TERAPIE

Po dobrých zkušenostech s relaxací jsem hledal na netu novou zkušenost s lázeňskou starostlivostí o svou schránku. Mám rád lázeňské terapie, dokážu si užít nové přístupy ke klientovi, nové postupy, nové zkušenosti. To mě láká. Tak jsem hledal. Už byl večer a já jsem měl oči unavené, prozkoumal jsem snad všechny dostupné nabídky. A najednou kliknul na zajímavý odkaz, který byl vložen mezi ostatní odkazy na relaxační terapie, podle zadaného hesla „relax, lázně, terapie“.

Už jsem moc pozornosti nevěnoval samotnému odkazu, ale po rozkliknutí odkazu se mi otevřela stránka nabízející pohodový relax a uvolnění. Bylo zde uvedeno, že se jedná o potní kúru, bahenní zábaly a celé to bylo nazváno relaxační balíček. Přesně to, co jsem hledal. V balíčku byla i smyslová relaxace, což jsem v tomto shonu a napětí rovněž přivítal. Prostě dokonalá nabídka na krásně strávené odpoledne. Už už jsem se začal těšit. Objednávku stačilo poslat na uvedený email s tím, že mi bude zaslán zpět možný termín nástupu na terapii.

Za pár hodin mi cinknul email s oznámením nové zprávy.

Vážený pane! Projevil jste zájem a naši nevšední terapii, která je novinkou na našem trhu. Máme opravdu dobré výsledky a naši pacienti po kůře popisují, že jsou zbavení veškerého stresu, napětí a jsou dokonale zrelaxováni. Naše kůra má blahodárné účinky nejen na tělo díky příjemnému pocení, ale především na mysl pacienta. Při terapii se zcela ponoříte do svého vnitřního vesmíru a užijete si tak dokonalé relaxace. Pokud máte o naši léčbu zájem, pošlete nám termín, kdy byste se na kůru mohl dostavit a my se pokusíme Vám maximálně vyjít vstříc, abychom Vás zařadili do našeho pořadníku. Budeme se těšit na Vaši návštěvu Dr.L.Křížová, Relaxační studio Aradia

Potěšilo mě to, nečekal jsem tak rychlou odpověď po několika zkušenostech. Byla zde uvedena cena, uvedeno číslo účtu, kam peníze poslat, termín nástupu bude potvrzen po zaplacení na účet a bude uvedena i adresa, kam se mám na terapii dostavit. Obratem jsem zaplatil a čekal na odezvu.

Za dva dny mi na email přišlo potvrzení platby a místo, čas a adresa, kam se mám dostavit.

Prostě super reakce. Jen mě trochu překvapilo, že podle mapy to bylo trochu odlehlé místo na kraji obce. Přesto na satelitní mapě bylo jasně vidět relaxační zahradu včetně pěkného zahradního bazénu, u toho pěkný dům. Nebylo tedy co řešit. Těšil jsem se na poznání nového typu relaxačního pobytu, jak si vše krásně užiju.

V emailu jsem popsal, co asi očekávám od pobytu, co mi bylo vcelku i potvrzeno, tedy že se pokusí plně vyhovět mým představám. Naprostá spokojenost z mé strany.

V určený den jsem vyrazil, abych byl včas na místě. Když jsem dojel na místo určení, zaparkování auta bylo skutečně pohodové. Malé, ale účelné parkoviště, pouze s jediným autem. Zaparkoval jsem. Dům nebyl až tak rozlehlý, jak se zdálo na fotkách, přesto mě překvapil účelností.

Zazvonil jsem na dveře domu a za chvíli mě přišla otevřít dveře slečna v červené uniformě. Asi si zde potrpí na jiný přístup ke klientovi, pomyslel jsem si. Takže bylo vše v naprostém pořádku. Uvedla mě do místnosti ke stolu, kde měla připraveny mé doklady a když jsme se posadili, každý na svou stranu stolu, začala se zajímat o další věci kolem mého relaxačního pobytu.

„Tak pane, faktura je uhrazena, žádal jste o potní kúru, ta byla schválena Paní….paní doktorkou. Pak dále o „bnd“, „rb“ a nakonec i smyslovou deprivaci.“

To mě trochu zarazilo. Zřejmě se sestra trochu přeřekla a myslela smyslovou relaxaci. Tu jsem potřeboval a o tu jsem žádal. Jinak všechny požadavky byly v pořádku. Bnd jako bahenní zábal, rb jako relaxační balíček. Při pohledu na sestru mě něco upoutalo. Opravdu, až teď jsem si všiml, že celá uniforma byla latexová. Asi, aby se u bahenního zábalu moc nezašpinila.

„Prosím, následujte mě nahoru za Paní…paní doktorkou.“ Řekla a já stoupal pomalu po schodech za ní.

