Jakmile mě Lady Aradia spatřila řekla: „Á, Sandra, podívejte Velmistře, jak se dnes vyfikla."
„Moc jí to sluší," ocenil Velmistr můj outfit.
Měla jsem místo šatů černou krajkovou košilku s nabíranou krátkou sukénkou. Pod ní černou podprsenku, kalhotky tanga s miniaturním růžovým klínem, který sotva překrýval pás cudnosti, černý krajkový podvazkový pás a k němu připnuté černé hustě síťované punčochy, na nohou červené lakované lodičky s vysokými podpatky, na očích jsem měla elegantní sluneční brýle a samozřejmě jsem byla výrazně nalíčená.
Aradia měla na sobě obřadní šaty, černé s červeným lemováním. Také pan Crowley byl oděn do černého obřadního roucha. Hned přešla k věci.
„Pozdrav! Nejdřív mě."
Políbila jsem jí ruku a podpaží. Měla ho vyholené, ale vlhké od potu.
„Dneska jsem nějaká zpocená... To víš, je léto. Hezky to ze mě olízej."
Dělala jsem to ráda. Po očku jsem si prohlížela její oholenou pokožku. Cítila jsem, jak jemně voní. Pot byl čerstvý a ještě bez zápachu.
„A druhé podpaží..."
Bylo krásné. Pečlivě jsem jí ho olizovala a jemně ho líbala. Dýchala jsem zhluboka a nos mi zaplnila čerstvá vůně jejího těla. Pás cudnosti mi začal být těsný.
„Ták, hezky..." libovala si. „Řekni, jaké jsi měla úkoly jako přípravu."
Hlasem zadýchaným vzrušením jsem vyjmenovala vše, co mi uložila.
„Tak pokračuj!"
Políbila jsem jí nohu...
„...a zadek!" pobízela mě a zjevně se na tu část pozdravu těšila. Já ostatně také.
Klečela jsem jí u nohou. Zvedla šaty a ukázala mi zadek. Políbila jsem jí na obě půlky.
„A dovnitř taky!"
Zajela jsem jazykem do rýhy až k zadní dírce.
„Ták, pěkně," pochválila mě. „A ještě pozdrav Pána."
Na kolenou jsem zopakovala pozdrav panu Aleisterovi Crowleymu. Ten navíc rozevřel roucho a před obličej mi nastavil penis.
„A ještě pánovi ocas. Vždyť ses na něj tak těšila!"
„Ano, milostivá Paní, moc jsem se těšila," přiznala jsem své touhy, se kterými jsem se jí před obřadem svěřila. Shovívavě se pousmála.
Políbila jsem mu ho. A protože mi ho stále nabízel a požitkářsky vzdychal, tak jsem ho líbala dál a dokonce jsem ho vzala do úst.
„Jenom pozdravit jsem řekla!" přerušila mě Aradia přísně. „Pojď. Zašiju ti kundu. Ten pás cudnosti si sundej. A kalhotky taky dolů!"
Svlékla jsem si i podvazkový pás. Punčochy mi na stehnech držely i bez něho.
„Chcete ji takhle v těch šatičkách, nebo jí mám obléknout obřadní šaty?" zeptala se Aradia pana Crowleyho.
„Ať zůstane, jak je. Tak vypadá jako děvka," rozhodl Velmistr.
Přešla jsem ke gynekologickému lehátku a položila jsem se do něho.
„Tak hezky nožky do praku, kočičko," přikázala mi. „A mezitím můžeš vyprávět, co jsi mi psala do mailu o panu Aleisterovi. Co si představuješ, když usínáš."
„Copak jsi psala? Tak povídej!" zajímal se.
„Nestyď se. No jen to řekni!" naléhala Aradia.
To už mi zašívala kůži přes poštěváka a modelovala mi vulvu. Ani jsem nevnímala bolest, ačkoliv šila obyčejnou krejčovskou jehlou. Zdráhavě jsem se začala svěřovat.
„Představovala jsem si, že mu kouřím ocas, že mu ho masíruju rukou i pusou..."
Povzdechla jsem si. Strašně jsem se styděla.
„A co dál? Že když usínáš, tak cítíš jeho penis..." napovídala mi.
„...tak cítím jeho penis ve svém zadku," navázala jsem a hlas se mi třásl hanbou.
„Jo, jo..." pronesla Madam významně a šila dál.
Pan Crowley se pousmál.
„A stojí ti v kleci z toho?" vyzvídal.
„Stojí," přiznala jsem zahanbeně.
Byla to sice pravda, ale za to, že jsem se spontánně vzrušila při pomyšlení na muže, jsem se styděla. Pán se opět pousmál.
„Stojí mi v té kleci hodně, až z něj teče šťáva," odhodlala jsem dodat popravdě. Neodvážila jsem se lhát. To, co jsem říkala, pana Crowleyho zřejmě potěšilo.
„Já si myslím, pane Aleistere, že se do Vás Sandra zamilovala, což je dobře pro zplození Damiana," usoudila Lady Aradia.
Tedy, to mě vůbec nenapadlo, že si to bude tak vykládat!
„Velmi si Pána vážím," snažila jsem se to uvést na pravou míru.
„To je správné," chválila mě.
„Dělá to moc dobře. Velmi dobře to umí. To šukání..." dokončila jsem skoro šeptem. Tak moc jsem se styděla.
Pan Crowley si přihlížel mojí vulvu, kterou stále ještě Aradia zašívala.
