Je předvánoční čas, spokojeně si jedu z práce a pípne mi zpráva od Lady Aradie: „Zuzanko, mám pro tebe dáreček, pošli mi tvé oblíbené výdejní místo Zásilkovny.“ Pomyslím si, to je Paní moc hodná, že si na mě takto vzpomene, ale za druhé si říkám a krotím trochu radost a přemýšlím, co to asi bude? Každopádně odpovím, poděkuji a začínám cítit napětí a těšení se na dárek, který jsem nikdy takový nedostala.
Uplynuly dva dny a Paní mi píše: „Zuzanko, dárek je na cestě, připrav si kreditku budeš platit dobírku, pak ti pošlu kód k vydání zásilky.“ Odpovím, poděkuji a nedočkavě se těším.
Druhý den mi Paní posílá kód s příkazem, že si mám zásilku vyzvednout, ale nesmím ji rozdělat. Rozbalování dárku bude postupně dle instrukcí Paní. Začínám tušit trochu kulišárnu, ale pořád se moc těším. Ihned po práci nedočkavě běžím do své Zásilkovny, nadiktuji obsluze kód a čekám, co mi mladá paní přinese. Za chvilku je zpět a v ruce má krabici zhruba velikosti krabice na boty. Poděkuji a jdu domů. Cestou domů posílám zprávu Paní, že mám dárek v rukách a že moc prosím o instrukce, abych si ho mohla rozdělat. Přijde strohá odpověď: „Kočičko, až zítra, zatím se jen těš a máš na co.“
Druhý den ráno mi Paní napíše: „Kočičko, před rozděláním dárku si uděláš 5 otrockých. Poté krabici opatrně otevřeš a se zavřenýma očima si z krabice vytáhneš jeden balíček. Krabici pak zase zavřeš a necháš si ji na další den. To, co si z krabice vytáhneš, tak si rozdělej, použij a pošli mi fotku.“ Natěšeně udělám vše podle příkazu. Chmátnu do krabice. Po hmatu tam cítím několik sáčků, odhaduji tři. Vytáhnu ten první. Krabici dle instrukcí zavřu a balíček rozdělám. Připadám si jak Popelka, když rozdělávala oříšky. Možná v tom je spojitost, proč zrovna tři sáčky v jedné krabici.
Začínám rozbalovat a je mi hned jasné, co v balíčku je. Uhodnete?
Je tam krásný černo-červený kožený široký obojek. Podle instrukcí si ho nasadím na krk utáhnu a pošlu Paní fotografii. Za chvilku přijde odpověď: „Sluší ti. Od teď pokaždé, kdy vyrazíš na lekci ke mně, tak budeš mít tento obojek nasazený. Teď se s ním pomazli a zítra ráno stejným způsobem rozdělej druhý dárek. A nezapomeň před tím zase na 5 otrockých!“
Následující den přesně dle instrukcí udělám 5 otrockých a chmátnu se zavřenýma očima do krabice. Nahmátnu o něco menší balíček. Opět rozdělám a je tam další pozdrav od Paní, co používá při lekci. Jsou tam poměrně velké a silné svorky na bradavky spojené řetízkem. Opatrně si je nasadím, celkem silně svírají obě bradavky a udělám fotografii pro Paní. Za nedlouho přijde opět odpověď se slovy: „Zuzanko, s tímto budeš trénovat. Na bradavky jsi slabá, moc toho nevydržíš, takže několikrát do týdne si do další lekce bradavky potrápíš. A zítra znovu 5x otrocký a poslední dárek.“ Poděkuji Paní, chvilku si se svorkami pohraji, uklidím je a těším se na poslední dáreček. Vůbec nemám tušení, co to asi bude. Popravdě moc mě nenapadá, co by mi mohlo v mé BDSM výbavičce chybět a co Paní uznala za vhodné doplnit. Uvidíme zítra.
Ráno vstanu a nedočkavě šahám po krabici. Málem zapomenu na 5 otrockých, ale poctivě si je odpracuji, jelikož jsem silně natěšená, dlouho to netrvá. Krabici otevřu a je tam opět sáček s něčím černým uvnitř. Opravdu netuším. Balíček rozdělám a už to poznávám, latexové kalhotky. Pěkně nablýskané, vonící novým latexem. Začínám si je oblékat a něco v nich nahmátnu. Měl jsem za to, že tam zůstal nějaký obal, ale mýlila jsem se. Kalhotky mají v sobě celkem velký anální kolík. Je poměrně velký, ani se mi nedaří jej nasadit. Musím použít lubrikační gel, poté mi kolík zajede do zadečku, natáhnu kalhotky, pěkně to mlaskne gumou a cítím obrovské vzrušení. Trenýrky mě ale celkem pevně objímají, s kolíkem to bude peklíčko. Udělám fotografii, poděkuji moc Paní za dárky a začínám si
trenýrky svlékat. Paní obratem odpoví: „Zuzanko, sluší ti to opravdu moc. Tak si je dnes nech na sobě celý den a užij si to. Takový pěkný dáreček od své Paní. A až do lekce si je budeš navlékat a nosit pravidelně, minimálně 2 pracovní dny v týdnu!“ Už Paní neodepisuji, zvednu telefon, abych Paní poděkovala a sdělila své dojmy a radost. Paní byla telefonátem potěšena a už se těší, až přijedu na lekci a ukáži se v celé parádě osobně. Už se mi honí hlavou, jak se Paní odvděčit a začínám vymýšlet dárek pro Paní. Zcela jistě si jej zaslouží, je prostě božská, je to Lady Aradia. Děkuji Moje Paní.
Zuzka