Přitom jsem se rozhlížel okolo. Spatřil jsem různé druhy latexových pomůcek a oblečení, což mě zaujalo. Hlavou mi krátce proběhla myšlenka, zda jsem na správném místě. Na konci schodiště byl

dokonce věšák obložený latexovými kombinézami. Nezvyklé, ale asi k bahenní terapii potřebné. Myšlenky na podivnost prostředí jsem hned zahnal, když jsem si uvědomil, že stoupám po schodech přece jen za paní doktorkou.

Na vrcholu schodiště jsem se na chvíli zastavil a přede mnou byly pootevřené dveře. Zaklepal jsem, když se ozval pevný hlas, který mě vyzval, abych vstoupil.

Při vstupu do místnosti jsem zcela ztuhnul. Přede mnou stála dáma v černém latexovém kabátu. Pod ním bylo vidět upnuté latexové oblečení, které kopírovalo dokonalou postavu. Než jsem stačil cokoliv říci, cvakly dveře za mými zády a sestřička mi přes ruce přehodila kožený řemen, kterým pevně stáhla ruce k mému tělu. Zůstal jsem stát jak opařený. Nevěděl jsem, co se děje.

Jen jsem hekl a tiše řekl: „Promiňte, ale čekal jsem terapii ve stylu potní kúry, bahenního zábalu, relaxační balíček a smyslovou relaxaci.“

Paní se lehce usmála. Pak rovněž tiše ke mně promluvila.

„Však ano, domluva byla zcela jasná. Ale asi jste špatně pochopil význam těch zkratek. Abych to uvedla na správnou míru. Potní kúra je potní latexová kúra. Tedy obalení latexem, až se celý pěkně zpotíš. Zkratka "bnd" je bondage, nikoliv bahenní zábal, jak sis myslel. A "rb" není relaxační balíček, ale roubík, který hned dostaneš proti tvým protestům s mou dokonalou péčí. A to poslední si prostě přeslechl. Ve skutečnosti se ti dostane smyslové deprivace.“

„Ale já to tak nemyslel…hmmmm…,“ poslední má slova, než mi sestřička nečekaně zezadu vložila roubík do úst a obratně zafixovala proti vyplivnutí. Rovněž vše překryla latexovou kuklou, kterou obratně nasadila a zajistila zipem. Vlastně komtesa, jak jsem pochopil.

Místo lázeňské pohody jsem se ocitl ve spárech dvou latexových dam. Dam, které si to evidentně chtěly užít s někým, kdo neměl ani ponětí, co vše a jakou péči může z jejich strany zažít.

„Neboj se, svou zaplacenou terapii absolvuješ, ať se ti to líbí nebo ne. Nebo nesouhlasíš?“

„Hmmmm…mmm…“ jediný zvuk, který ze mě vyšel, nevypadal jako nesouhlas.

Paní se zasmála. „Takže souhlas,“ to jsem očekávala.

„Šaty dolů a dostaneš lázeňský obleček,“ zasmála se Paní.

Ucítil jsem, jak řemen kolem mých paží povolil. Hned nato mi sestřička pevně podvázala ocas a koule a delší konec provázku od rozkroku vložila Paní do ruky. Nakonec mi k nohám hodila latexovou kombinézu.

„Oblékat a hned,“ řekla Paní.

Na potvrzení, že vše myslí vážně, cukla důrazně provázkem přivázaným v mém rozkroku. Prudká bolest mi hned připomněla, že to myslí opravdu vážně. Během chvíle jsem se nasoukal do kombinézy. Pak na ní pečlivě zapnuly zipy, aby každý kousek těla byl dokonale schován v latexu. Druhá kombinéza následovala vzápětí.

„Oblékat…trochu pohybu.“ Bolestivé cuknutí provázku v mém rozkroku mělo urychlit mou snahu.

Druhá kombinéza utěsnila nedostatky první. Dokonale stáhla tělo v neprodyšném obalu. Nohy a ruce skončily obaleny fólií a pevnou páskou. Proměnil jsem se v dokonalou latexovou hračku. Obě kombinézy na sobě spolu neumožňovaly příliš pohybu. Byl jsem neohrabaná latexová hračka pro jejich použití.

„A do latexové postele s ním,“ řekla komtese, která mě odtáhla k připravenému vaku v rámu na zemi.

„Nezapomeň na speciální vložku do rozkroku,“ řekla Paní a pak se na mě podívala pohledem, který mi připomínal pohled pumy na lovenou oběť těsně před smrtícím skokem. Hrklo ve mně a pokusil jsem se zakřičet. Můj křik zanikl v roubíku.

Komtesa mě nasoukala mezi latexové stěny postele, hlavu jsem prostrčil do latexového límce a zipem mě uzavřela mezi latexovými stěnami. I když jsem zpočátku mohl volně hýbat končetinami, nemohl jsem se bez cizí pomoci z postele sám dostat ven. Během chvíle mi vyměnila obyčejnou latexovou masku za dvojitou nafukovací, u které zatáhla vepředu zip, a já se ocitl v latexové tmě. Dofoukla masku a pocit celkového latexové sevření byl kompletní. Hvízdavý zvuk vysavače a pomalé, ale postupné pevnější sevření mého těla mezi vrstvami latexu bylo za chvíli zcela dokonalé. Nemohl jsem se pohnout ani o milimetr. Byl jsem zcela bezmocný a nezbylo jen čekat na to, co přijde dál. Mé vyrýsované tělo pokryté přiléhavou vrstvou latexu dávalo mnoho příležitostí, jak ho využít.