„Zašijte jí kundičku pořádně," radil. „No jo, poštěvák jí hezky kouká"
Sáhl mi na hlavičku poštěváka. Přestože to bolelo, doteky na obnaženém žaludu mě vzrušovaly.
„Líbí se Vám, Pane, moje kundička?" zeptala jsem se vyzývavě.
Pochvalně zamručel.
„Budu ráda, když si s ní pohrajete..." nesměle jsem začala větu. Chtěla jsem mu nabídnout svou novou kundu, aby se o ní penisem otíral a dotýkal se žaludem mého poštěváka. Chtěla jsem ho požádat, aby mi ji osahával a lízal. Ale styděla jsem se za své myšlenky a bála jsem se odmítnutí.
„Až tě zašiju, provedeme obřad," vstoupila do mého nesmělého pokusu o svádění Aradia. „Ještě kousek. Dávám si záležet."
„Jsem ráda, že mi ji děláte hezkou." Snažila jsem se projevit vděčnost.
„To si piš, že bude hezká," řekl Aleister. Jeho doteky mě vzrušovaly.
„Jsi statečná, Sandro," ocenila moje chování. „Hezky snáší propichování tou úplně tupou jehlou. Tu jsem si vzala schválně."
„Chci se líbit Pánovi," vysvětlila jsem své odhodlání.
„A jdu docela hluboko, podívejte se," předvedla Aleisterovi.
„Jo, hezky propíchejte tu kůži," pobídl jí se sadistickým potěšením.
„Ona si také dává jehly doma sama," informovala ho. „Do bradavek, do kundy..."
„Dávám," potvrdila jsem pyšně.
„To je dobře," pochválil mě pan Crowley.
Lady Aradia dokončila šití.
„Hotovo. Ještě to ustřihnu. Kde mám nůžky? No, tak to utrhnu. To vydržíš."
Zvedla jsem hlavu a podívala jsem se do klína. Měla jsem tam vymodelovanou úhlednou vulvu. Dole z ní visela přebytečná nit. Paní jí různým pohybem utrhla.
„Tak, a je to. No, podívej se, jakou máš pěknou kundu."
„Děkuji, milostivá Paní!"
Pan Crowley se také podíval.
„No, ne! Jak je tam ten poštěvák pěkně zašitý!"
„Líbí se Vám, Pane?" zkusila jsem ho znovu svádět.
„No jo, jak slintá!" rozplýval se chtíčem.
„Jo? Líbí?" Snažila jsem se ho zaujmout a přimět ho ke splnění mé erotické fantazie a nabídnout mu ji k lízání. Ale ani tentokrát jsem výzvu nedokončila.
„Ta děvka je už pěkně mokrá," vrněl spokojeně. „Hmmm, jak slintá..."
Jeho hlas zněl poněkud nepřítomně.
„Je čas přejít k obřadu," řekla Aradia. A bylo na čase, protože Velmistr začínal být roztěkaný a mě se také začal zmocňovat chtíč.
Možná to však tak bylo správné. Možná právě to znamenalo, že jsme připraveni. Že se ve mě probouzí Lilith, že do Velmistra může vstoupit Satan a vloží do mě sperma, že kterého se zrodí jeho syn Damian.
Vstala jsem z lehátka. Ve velkém zrcadle jsem viděla děvku. Jako bych to ani nebyla já.
Přešla jsem k obřadnímu místu. Podlaha byla pokryta černobílým plátnem. Jako oltář mělo posloužit moje tělo. Na protější straně stálo křeslo, spíš trůn, s rudým potahem, a na křesle gigantický černý anální kolík.
„Nasaďte si kukly, abyste mohli nerušeně prožívat obřad."
Jako nevěsta jsem dostala růžovou kuklu. Když jsem si ji upravila a pohlédla jsem znovu k rudému trůnu, viděla jsem vedle něho stát vysokou postavu v obřadním rouchu a černou kuklou na hlavě a dlouhými satanskými rohy. Byl pod maskou pan Aleistar nebo už Satan?
Poslední zbytky sebevědomí mě opustily. Tiše jsem stála a čekala, co mi Lady Aradia řekne.
„Sandro, přejdi ke křeslu a posaď se na něj."
Řekla to, jako by to byla samozřejmost, sedět na největším análním kolíku, jaký jsem kdy viděla. Podívala jsem se na ni tázavě.
„Na tom kolíku budeš sedět!" řekla přísně. „A pěkně si roztáhneš prdelku", dodala s úsměvem.
Posadila jsem se na křeslo, vlastně na kolík. Nasedla jsem na něj opatrně. Zabořil se mi do zadní dírky. Sevřela jsem svěrač kolem jeho špičky. Úhel jeho kuželu byl tak velký, že se na něm dalo udržet silou svalů.
Dlouho se to však vydržet nedalo a toho, kdo by na něm musel sedět tak dlouho, až by jeho svaly povolily, by čekal hrozný osud. V mém případě bylo jasné, že kolík slouží k tomu, aby se moje zadní dírka připravila pro penis mého ženicha.
Lady Aradia k nám přistoupila, aby zahájila svatební obřad.
„Milá Sandro, jsi připravená stát se děvkou Satanovou?"
„Ano," odpověděla jsem pevným hlasem.
„A přijmout jméno Lilith, jako Satanovy otrokyně a děvky?"
„Ano."
