Večírek_s_Aradií
Neustále jsem musel myslet na návrh mojí přítelkyně na společný večírek s Aradií.
Zřejmě to moje přítelkyně jen tak plácla, myslel jsem si.
Jenže jsem se spletla.
Hned druhý den, když jsme se vrátili z pláže, Šárka, tak se jmenuje má přítelkyně, mě poslala do obchodu nakoupit sýry a místní víno.
Když jsem se vrátil na hotel, Šárka seděla na terase v družném hovoru s Aradií.
„Víš, že tady Aradia je domina?“ zasmála se, sotva jsem otevřel víno.
Zrudl jsem.
„Nevím, co to je domina,“ blekotal jsem.
„To by ses nasmál. Zrovna mi tu vyprávěla veselé historky ze studia.“
„Zajímavé,“ řekl jsem.
Hrál jsem nezaujatost.
„Tak nám nalej víno,“ téměř poručila Šárka.
Ale Aradia ji zarazila.
„Co kdybych ti ukázala, jak to dělám já?“ řekla a z kabelky vytáhla nylonový catsuit a zástěrku.
Šárka vyvalila oči.
„Co to je?“ zeptala se.
„Ukážu ti to. Bude se ti to líbit,“ řekla Aradia a hodila po mně dámský catsuit a zástěrku.
„Budeš nás dnes večer obsluhovat jako naše služka,“ řekla a já vyplašeně koukal po Šárce.
„No, neslyšels madam? Honem si to obleč a pak jdi do koupelny a nalíčíš se jako ženská!“
Bylo vidět, že Šárku hra zaujala.
Poslechl jsem.
Tak tohle byla premiéra.
Dvacet let jsem před Šárkou tajil své sny a teď se to děje.
Převlékl jsem se, nalíčil a potom celý večer sloužil dámám jako jejich služebná.
Když dopily víno, Aradia řekla:
„Už mě služka nebaví. Teď ti ukážu jednu pěknou bondáž,“ řekla a z kabelky vytáhla provazy.
„Ty máš ale věcí!“ zasmála se Šárka.
„No nikdy nevíš, kdy se ti budou hodit,“ odpověděla Aradia a vstala.
„Tak pojdˇ, holka naše. Hezky jsi nás obsluhovala, tak teď si odpočineš,“ řekla a než jsem se nadál, ležel jsem spoutaný na posteli.
„Ty jo, ani se nebránila,“ smála se Šárka.
„A teď si s ní trochu pohrajeme. Uvidíš, jak bude nadšená,“ řekla Aradia a vytáhla z kabelky poppers. Nalila ho na kapesník a dala mi přičichnout.
Byl jsem omámen a v pasti.
Potom znovu sáhla do kabelky a na hlavu mi dala dámskou punčochu a druhou mi zavázala oči.
Okamžitě se mi postavil.
Catsuit byl průsvitný, takže si toho obě ihned všimly.
„Podívej, jak mu stojí? Ty ostudo!“, smála se Šárka.
„To dělá ten poppers. Pojď, každá si lehneme z jedné strany a začneme ji dráždit bradavky. Jako ženské,“ pobídla Šárku Aradia.
„Tak jo,“ souhlasila Šárka a začala jízda.
Každá si lehla z jedné strany a jazykem mi začala laskat bradavku.
Občas mi Aradia dala znovu přičichnout.
Trvalo to snad celé hodiny.
Ocasu si ale vůbec nevšímaly.
Nemohl jsem to už vydržet. Nemohl jsem hlásit otrocké, to bych se prozradil.
Po dlouhých minutách, nebo snad i hodinách, Aradia řekla:
„Teď vás tu nechám. Dělej, co uznáš za vhodné. A děkuji za příjemný večer! Provazy mi vrátíš zítra!“
Vstala a tiše odešla.
Šárka si na mě nasedla a já explodoval.
„Tak tohle teda ne! To se mi nelíbilo. Zítra budeš muset vydržet tak dlouho, dokud mě neuspokojíš,“ řekla a začala mě rozvazovat.
„Zítra?“ nechápal jsem.
„Tobě se to snad nelíbilo?“ zeptala se Šárka.
„Moc,“ přiznal jsem se.
„Takže zítra máš za úkol sehnat provazy a tu vodičku, co ti Aradia dávala čichat! Dámské prádlo ti půjčím. Jo a abych nezapomněla. Zítra si večírek zopakujeme. Tentokrát jsme pozvaní my k Aradii,“ řekla stroze Šárka.
A bylo vymalováno.
Mám, co jsem vždy chtěl.
A stačilo jedno setkání s mojí tajnou Paní.
Tušil jsem, že mě čeká už jen skutečné otroctví.