„Paní, je připraven na kúru pod Vaším vedením.“

„Výborně, teď pořádně naleštit,“ zaslechl jsem hlas Paní přes vrstvu latexu.

Ruce komtesy klouzaly po mém těle, cítil jsem chlad tekutiny, kterou komtesa roztírala po mém těle. Nevynechala ani kousek, užívala si pomalé, dokonalé latexové masáže každého kousku mého těla. Obzvlášť se krouživými pohyby věnovala rozkroku a bradavkám. Zde roztírala olej ještě pečlivěji než kde jinde. Užívala si to. Za chvíli mě upoutal zvláštní zvuk vibrací. Než jsem si stačil uvědomit, o co jde, vibrace jsem ucítil v rozkroku. Silná vibrační hlavice pracovala neúnavně na latexovém povrchu. K nevydržení. Chtěl jsem jí uhnout, latexové sevření to nedovolilo. Zaslechl jsem smích.

„No podívejme, asi se mu to líbí, je vidět, že i přes latex si to užívá.“

„Uděláme krátké dechové cvičení a pak se uvidí.“

Komtesa se přitiskla a klouzala na mém vyrýsovaném těle v latexovém lůžku. Občas přidržela hadičku k přívodu vzduchu, střídavě jsem se dusil a lapal po dechu. Občas mi dala pokyn k nádechu, občas na to „zapomněla“. Zmítal jsem se v podtlakové posteli, ale tělo bylo dokonale fixováno latexem.

Po nějaké době mě nechaly vydechnut. Osvobozující vypnutí vysavače, které uvolnilo sevření těla, mi umožnilo se konečně volně pohnout. Stáhla mi kuklu a vyndala roubík. Mohl jsem se pořádně nadechnout. Bohužel jen na chvíli. Využily ztuhlosti mého těla a po vystoupení z podtlakové postele mě dostrkaly ke konstrukci. Během chvilky mě zpacifikovaly, oblékly do pevné svěrací vesty a přistrčily ke sloupku konstrukce. Pár šikovných pohybů s fixační fólií stačilo k tomu, abych se ocitl pevně přitažen a zcela bezmocný.

Než jsem stačil cokoliv říci, nová latexová kukla fixovala mou hlavu a další roubík skončil v mých ústech. Nakonec přidaly ještě klapky na oči. Oslepen a umlčen jsem musel snášet jejich hrátky a další rozmary.

„Velmi pěkné,“ řekla Paní.

Její ruka zajela do mého rozkroku a pevně stiskla mé koule. Jen jsem heknul, nečekal jsem to.

„Cítím, že potní kúra ti svědčí. Tělo si to užívá…a ty jistě taky.“

Odpovědí bylo pouze mé zahuhlání, co mi roubík dovolil.

„Máme tady ještě novinku, se kterou tě seznámím. Ta nebyla nikde uváděna, ale ty ji jistě přivítáš,“ zasmála se a já tušil, že to nebude nic tak veselého.

„Říkáme tomu otrocké orgasmy. Budeme tě dráždit tak dlouho, dokud neucítíš, jak bys rád stříkal. Ale máš PŘÍSNÝ ZÁKAZ stříkat. Nechtěj vědět, co by tě čekalo!“

Z hlasu jsem jasně cítil, že by opravdu naplnila své hrozby. Mojí reakcí bylo jen huhlání do roubíku, jako nesouhlas s takovou praxí.

„Slyším, že se ti to líbí a souhlasíš,“ tentokrát se zasmály obě. Obě pěkně nahlas a ironie okamžiku byla v tom smíchu naprosto jasně cítit.

„A abych nezapomněla, budeš hlásit každý otrocký!“

Abych její příkaz vzal vážně, zmáčkla mi koule tak, až se mi zatmělo před očima.

Povolily roubík a sundaly klapky na oči a latexovou kuklu. Místo toho jsem dostal deprivační pevnou a uzavřenou latexovou kuklu s nafukovacím vnitřní latexovou vložkou, která po dofouknutí zafixovala kuklu na mé hlavě. Mohl jsem dýchat a zároveň jim hlásit přicházejí otrocké orgasmy. Jak si Paní přála.

Pak začalo to pravé peklo. Nejen rukou, ale i vibrační hlavicí mě dráždily k nevydržení. Zrychlený dech, můj křik do kukly, hlášení otrockých a přiškrcování hadiček k přívodu vzduchu do kukly mi dávaly zabrat. Cítil jsem, jak mi stékají čůrky potu po celém těle. Potní kúra fungovala dokonale. Co jiného jsem si ještě mohl přát…snad jen ten zakázaný výstřik. A konečně ukončení celé dlouhé, ale nakonec skvělé latexové terapie. Určitě zvážím další návštěvu.