„Dobrá tedy. Ve jménu ohně knihy Satanovy, ve jménu vzduchu knihy Luciferovy, ve jménu země knihy Belialovy a ve jménu vody knihy Leviathanovy, stáváš se otrokyní a děvkou svého Pána Satana, který se vtělí do zde přítomného pana Aleistera. Podstoupíš čtyři rituály, které už znáš."
Udělala dramatickou pauzu.
„Na zpečetění vašeho svazku musíš Pána políbit na ústa, na ocas a tuto smlouvu se Satanem podepsat vlastní krví. A ta krev bude z tvých bradavek!"
Ohromeně jsem poslouchala.
„Začni. Polib svého Pána na ústa. Hezky se líbejte, ať máte krásné svatební fotky."
Aleister ukázal svoji perverzní povahu a chtivě se pochechtával. Ukázala jsem svou slabost a on se v tom mém ponížení využíval.
V životě jsem muže na ústa nelíbala. Povzdechla jsem si a odhodlala jsem ke krátkému doteku úst na ústa.
„Pořádně!" zvýšila hlas Aradia. „Ty nevíš, jak se vášnivě líbá?"
Když už jsem se dostala tak daleko, tak teď přeci necouvnu. Zadržela jsem dech. On se na mě pořád díval. Zavřela jsem oči, abych neviděla jeho chtivý výraz, a políbila jsem ho normálně jako bych líbala ženu.
„To je ono!" zvolala Aradia radostně. „Budete mít krásné svatební fotografie. Teď na ocas..."
Klekla jsem si před Pána a líbala jsem mu penis. Paní nás při tom fotila.
„Kdo jiný takové svatební fotky má, že?"
Foťák v jejich rukou pípal.
„Pořádně. A pokouřit pěkně!"
Vzala jsem ho do úst a dělala jsem, jak řekla.
„A teď sepíšeme smlouvu," řekla a pustila se do toho.
Já jsem mu zatím dál prováděla felaci. Slastně vzdychal a mručel. Sála jsem mu ho, cucala a lízala ze všech stran, až jsem se z toho zadýchala.
„Ale ale, trošičku pokouřit svého ženicha, to se přeci sluší," ponoukala mě.
Vzala jsem ho celého do úst a kmitala jsem hlavou od jeho špičky až po kořen. Šukala jsem se s ním do pusy a cítila jsem ho mezi rty, na jazyku, na patře, v krku... A zase zpátky. Tam a sem.
„Protože výsledkem tohoto obřadu bude tvoje těhotenství a zplození Satanova syna Damiana."
Krásně mu ztuhl. Pán spokojeně vrněl.
„Tak, zatím to stačí."
Pustila jsem ho z úst. Leskl se mými slinami.
„Teď přistoupíme k rituálům. Prvním rituálem je oběť ohně. Sundej si šatičky."
Vstala jsem a svlékla jsem se. Už na mně zbyla jen podprsenka a punčochy. Stála jsem před nimi téměř nahá.
„Lehneš si sem," ukázala na prostor pro oltář. „Oběť ohně je co?"
„Vosk," odpověděla jsem.
„Ano. Zalijeme ti kundičku do vosku."
Byla jsem klidná, smířená s tím, co mě čeká. Odevzdala jsem svou košilku Pánovi. Lehla jsem si na záda hlavou k trůnu. Paní zahřívala vosk ve velké nádobě. Nabrala ho do kelímku.
„Roztáhnout nohy!"
Horký vosk mi zalil genitálie. Rychle tuhnul a při tuhnutí zmenšoval objem a svíral mě. Horkost uvnitř trvala dál. Vydechla jsem.
„Ano, ano," povzdechla si Aradia také a nabrala další kelímek vosku. Vylila mi ho do klína.
„Podívejte se, Pane, jak má nádhernou kundičku, celou zalitou.“
Pán se pozorně díval. Pravidelně a zhluboka jsem oddechovala.
„Ještě poštěvák. To bude pálit!" naoko se zděsila. „No ale musí být zalitá úplně celá."
Nalila mi horký vosk přímo na žalud. Vydechla jsem. Aradia byla spokojená. Hladila mi vyholený klín. Její doteky v blízkosti mých genitálií mě vzrušovaly. Tuhnoucí poštěvák mi svíral tuhnoucí vosk.
„Je krásná. To je nádhera!"
Horkost mi prohřívala klín a vrstva vosku tížila moji vyklenutou vulvu.
„Druhý rituál je oběť vody," pronesla obřadním tónem.
„Kleknout! Co je oběť vody?"
Klekla jsem si před ní na obě kolena.
„Pití Vaší moči, Madam, a Pánovy..."
Lady Aradia se ve stoje rozkročila a lehce pokrčila kolena.
„Takže smíšenou moč, mojí a Pánovu."
Rozhrnula šaty, které měly vepředu vysoký rozparek, a nastavila skleničku a vymočila do ní dávku své zlatavě světlé moči. Pramínky její tělesné tekutiny stékaly po lalůčcích jejích stydkých pysků a zurčely po stěnách skleničky. Klečela jsem před ní a zblízka jsem se na to dívala. Velice mě to vzrušovalo. Podala sklenici Pánovi.
„Osušit! Podívej, jak mám pochcanou kundu."
Zírala jsem okouzleně na její mokrou, pomočenou vulvu. Horlivě jsem jí očistila jazykem. Zatímco jsem Lady Aradii čistila, slyšela jsem, jak do skleničky šplouchá Pánova moč.
„Stačí. Teď Pána."
