„Každé skutečné dobrodružství vzniká nárazem fantazie na skutečnost."
K. ČAPEK
Vždycky jsem miloval zříceniny hradů, které stojí na místech, kudy kráčely naše dějiny. Jejich umírající krása, která jasně říká: LIDÉ, BDĚTE!
Hledejte zašlé stopy svědectví, které promlouvá z hlubin věků. Moje kroky směřují na zříceninu hradu, který dominuje v kraji, kde se točí koryto malebné řeky Berounky. Tento kraj získal srdce nejedné lidské bytosti. Budu mít štěstí? Dvanáct zakletých panen stále čeká...
Když dorazím do svého cíle, který moji přítomnost přivítal podvečerním tichem, tak začínám zkoumat jeho okolí. Mohutné kamenné stěny zříceniny, které z části hladově pohltila mocná příroda. Co všechno stěny hradu asi pamatují? Možná je dobře, že kámen nemůže
mluvit... V prostoru jižní věže najednou zaslechnu jemné sténání, které prořízne trvající ticho. Pomalu se tedy blížím k místu, kde slyším podivnou ozvěnu.
Proboha... U stěny věže spatřím ŽENU, která je oblečena do černé uniformy. Tato uniforma dokonale obepíná její štíhlé tělo. Její ruce jezdí po těle, kde se rýsují nádherně pevná prsa... Levá ruka hladí klín a pravá ruka ňadra. Taková menší brunetka, smyslně vzdychající, oči zavřené, tělo škube rozkoší.
„Ty vole, přeci nemůžeš být takovej úchyl," říkám potichu. Ještě chvilku pozoruji toto představení.
Tak krásně brunetka sténá...
„A dost už bylo koukání, " řeknu si. Pomalu odcházím z prostoru, kde krásná brunetka prožívá slast.
Posadím se u nedalekého ohniště na lavičku, kde začínám přemýšlet, co jsem vlastně viděl na vlastní oči.
Za malou chvilku mne do ucha zašeptá ženský hlas:
„Chceš mrdat?" Co... Moje ruce kdosi zezadu chytne, ucítím studený kov na zápěstí. Cvaknutí ocelových pout se nese usínající krajinou. Prudký úder do mého těla způsobí, že padám z lavičky na tvrdou zem. Když ležím na zádech, tak spatřím útočníka. No... spíše útočnici, která okamžitě provazem svazuje moje volné nohy. Za malý okamžik ležím zcela bezmocně spoután.
„Ty jeden debile!" řekne hnusně útočnice.
Její bota na vysokém podpatku mě kopne do těla. Sakra, to je brunetka, která před chvilkou sténala u věže.
Ale teď má v obličeji kamenný výraz, který mně nahání strach. To nejsou sladká ústa, která tak hluboce sténala rozkoší... Taková nebezpečná VALKÝRA, která přišla pro mojí duši. „Tak ty hovado, kdo ti dovolil pozorovat MADAM? Tak sakra mluv!" řekne ŽENA rázně. „Ale to je omyl," říkám suše.
„Ty jeden úchyle, určitě sis honil ocas!"
Ta Ženská snad utekla z blázince.
„Paní, to není pravda, musíte mně věřit," odpovím.
„Jsi pouze hnusný prase!" zakřičí.
Její ruka velmi zkušeně rozepíná moje kalhoty.
„Co to děláš? Ty jedna úchylačko!" zařvu na ŽENU.
„Teď teprve uvidíme, co seš za úchylný prase!" usmála se.
Rukou vytahuje můj penis, který okamžitě začne honit.
„Chlapečku, nějak rychle stojíš," říká znechuceně.
Bože, ty krásná prsa... to je něco neuvěřitelného. Její ruka stále honí můj penis, který bude každou chvilku explodovat. Sténám, křičím a prosím.
„Drž hubu!" rázně štěkne. Facka přes celou tvář.
Moje tělo se začíná škubat... Co se děje? ŽENA najednou přestane honit můj penis.
„Ale to se podívejme, chlapeček chtěl stříkat? Tady poroučí MADAM!" ironicky zamrkala.
„A teď budeš mít šanci poznat, jak krásně chutná můj klín!" rázně oznamuje.
V její ruce se objevují černé kalhotky, které mně násilně nacpe do pusy.
„Co to děláš... hmmm..." moje poslední slova.
„Ty jeden ubožáku, co to máš v hubě? Tak dobře poslouchej: právě máš v držce moje pochcaný prádlo. Dobrou chuť!" ironicky poznamená. „Hmmmmm..." Opět facka přes moji tvář. Když MADAM odchází z místa činu, tak její hrdlo spustí hluboký smích, který se nese do údolí…
Možná je opravdu dobře, že kámen nemůže mluvit...