Po kolenou jsem se přesunula před něho.
„Osušit!" poručil mi a nastavil svůj penis v rozepnutém plášti. „Osušit nejdřív ocas. A pak vypít..."
Paní dohlížela, zda to dělám správně. Olízala jsem mu ho.
„...Pánovu a mojí moč."
Jeho moč byla sytě žlutá a měla výraznou chuť.
„Až do dna!"
Vypila jsem obsah skleničky dlouhými doušky na jedno nadechnutí.
„Dobře. Další oběť," pokračovala Lady Aradia v obřadu. „Sundej si podprsenku!"
Rozepnula jsem si háčky na zádech, stáhla jsem ramínka s ramen a odevzdala jsem podprsenku Pánovi. Teď už jsem byla před nimi úplně nahá.
„Další oběť je oběť země. Lehneš si na zem na břicho."
Položila jsem opět hlavou k trůnu.
„No, hezky na ten rozpálený poštěvák."
Když jsem na něj nalehla, tlačil mě, jak jsem byla vzrušená.
„Rituál oběti země. Pětadvacet. Pán bude počítat."
Vzápětí jsem ucítila štiplavou ránu doprovázenou plesknutím. Následovaly další. Krátké zasvištění vzduchem a štípavý dopad na kůži. Rákoska. Pán počítal. Rány přibývaly docela rychle. Než jsem se stačila zotavit z jedné, už přišla další. Položil mi nohu mezi lopatky a zatížil mě svou vahou, abych se nemohla pohnout.
Jistě pod svou nohou cítil, jak se třesu. Víc strachem než bolestí. Přála jsem si, abychom začali znovu a já tomu čelila s větším odhodláním. Každá další rána mě lámala víc a víc. Na tohle jsem nebyla připravená. Měla jsem být, ale podcenila jsem to. Dýchala jsem rychle a krátce jako vyplašené zvířátko. Při šestnácté ráně mi z úst uniklo krátké zasténání.
„Jen si kňuč. Teď jsi Satanova děvka a vstupuje do tebe Lilith. Pouze skrze nefalšovanou bolest se to podaří!"
Moje sténání přešlo v zuřivé zvířecí vrčení.
„To je ono!" radovala se.
Poslední tři rány počítali společně.
„...a dvacet pět!"
Vzdychla jsem hrdelním hlasem.
„Ho, hó!" zasmál se Pán.
Paní se opět ujala slova.
„A poslední oběť, než podepíšeš smlouvu, je vzduch. Otoč se na záda. Připravíme ty bradavky."
Pán si sedl na křeslo za mou hlavu.
„Ruce za hlavu. Pán tě bude držet."
Seděl s koleny od sebe za mou hlavou připraven mě podržet, kdybych se vzpouzela. Jeho penis a varlata mi visely nad hlavou.
Aradia mi na bradavky nalepila elektrody. Pustila do nich proud. Elektrika mi cukala v bradavkách.
„A to ještě není všechno, kočičko. Nohy od sebe! Doširoka rozevřít! Pokrčit kolena!"
Roztáhla jsem nohy docela zdráhavě. Tušila jsem, že mě čeká něco nepříjemného.
Pán mě napomenul: „Víc roztáhnout! Ještě víc roztáhnout!"
Aradia mi vysvětlila: „Musíme tu Lilith přivolat, tu smyslnou děvku."
Chtěla, abych se tak chovala. Jako smyslná děvka. Pán se chtivě pochechtával.
Zvýšila hlas: „Roztáhni ty nohy jako správná kurva!"
Zastrčila mi do zadku tvrdou chladnou kovovou elektrodu. Pustila do ní proud.
„Ahhh!" unikl mi první vzdech způsobený elektrikou.
„Hezký," pochvalovala si Aradia moji odezvu. „No jo, hezky pálí ta elektrika. Ha, ha!"
Dobře věděla, jak to účinkuje. Regulovala elektriku tak, abych trpěla, ale abych ji ještě snášela. Pán se ďábelsky smál a tiskl mi elektrody k bradavkám. Přemohla jsem bolest a udržela jsem ruce za hlavou a kolena od sebe.
„Hezky! To je ono! Udělám vám ještě pár fotek do svatebního alba."
Fotila mě, jak mám nohy roztažené jako kurva. Ochotně jsem jí nastavovala svůj klín rozpálený voskem a elektrikou.
Přidala ještě pár dalších elektrošoků do bradavek. To jsem se dostala do takového stavu, že každá bolest způsobená elektrikou ve mě vyvolávala vlny rozkoše.
„Jóóó! Jóóó!"
Čtvrtá, poslední oběť byla vykonána. Poté, co na oltáři z mého nahého těla, vykonala Aradia oběti živlům, byl Satan definitivně vyvolán a vtělil se do pana Aleistera Crowleyho.
Paní odstranila elektriku z bradavek.
„V zadku ti to ještě nechám, ať se pěkně roztáhneš na to mrdání s Pánem pekel. A teď podepíšeš tu smlouvu vlastní krví."
Sklonila se ke mně. V ruce držela injekční jehlu.
Elektroda v konečníku mi dál dávala palčivé elektrošoky. Prodýchávala jsem a čekala, až mi první jehla projede bradavkou. Na to jsem se těšila a doufala jsem, že při tom obstojím.
Těšila jsem se, že s bradavkami vyzdobenými kovovými jehlami jako šperky a s krví stékající po mých prsou budu pro Satana neodolatelně přitažlivá. Ve své fantazii jsem si představovala, že jsem krásná a úplně jsem přestala vnímat, co mi elektrický anální kolík působí v zadečku.
„Schválně jsem vzala silné jehly."
Vbodla první jehlu do bradavky a propíchla jí.
„Už nám to hezky teče."
Přidala další jehly. Do každé bradavky dvě, křížem přes sebe.
„Udělám to pořádně. Do hloubky. "
Přijala jsem je s požitkem, ale Lady Aradia chtěla vidět moje utrpení. Zabrnkala na zapíchané jehly a donutila mě skučet. Pán se vesele smál a přidal se k trápení mých propíchaných bradavek. Bolestí se mi instinktivně stáhl konečník a vytlačil ven elektrický anální kolík.
„Tak že bych dala ještě?"
Propíchla mi pravou bradavku další jehlou.
„To je ono!" pronesla jsem odhodlaně. Moje sebevědomí se vrátilo. Bez elektriky v zadku to bylo lepší.
„Tomu se říká stohování, víš?" řekla a třela mi prstem hrot propíchané bradavky.
Propíchla mi třetí jehlou i zbývající bradavku.
„Klidně i do toho poštěváku bych dala," přemítala.
„Ha, ha!" těšil se Pán. A já se těšila také.
Odstranila vosk a propíchala mi dvěma jehlami předkožku u žaludu poštěváka.
„No, Lilith naše, kolik jehel jsem vzala, tolik musím zapíchat. Trošku ti vyzdobím tu kundu."
„Jé, to je ono!" povzbudila jsem ji.
Propíchala mi dalšími jehlami také pysky na vulvě.
„To je hezký!" vzdychla jsem s požitkem.
„Podívejte, Pane, jak jí budete mít prošpikovanou. Děvku jednu..."
„Nic jiného si nezaslouží," odpověděl Pán. „Je to děvka. Prošpikovaná děvka!"
Měl pravdu. Po ničem jiném jsem v tu chvíli netoužila, než být jeho děvkou.
„Jsem Vaše prošpikovaná děvka!" vykřikla jsem odhodlaně.
„Přesně tak!" přitakal.
Paní mě plácala přes propíchané genitálie ze všech stran až mi poštěvák i s pysky poskakoval. Ztuhlý vosk odpadal, bila mě přes holou kůži.
„Cha, cha, chá!" smál se Pán nahlas.
Úpěla jsem, jak to bolelo. Ale mě to vzrušovalo. Probouzela ve mně velký chtíč. Už jsem zapomínala, že jsem obyčejná Sandra. Probouzela ve mě Lilith.
Když jsem měla pocit, že jsem někdo jiný, odvážila jsem se dělat věci, které bych normálně nedělala.
„Tak jdeme podepsat smlouvu..."
„Jooo!" křičela jsem nedočkavě.
„...z který kozy?"
Paní mi vytahala jehly z levé bradavky. Rychle a rázně.
„Tak co, chceš podepsat smlouvu,?" zeptal se Pán. Stál nade mnou a na vše dohlížel.
„Ano!" vykřikla jsem nadšením i bolestí zároveň.
„Tady je smlouva," Paní mi strčila před obličej list papíru se smlouvou. „Namoč si prst do krve z bradavky a podepiš se."
Dotkla jsem se levé bradavky a prstem od krve jsem se začala podepisovat. Namáčela jsem prst do vytékající krve, dokud jsem na smlouvě nevytvořila celé velké písmeno S.
Můj Pán se ďábelsky zachechtal.
„Krásně," pochválila mě spokojená Paní. „Vyndám i ostatní jehly. Tak se tedy stáváš Satanovou nevěstkou."
„Jsem šťastná!" vyhrkla jsem upřímně.
„A nyní přejdeme k tomu hlavnímu. K aktu zplození "
Lady Aradia mi pokynula. Postavila jsem se jako Lilith. Z koz i kundy mi tekla krev a stékala po těle. Připadalo mi to sexy. Tak jako obyčejné ženy vábí muže parfémy, tak jsem já vábila Satana svou krví.
„Můžete si sundat kukly," řekla Aradia. „Už je nebudete potřebovat."
Nastala naše svatební noc, Satanova a Lilith.
A Lady Aradia se jako svědek postarala, aby vše řádně proběhlo. Poslala mě na gynekologické vyšetřovací lehátko.
„Nejdřív se podívám, jak ses roztáhla. No, ten zadek ještě trochu roztáhneme."
Zkoumala moji zadní dírku a konečník. Vyšetřila mi také kundičku.
„Podívejte, jak jí teče ta kunda krvavá!"
Tekla mi z ní krav i šťáva. Satan spokojeně mručel. Aradia se pokoušela zasunout mi do zadku ruku.
„No celá ruka se mi tam ještě nevejde. Budu tě muset ještě trochu rozmrdat!"
Přistavila mi k rozkroku šukaci stroj. Zasunula mi dildo na tyči hluboko do konečníku. Zapnula stroj.
„Pěkně ti rozmrdáme tu kundu. To je ono!"
Zvýšila rychlost. Dildo mě šukalo vysokým tempem.
Pán se spokojeně smál. Dildo v prdelce mě tlačilo, bolelo, ale vzrušovalo. A já si to užívala.
„Jooo..." vzdychala jsem slastí.
„Ještě chvilku, kočičko! Ha, ha! Už ho tam máš celého."
„To je hezký, moc hezký," snažila jsem se Paní sdělit své pocity.
„Ha, ha! Ještě aby to nebylo hezký!" zvolali oba současně.
„Je to hezký!" přesvědčovala jsem je.
„Tak ještě chviličku," usmívala se laskavě Aradia.
„Je-e-e-e..." sténala jsem. Dráždilo mi to prostatu, ale vzrušovalo mě to.
Dildo mě vysokou rychlostí šukalo hluboko v břiše.
„Ještě chviličku..."
Chtělo se mi čůrat, stříkat, brečet, smát se...
„No jo..." konejšila mě.
„Oh-o-o-o!" odpověděla jsem jí. Měla jsem pocit, že se už už udělám.
Zastavila stroj.
„Mně se zdá, že dneska málo trpí, že?" zeptala se Pána.
„To jo," souhlasil. „Musí trpět," dodal roztouženě.
Zaslechla jsem zachrastění. Aradia měla v ruce silné plechové svorky na spisy. Cvakla mi jednu na levou bradavku. Zanaříkala jsem.
„Do propíchaný kozy to bolí, viď? Aspoň konečně budeš trošku kňučet!"
Vzala do ruky druhou plechovou svorky.
„Oh! To ne! To nemám ráda!" zvolala jsem v upřímném zděšení.
„Jo? To nemáš ráda?" opakovala po mně ironicky.
„To je dobře!" zaradoval se Satan. „To taky není pro to, aby se to líbilo."
„A co tohle?" Našla jinou svorku, snad na závěsy, menší, ale zubatou.
„Ne! Ne!" protestovala jsem.
Přicvakla mi ji na pravou bradavku. Zaúpěla jsem.
„Jenom chviličku..."
Naříkala jsem.
„Chceš přeci Pánovi kouřit ptáka..." zeptala se mě klidně.
„Chci!" vykřikla jsem.
„...a mě lízat kundu..."
„Jo!!!"
„...tak to musíš vydržet!“
Zmlkla jsem. O to jsem nechtěla přijít. Na to jsem se těšila.
Satan zapnul znovu šukací stroj.
„Děkuji, Pane," nezapomněla jsem poděkovat.
Paní mi další zubaté svorky přicvakla na genitálie a tu poslední těsně k žaludu na uzdičku. Zařvala jsem bolestí. Nebylo mi to nic platné. Rezignovaně jsem ztichla. Jen šukací stroj běžel dál. Nic se nedělo. Na co čekají?
„Vždyť to bolí," připomněla jsem pokud možno klidně.
„No a?" opáčila Aradia také klidně. „Chceš být Satanovou děvkou?"
„Ano!" vykřikla jsem netrpělivě.
„Tak vidíš! Vypadá to krásně. Jdu pro foťák."
Myslela jsem si, že už mi tu pekelnou svorku ze žaludu sundá, a ona si jde pro foťák?! Než si mě vyfotila, byla snad věčnost. Stroj mě šukal. Už jsem to nevydržela, a začala jsem znovu nahlas naříkat.
„Ještě chviličku, než to dofotím," odbyla mě.
Zírala jsem do stropu a snažila jsem si představit, že tam nejsem.
Stroj se zastavil a Pán ho vytáhl ze mě ven. Do bradavek se mi zaryla další bolest. Aradia mi z nich sundala svorky. Ale na genitáliích mi je nechala.
Proč nezačala na žaludu, kde to bolí nejvíc? Asi si myslela, že mě nejvíc bolí ty propíchané bradavky. Ale nejhorší byla svorka na žaludu.
Zase jsem se neubránila velkému nářku. To bude hrůza, až mi ho sundají!
A hrůza to byla.
„Aúúú! Ten poštěvák!"
„Poštěvák tě bolí?" zeptala se s údivem, ale se sundáním té svorky nespěchala.
Sundala nejdřív ostatní svorky z mé kundy a až nakonec, za mého vydatného řevu, sundala zubatou svorku z uzdičky na žaludu mého poštěváka.
„Sundavání je asi horší, viď?" zeptala se s účastí.
„Jooo-ho-hooo!" potvrdila jsem.
„No vidíš, že jsi to vydržela," ocenila mojí snahu Aradia.
Myslela jsem si, že jsem selhala. Ale Satan byl spokojen. Užil si mého utrpení. Zřejmě mu to ještě přidalo na jeho perverzním chtíči.
„A to ještě nebylo všechno," těšil se.
Moje zmučená krvavá kundička se jen pomalu vzpamatovávala. Aradia si ji spokojeně prohlížela.
„Dnes máme opravdu krvavý obřad, jak jsem plánovala! Tu prdel ale musím ještě pořádně rozmrdat," strčila mi bez otálení ruku do zadku. Zajela tam docela hladce. „No vidíš. Už se tam ta ruka vejde."
„Je připravená?" zeptal se Satan.
„Je," Aradia přikývla a obrátila se na mě.
„Budu jí šukat," oznámil.
Rozhalil obřadní roucho a nedočkavě si mnul penis.
„A aby nezahálela, tak mě při šukání bude lízat," navrhla Aradia. Satan se poživačné zasmál.
Vyhrnula si obřadní roucho a klekla si nad mou hlavu čelem k mému klínu. Mohla tak sledovat, jak mě Satan šuká, což jí jistě poskytovalo nemalé vzrušení. A Satan se mohl vzrušovat pohledem na to, jak si Lady Aradia nechá lízat klín.
„Takhle mi budeš lízat kundu. Možná se mi bude chtít chcát. A když to budeš dělat blbě, tak tě budu tahat za bradavky. A Pán tě bude šukat..."
Satan do mě zasunul svůj penis. Cítila jsem, jak se ve mně pohybuje, zpevňuje se, zajíždí mi do zadku úplně celý, až se Pánův podbřišek opírá o mou kundu.
Silně mě vzrušovalo lízat přitom genitálie a zadek své Paní, cítit na jazyku její tvary, teplo, vlhkost a cítit její tělesnou vůní. Působilo mi to nesmírné potěšení. Poštěvák se mi napínal.
Atmosféra byla nabitá chtíčem.
„No, lízej pořádně!" napomenula mě Aradia, když jsem polevila v úsilí a užívala jsem si to až moc. „Lízej tu kundu! A nastav tu prdel pořádně!"
Satan mě šukal podle své chuti. Zaujatě jsem lízala klín své Paní.
„To je ono! Konečně! Jooooo!"
Oddávala se slasti. Vzrušeně vzdychala, jak to umí jen ona. Začala se pánví vozit na mých ústech.
„Jé! Krásně! Oh! Ahhh..." temperamentně to prožívala.
„Ještě ti nacpu tu kundu do pusy. Úplně tě přidusím," vyžívala se v mém ponížení, zatímco mě Satan dál šukal.
„Pěkně! Jo! Jo! Ahhh!" zachvěla se, ale ještě se nechtěla udělat.
„Otevřít hubu!"
Zastavila se. Otevřela jsem ústa a čekala jsem.
„Chlastej!"
Vymočila se mi do pusy. Ta perverze! Nechám se mrdat a přitom chlastám chcanky!
„A olízat!"
Osušila jsem jí jazykem a ona se znovu na něm začala pohybovat.
„Jooo! Jooo! Tááák! Pěkně..."
Strnula na okamžik a pak se uvolnila.
„Stačí, stačí, stačí," pronesla zadýchně. Byla uspokojená.
Dotkla se mých zašitých genitálií.
„A ještě ti takhle budeme dráždit toho poštěváka."
Trčel mi ven ze zašitých pysků. Její doteky na mém klínu, Satanův penis v mém zadku...
Před blížícím se oplodněním jsem už byla opravdu maximálně nadržená.
„Žádný stříkání!" varovala mě.
„Chceš už nahoru?" zeptala se Satana.
„Hmmm" zamručel chtivě.
„Tak pojď. Lilith tě hezky vykouří," vybídla ho Aradia.
„Jo. Bude mi hulit čuráka," těšil se.
„A zplodíme tvého syna Damiana," dodala Paní.
„Už to bude?" zeptala jsem se nedočkavě, a přeci s trochou obavy.
„To je nedočkavá děvka!" zvolal Satan. Rozhalil si svůj černý plášť a klekl si na gynekologické lehátko nade mě. Strčil mi před obličej svůj pyj.
„A kuř pěkně! Až vypiješ pánovi veškeré semeno, až ho všechno vychlastáš, tak bude v tobě zaseto na Damiana."
Lady Aradia stáhla ze Satana plášť. Oba dva nazí jsme počali akt zplození syna Pána pekel.
Paní mi strčila zase ruku do zadku. Vibrátor v druhé ruce mi přiložila na genitálie. Udržovala mě rozrajcovanou. Vzala jsem jeho penis do úst a prováděla jsem mu tu nejlepší felaci, jakou jsem v tu chvíli dokázala
"No jo, pořádně kuř! A s koulema si pohraj taky! A nesmíš se udělat dřív, než Pána uděláš. A pak si vypiješ i svoje semeno."
Paní mi zatlačila do zadku celou pěst.
„Máš ruce, jazyk, pusu... Dělej! Snaž se! A ty se nesmíš udělat! Ty nesmíš!"
Pomáhala jsem si i rukama. Měl ho tvrdého a velkého.
„Milostivá Paní, já..." začala jsem. Už to na mě přicházelo. Potřebovala jsem, aby mě Paní přestala dráždit.
„Nesmíš! Nebo se nám to nepodaří! Musíš být celou dobu jenom nadržená," vysvětlovala mi, proč mě drží na pokraji orgasmu. „Koukej mu ho vyhonit a vystříkat ti tu držku!"
Dělala jsem mu s penisem a varlaty všechno možné, co mě napadlo, že by ho mohlo vzrušit. Aradia mě povzbuzovala.
„Snaž se! Upsala ses samotnému Satanovi!"
Ale nedokázala jsem předvídat, co na mého ženicha platí nejvíc. Možná jsem se snažila až příliš, abych ho potěšila. Možná potřeboval prostě jen jednoduše vykouřit a vyhonit.
„Tak jí pomoz,“ vyzvala ho Aradia a povzdechla si. „To jsou ty nevěsty!"
Vzal si ho do ruky a honil si ho sám. Čekala jsem s otevřenou pusou. Jeho dech zesílil. Strčil mi žalud svého horkého pyje do úst a honil ho dál.
Lady Aradia mě rukou v zadečku a vibrátorem na poštěváku dráždila na pokraj snesitelnosti a vzrušeně mě pobízela: „Tak a všechno vypiješ! Do poslední kapičky!"
Přestávala jsem se ovládat.
„Paní, prosím. Já se udělám..."
Na okamžik přestala.
„Ty se nesmíš udělat! Zavři oči a čekej!"
Trochu to pomohlo.
„Achhh, ahhh..." Satan zhluboka vzdychal a zpomalil honění. Držela jsem jeho pyj v ústech.
Za několik okamžiků jsem na jazyku ucítila hustou tekutinu. Žádný prudký proud. Najednou tam byla a plynule přibývala a roztékala se mi po jazyku. Byla trochu hořká, voněla jako pečené kaštany, a trochu sladká jako čokoládový pudink. Polkla jsem. Ještě trochu přibylo.
Přestal si ho honit a nechal mi ho v ústech.
„Jooo," slastně vydechl.
Pečlivě jsem vysála, co ještě šlo. Očistila jsem ho a kouřila jsem mu ho tak dlouho, jak si přál.
„Děkuji Vám, Pane," poděkovala jsem mu tiše.
„Hezký," oddychla si Paní, snad i s trochou dojetí v hlase.
Přestala mě vibrovat a šukat rukou. Konejšivě mi pohladila vulvu.
„Už jí dovolíme se udělat?"
„Jo," odvětil Satan.
„A co kdybys jí udělal ty jako její manžel? Před obřadem si Sandra přála, abys jí vystříkal," prozradila Lady Aradia
„Ano!!!" potvrdila jsem dychtivě.
„Tak půjdeš na lavici, budeš mě ještě lízat a Pán tě hezky udělá."
Byla jsem nadšená. Paní mi splní mojí fantazii!
Položila jsem se na rudou lavici.
„To šití jí rozpáráme nebo jí necháme zašitou? Radši zašitou, že?" zeptal se Satan.
„Jo, jo," souhlasila Aradia.
„Jak si přejete, Madam!" Ochotně jsem souhlasila, hlavně, aby si to nerozmysleli.
„Ona se udělá i přes tu zašitou kundu." Paní mě už dobře zná.
Už jsem ležela na lavici a Paní mě při těch slovech plácla párkrát přes klín.
„Aúúú!" zaskučela jsem. Nečekala jsem to. Pokrčila jsem nohy.
„Co to děláš? Asi tě budu muset přivázat."
Rychle jsem nohy zase narovnala. Rozkročila se nade mnou.
„Tak otevři tu hubu!"
Dosedla mi rozkrokem na ústa.
„Ták, a hezky lízat... Ummm... No jo... Hezky..."
Vychutnávala si moje lízání. Teď už jsem to dělala bez stresu. Ještě mi v ústech doznívala chuť Satanova spermatu a už se s ní mísila lahodná chuť její šťávy a nezaměnitelná vůně jejího klína.
Pán už měl v ruce vibrátor a hrál si s mou kundičkou.
„To je ono, kočičko! Hezky toho poštěváka, táák! To je ono, vidíš, že to umíš, když chceš! Hezky, jooo…“
Byla jsem šťastná, že se jí to ode mě líbí. Vzrušovalo mě to.
„Hezky, teď mě hezky lechtá na tom poštěváku. To je ono. Pořádně. Ah!!!“
Snažila jsem se. Moc jsem chtěla jí znovu uspokojit.
„Možná se mi bude ještě chtít čůrat při tom... Ahhh!“
Když jsem tohle slyšela, vzrušila jsem už na maximum. Ta představa, že mi Lady Aradia močí do pusy a já při tom stříkám... To by bylo něco!
„Ahh, ah, ah! Uhhh!"
Vzdychala tak, že to vypadalo, že má opět orgasmus. Soustředění na to, abych ji uspokojila, ze mě spadlo. Uvolnila jsem se a vnímala jsem už jen sebe. Cítila jsem Pánovy doteky na mém žaludu. Poprvé v životě mě přiváděl k orgasmu muž!!!
A dělal to dobře.
„Prosím o dovolení stříkat!" vyhrkla jsem naléhavě.
„Stříkej!" dovolila mi Lady Aradia.
„Stříkej, ty děvko!“ přikázal mi Pán.
Nechala jsem svoje tělo udělat, co potřebovalo. Ejakulovala jsem. Vydatně. Bez ohledu na bolest v zašitých genitáliích.
„Hezky! No ještě! Tak! Pěkně, pěkně..." pobízela mě Paní.
Bylo to ze mě venku.
„A sežrat!“ dodala.
Strčila mi do úst dlaň naplněnou mým spermatem. Slízala jsem to.
„Myslím, že Damian byl počat!" zhodnotila naši svatební noc.
„A ještě postorgasmickou!" smál se Satan a vibrátorem mi dráždil poštěváka až do úplného vyčerpání, do poslední kapky.
„No jo, děvka Satanova tohle musí vydržet."
Paní sledovala, jak si se mnou můj Pán hraje.
„Ah! Ah! Ah!" V extázi jsem vyrážela výkřiky a zažila jsem opakovaný, suchý orgasmus. Skoro jsem se zhroutila. Až pak mě Satan přestal dráždit.
Poštěvák se mi přitom ztopořil tak, že ze zašitých genitálií vyčníval celý ven. Aradia si ho prohlížela.
„To vypadá, jako když se sám vypáral. Čekej. Já tě hned rozpářu."
Vysvobodila mi zaškrceného poštěváka a přestříhala napjaté nitě zaříznuté do kůže.
Satan nás nechal o samotě, aby se o mě Lady Aradia postarala. Zkontrolovala mi tělo poznamenané rituálem a svatební nocí. Položila mi ruku na klín a řekla: "Teď budeš nosit v lůně Satanova syna."
